Dobrou zprávou pro chovatele prasat je skutečnost, že se u nás během posledních tří let podařilo zejména vzhledem k celoplošné vakcinaci výrazně omezit šíření viru PRRS, který poškozuje reprodukční a respiratorní systém. Nejvíce zdravotních problémů u selat a prasat ve výkrmu nyní způsobuje cirkovir PCV2, který je rovněž nejčastější příčinou poruch reprodukce v České republice. Množství jeho pozitivních nálezů razantně stouplo.
„Ten, kdo dnes vakcinuje proti PRRS, nemá problémy s reprodukcí, na porodnách, ani v předvýkrmu,“ tvrdí MVDr. Marek Žižlavský ze společnosti Sevaron Poradenství, s. r. o., Výskyt viru se podle něj podařilo během uplynulých tří let značně zredukovat díky velkoplošné vakcinaci. U laboratorního vyšetření zmetků došlo od roku 2005 téměř k 45procetnímu snížení počtu pozitivních nálezů. Naproti tomu u cirkoviru došlo k prudkému nárůstu pozitivních nálezů, neboť v roce 2007 byl virus přítomen téměř u 50 procent vyšetřovaných vzorků. Na tuto skutečnost MVDr. Žižlavský upozornil na semináři, který počátkem června uspořádala společnost Sevaron Poradenství, s. r. o., a Fides Agro, spol. s r. o., v Čejkovicích na jižní Moravě. Jeho tématem byla imunita selat.
Nejdřív základní stádo, potom selata Přítomnost cirkoviru PCV2 vyvolává za určitých podmínek (stres, přítomnost mykotoxinů v krmivu, jinou infekci, nevhodný vakcinační program) vážné onemocnění PMWS, jehož důsledkem je imunosuprese, kdy organismus zvířete není schopen tvorby protilátek na daný antigen. Cirkovirus je navíc schopen prostoupit přes placentu a infikovat plody v děloze. Je možné jej přenést také inseminací infikovaným semenem. To vše má za následek embryonální a fetální úmrtí či narození neživotných selat. MVDr. Žižlavský proto upozorňuje, že je nutné mít kvalitu inseminačních dávek pod kontrolou.U selat je pak potřeba vakcinovat již od tří týdnů věku. Nejdříve je však podle něj nutné začít s vakcinací prasnic, aby došlo k zastavení cirkulace viru ve zvířatech základního stáda a vakcinace selat měla pozitivní odezvu.
V současnosti je k vakcinaci proti PCV2 k dispozici několik přípravků, například Circovac pro prasnice před porodem, Suvaxyn PCV2 One Dose pro vakcinaci selat, dále Ingelvac CircoFlex pro prasata od dvou týdnů věku, nebo Porcilis PCV2.
Vakcinace snižuje úhyn Zajímavé jsou podle přednášejícího výsledky vakcinace přípravkem Suvaxyn PCV2 One Dose, které přináší zahraniční studie prováděná na přibližně na třech tisících selatech. Podle ní má přípravek významný vliv na snížení mortality, a to o pět až osm procent. Podobná studie se uskutečnila také v České republice ve dvoutisícovém užitkovém chovu s uzavřeným obratem stáda a vlastní inseminační stanicí. Běžný VMP byl doplněn o vakcinaci proti PCV2 u třítýdenních selat. Vedle hlavního efektu, snížení mortality, se vakcinace pozitivně projevila také na vyšším denním přírůstku, lepší konverzi krmiva, redukci frekvence plicních lézí (VIP) při porážce a lepším zpeněžení na jatkách. „Po zahájení vakcinace přípravkem Suvaxyn PCV2 One Dose se s každým dalším turnusem zlepšovaly užitkové parametry a snižovaly celkové ztráty,“ poznamenává přednášející s tím, že vakcinace selat ve třech týdnech věku řeší problematiku úhynů ve výkrmu.
Stresem je zejména odstav
Důležitým faktorem ovlivňujícím imunitu selat je rovněž prostředí. O této problematice na semináři hovořil doc. MVDr. Pavel Novák z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. Podle něj je nejkritičtějším obdobím ovlivňujícím imunitu selat jejich odstav, jelikož ho provází mnoho stresových faktorů, například ztráta matky, změna krmiva, změna prostředí a míchaní selat z různých vrhů.
U selete navíc dochází ke změně metabolismu a enzymatických systémů. Dlouhotrvající a intenzivní stres tedy způsobí tlumení funkce imunitního systému s následným negativním dopadem na odolnost organismu. „V době od porodu do osmého týdne stáří se postupně aktivuje tvorba enzymů nezbytných k trávení krmiva, což znamená že složení krmiva pro odstavená selata je nutné přizpůsobit stáří, ve kterém odstav probíhal,“ upozornil doc. Novák a dodal, že ve čtyřech týdnech, tedy v době odstavu, je imunita selat nízká, a je proto nutné zabezpečit vysokou hygienickou úroveň chovného prostředí, do kterého se po odstavu dostanou, aby byla produkce efektivní. Čištění stáje může podle něj způsobit až osmiprocentní rozdíl v přírůstcích.
Návštěv co nejméně Ani nejlepší technologické systémy však podle doc. Nováka nezaručí úspěch ve stáji, pokud jej narušuje lidský faktor, konkrétně časté rušení zvířat. „Do stáje by se mělo chodit co nejméně, neboť při každém zvednutí zvířat se zvýší teplota o 2 °C. To je energie, který by měla být využita na tvorbu přírůstku a ne být promrhána zbytečným pohybem,“ zdůraznil s tím, že pokud to není nutné, nechodíme mezi zvířata vůbec. „Stačí jen dvakrát denně prohlédnout stav zvířat, funkci napáječek, větrání a úkol je splněn. Časné rušení zvířat může totiž znamenat snížení přírůstků i o několik procent,“ dodal.
Teplota ve stáji by měla kolísat co nejméně, aby zvířata neprocházeli chladovým či tepelným stresem. Odstavená selata od hmotnosti 7 kg do 20 kg přitom dosahují nejvyšších denních přírůstků při teplotě 16 až 18 °C, starší selatům pak nejlépe vyhovuje teplota 18 až 20 °C.
