Když se zlepší výživa skotu

O čem to je, když se zlepší kvalita objemných krmiv, vědí své v akciové společnosti AGRO Vysočina Bystré. Výživa bez speciálních aditiv, ale s důrazem na kvalitní práci v silážní jámě, výrobu a  manipulaci s objemnými krmivy. Kromě chovu skotu společnost sází na provoz pekárny a vaření obědů. Investovala také do fotovoltaiky, která by měla zajistit energetickou soběstačnost. 

Na pomezí tří krajů – Pardubického, Vysočiny a Jihomoravského – v nadmořské výšce mezi 580 a 700 m n. m. hospodaří zemědělská společnost AGRO Vysočina Bystré. Chovatelé tu sází na český strakatý skot, a přitom hledají nové cesty v oblasti výživy, produkce objemných krmiv i energetické soběstačnosti. O podniku jsme hovořili s ředitelem Bc. Janem Dittrichem, hlavním zootechnikem Jiřím Hájkem a výživářským poradcem společnosti VVS Verměřovice Ing. Petrem Tobešem.

Chov skotu tvoří páteř zemědělského podniku. Jak potvrdil ředitel Dittrich: „U nás nikdy nebyla tendence přecházet na holštýna. Zůstali jsme u strakatého skotu a nelitujeme.“ Aktuálně podnik chová přibližně 430 dojnic rozdělených mezi střediska v Bystrém a Trpíně. Ročně odchovají zhruba 220 býků pro výkrm, přírůstek strakatých býků ve výkrmu je 1,4 kg.

Jak poznamenal výživář Petr Tobeš, významnou inovací v rostlinné výrobě je pěstování hybridního senážního žita. Jde o ozimé žito sklízené včas s vynikající stravitelností a vysokým obsahem dusíkatých látek (až 17 %), což je podle zootechnika někdy i lepší než jetel. Nabízí v sobě energii a stravitelnost.  Toto žito je ukládáno do vaků pro zachování vysoké kvality, i přes vyšší náklady na konzervační materiál.

Další kvalitní krmivo představují siláže z podsevů jetele (po luskovinoobilné směsce), které dosahují přes 18 % dusíkatých látek.

Užitkovost i v horších podmínkách

Stáje jsou starší, přestavěné v 90. letech a po roce 2000. Jedná se o volné, stelivové ustájení na slámě. Ustájovací podmínky jsou nicméně limitující, zejména v Trpíně, kde budovy stojí na pozemku cizího vlastníka, což brání větším investicím do rekonstrukce a modernizace. Chybí kapacita stájí, nízké stropy a úzké chodby neumožňují dobrý průjezd techniky.  I přes starší ustájení dojnice dosahují kolem 8000 kg mléka za laktaci. Složky odpovídají plemeni, s obsahem tuku kolem 4 % a bílkovin 3,75 %. Mléko společnost dodává do Městečka Trnávka přes družstvo Mléko CZ, poslední cena oscilovala byla kolem 13,50 Kč. 

Celý článek najdete v Našem chovu 8/2025.