Ekonomika produkce chovu ovcí je dána schopností vytvořit velké hmotnostně vyrovnané skupiny kvalitních jatečných jehňat. Tohoto výsledku je možné dosáhnout pouze s vhodně zvoleným plemenem v mateřské pozici v chovu a dosažením potřebné plodnosti stáda a úrovně odchovu jehňat od jedné bahnice za rok. Vlastní genofond plemene (případně křížence) se na tomto cíli podílí pouhými 15 %, podstatné jsou zejména úroveň výživy, zoohygieny a zajištění zdraví novorozených jehňat. Tyto podmínky zevního prostředí tvoří 85 % úspěchu.
Základem ekonomického chovu ovcí je již v druhé polovině březosti správně připuštěné stádo bahnic (takové stádo, kde je během prvních 10 dnů obahněno 85 % bahnic a do konce 3. týdne bahnění se obahní 95 % bahnic). Druhé polovině březosti je nutné věnovat mimořádnou pozornost, protože až dvě třetiny úhynů novorozených mláďat mají svůj původ v subklinických metabolických nebo infekčních poruchách březích matek.
První podmínkou úspěchu je nutnost zvládnout v chovu infekční příčiny potratů, zejména chlamydiózu, toxoplasmózu a kampylobakteriózu ovcí, které díky svým klinickým projevům infekce způsobují velmi vážné ekonomické ztráty. Zejména v této oblasti se vyplatí velmi dobře znát nákazový stav svého stáda. Vyšetření u asi 10 % zvířat základního stáda se zastoupením všech věkových a reprodukčních kategorií může poukázat na přítomnost některého z reprodukčních patogenů v chovu ještě před objevením se vlastních klinických příznaků (přebíhání, zmetání, předčasné porody mrtvých nebo málo životaschopných jehňat, zadržení lůžek, nižší procento celkové plodnosti a plodnosti na obahněnou bahnici), které ve svých důsledcích znamenají vždy ztrátu minimálně jednoho chovatelského roku. Včasná diagnostika nákazového problému v chovu dovoluje vytvoření takových veterinárních opatření, která mohou výše zmíněné dopady minimalizovat nebo je úplně odstranit.
Často se s kolegy setkáváme s tvrzením ovčáků, že jejich chovy jsou ty „nejzdravější“, aniž by v nich bylo provedeno jakékoliv vyšetření. Důsledky těchto stájových infekcí jsou fatální a vždy znamenají ztrátu přinejmenším jedné chovatelské sezóny. Přitom stačí jen málo - provedení vypovídající depistáže v chovu a zapracování jejích výsledků do zdravotního programu stáda veterinárním specialistou pro malé přežvýkavce, protože současná veterinární medicína již má řešení pro minimalizaci ekonomických ztrát těmito reprodukčními patogeny. Dvojnásob zde ale platí podmínka včasné diagnostiky, protože s realizací opatření musí být započato již před připuštěním stáda. Při objevení se zmetání, zvýšeném počtu mrtvě narozených jehňat nebo při zvýšeném počtu jehňat se sníženou životaschopností a nedostatečným sacím reflexem (tyto patogeny přecházejí přes placentu matky na plod) již nemůže jít o účinné řešení příčiny, ale řeší se pouze následek, tj. více či méně se snižuje ekonomický dopad infekce reprodukčními patogeny.
Zvládnout výživu bahnic ve 2. polovině březosti. Výživný stav ovcí v tomto období musí být takový, aby zajistil odpovídající potřeby velmi rychle rostoucích plodů, jejich optimální porodní hmotnost (zajišťující bezproblémový porod) a jejich vitalitu po porodu, která musí vést k rychlému vyhledání struku matky a příjmu potřebného množství mleziva. Takovým optimálním výživným stavem je bodové hodnocení - BCS - odpovídající stupni 3 (trnové výběžky obratlů jsou zaoblené, hmatné jen při silném tlaku, příčné výběžky obratlů jsou zcela skryté, hmatné jen při silném tlaku). Chybou jsou bahnice hubenější, které jsou predisponované ke ketóze (toxémii) březích bahnic, nebo bahnice tlustší, které (zejména v případě jednočetných porodů) rodí velmi komplikovaně a těžce velké plody. Z těchto důvodů by mělo být na konci 4. měsíce březosti provedeno posouzení BCS u všech bahnic ve stádě s cílem rozdělení bahnic do skupin podle jejich výživného stavu. Rozdílná úroveň výživy v jednotlivých skupinách umožní dosažení (nebo alespoň co největší přiblížení) BCS optimálnímu stupni 3.
Jak výživu zajistit? Nejjednodušším způsobem zajištění odpovídající výživy březích bahnic by byl kvalitní pastevní porost. V takovém případě by se chovatel nemusel obávat toho, že nebude schopen potřeby pasoucích se zvířat naplnit nebo že mu bahnice zatloustnou. Ale ten v našich podmínkách během zimy a v předjaří chybí. Daného výsledku se dosáhne pouze velmi rozumně sestavenou krmnou dávkou, která by měla být z kvalitního sena, v posledních šesti týdnech březosti vystřídaného kvalitní bílkovinnou senáží (nejčastěji 1. seč pastevních porostů s vyšším podílem bílého jetele). Takováto senáž by zásadně neměla být krmena zvířatům v první polovině březosti, u kterých by došlo k nadměrnému přetučnění a odbourávání zásob tuku před porodem přes ketolátky, které vede k paradoxnímu stavu „ketózy“ bahnic. Krmná dávka v posledních šesti týdnech březosti musí zajistit i dostatek pohotové energie, ideálně v podobě kvalitní kukuřičné siláže, konzervovaného kukuřičného zrna nebo melasy, případně nějakého jiného zdroje jednoduchého cukru (v krajním případě jádro nebo řepný cukr). Přísun energie v krmné dávce v této fázi březosti je zcela limitující, protože zajistí potřeby vyvíjejících se plodů a optimální zásoby jejich glykogenu v játrech, který je zárukou jejich životaschopnosti po porodu. Jak v případě senáží, tak siláží ale vždy platí, že musí jít o kvalitní a hlavně zdravotně nezávadné krmivo (především nezaplísněné).
Krmná dávka, zejména v posledních šesti týdnech březosti, by měla být nutně doplněna o zdroje některých mikroprvků a vitamínů, především o kobalt, selén, jód a vitamín E. Kobalt je nutný k rychlému vstávání novorozených jehňat a k vyhledání struku matky. Selén je zapotřebí k rychlé přeměně zásob “hnědého“ tuku na tepelnou energii. Jód je nezbytný k řádnému fungování štítné žlázy, která také zasahuje do termoregulace. K dobrému zdraví novorozených mláďat jsou nezbytné i vitamíny A, D, E. Zvláště vitamín E je mimořádně důležitý pro životaschopnost a tělesnou hmotnost novorozených jehňat. Potřeby těchto mikroprvků, případně vitamínů v tomto období nemohou být pokryty pouze příjmem z krmné dávky, protože půdy u nás nemají přirozené zásoby výše zmíněných mikroprvků, které potom samozřejmě chybí i v krmné dávce. Tyto potřeby nemohou být pokryty ani z minerálních lizů, ale je třeba je dodat v externí formě do krmení nebo do napájecí vody. Mimořádně důležité je stanovení metabolického a minerálního profilu v krevních sérech asi 5 % stavu bahnic na konci 4. měsíce březosti. Na základě výsledků metabolického testu můžeme aktuálně upravit výživu, přičemž jsme ještě schopni napravit výživářské chyby. Pro tyto účely je možné využít řady výživářských firem, poskytujících dnes chovatelům kompletní poradenství v oblasti výživy. K dispozici je celá řada krmných doplňků mnoha výrobců. Při jejich volbě je třeba sledovat zejména zda obsahují mikroprvky ve formě bioplexů, které jsou ovcemi nesrovnatelně lépe využitelné než anorganické formy a zda mají vitamíny chráněny proti jejich biodegradaci v bachoru ovcí. Tato ochrana zajistí jejich účinné vstřebání nepozměněných vitamínů až v tenkém střevě ovcí. Tato kombinace (bioplexy mikroprvků a chráněné vitamíny) zajistí vysokou využitelnost dodávaného minerálně vitamínového doplňku.
Samozřejmostí musí být možnost trvalého přístupu k čerstvé napájecí vodě. Příjem vody přímo ovlivňuje množství přijímaného krmiva. Trvalý přístupu k vodě proto, že březí děloha vyplňuje podstatnou část dutiny břišní a březí bahnice tak nemůže při jednom napojení vypít dostatečné množství vody. Přístupu k čisté vodě proto, že znečištěnou vodu ovce odmítají přijímat. Výsledkem nedostatečného příjmu vody je pak nižší příjem krmiva a nepokrytí nutričních potřeb březí matky a plodů.
Bahnice by měly být ve druhé polovině březosti odčerveny. Řada chovatelů po svých veterinářích žádá účinné „univerzální“ odčervovací schéma. To ale neexistuje. Odčervení musí být provedeno na základě individuálního odčervovacího programu, který je vytvořen na základě znalosti výskytu jednotlivých druhů endoparazitů v chovu (koprologická vyšetření trusu během roku), na jejich množství ve střevním traktu březích ovcí (aktuální kvantitativní koprologie) a s ohledem na aktivní zabránění tvorby rezistence parazitů vůči odčervovacím preparátům.
Naprostou samozřejmostí musí být vakcinace březích bahnic proti stádovým nákazám, zejména proti enterotoxémii. Tyto vakcinace bývají prováděny u vysokobřezích bahnic a to tak, aby bylo v jejich sérech dosaženo v době porodu maximálního množství protilátek proti patogenům ohrožujícím chovy, které pak mohou bahnice předat novorozeným jehňatům prostřednictvím mleziva a tímto způsobem je ochránit. Chovatele, kteří by rádi znali „nejlepší“ vakcínu a dobu jejího použití opět zklamu. Optimální doba vakcinace musí „zapadnout“ do celého programu vakcinace nákaz v chovu (vytvořeného na základě znalosti nákazové situace v chovu veterinárním specialistou pro malé přežvýkavce). Naprostá většina našich chovatelů nutnost této vakcinace březích bahnic trestuhodně zanedbává. Každý rok musí v ČR v několika desítkách chovů (a ne malých) uhynout téměř celý odchov jehňat, aby chovatelé poznali, že 30 až 40 Kč, ušetřených za vakcinační dávku, jsou špatně ušetřené finanční prostředky. K dipozici jsou na trhu v ČR dva polyvalentní biopreparáty, oba velmi podobného antigenního složení (klostridiové infekce, včetně enterotoxémie a dyzentérie jehňat a tetanu ovcí), oba jsou plně účinné a využitelné k prevenci běžných klostridiových nákaz.
Dalším limitujícím faktorem pro přežití jehňat po porodu a pro jejich další zdárný vývoj je včasné napojení mlezivem. Mlezivo je skutečně základem zdraví novorozených jehňat, protože má vyšší obsah tuku než normální mléko. Tento tuk je zdrojem lehce mobilizovatelné energie, nezbytné pro vyrovnávání ztrát tělesné teploty (odpařováním plodových vod z mokrého, relativně velkého tělesného povrchu jehňat) a pro svalovou práci, spojenou s vyhledáním struku matky a se sáním. Mlezivo má oproti mléku zvýšený obsah i všech ostatních složek, především proteinů. Ty plní nejen funkci výživy, ale jedna jejich část - imunoglobuliny, nese protilátkovou výbavu pro jehně. U ovcí a koz není totiž možný přenos protilátek přes placentu. Jehňata se rodí bez jakékoliv imunity, kterou mohou získat jedině příjmem kolostra. Kolostrum musí jehně dostat ideálně do dvou hodin po porodu, maximálně však do šesti hodin po porodu, protože s přibývajícím časem klesá obsah protilátek v kolostru matek a střevní sliznice jehňat se stává pro imunoglobuliny neprostupnou. Za dostatečné množství se považuje 50 ml kolostra na každý kg tělesné hmotnosti jehněte.
Úspěch v dalším odchovu jehňat a v realizaci jejich užitkovosti je dán jejich zdravím při narození a správným „startem do života“. Taková jehňata budou v dalším odchovu řádně prosperovat a chovateli přinesou nejen ekonomický zisk, ale i chovatelské uspokojení a klid. Jaké je tedy zdravé a správně „nastartované“ jehně?
Narodí se bahnici v chovu s realizací zdravotního programu stáda, který řeší minimalizaci ztrát v důsledku stádových reprodukčních patogenů. Tyto patogeny velmi výrazně zhoršují výsledky reprodukce stáda a také výrazně atakují životaschopnost novorozených jehňat a jejich sací reflex.
Narodí se bahnici ze stáda, kde byla zvládnuta výživa v 2. polovině březosti, jež zajistí nutriční potřeby březí matky i plodu a uložení pohotové energie ve formě dostatečných zásob glykogenu v játrech plodu, který je současně s kobaltem, selenem, jódem a vitamínem E zárukou dostatečné životaschopnosti novorozených jehňat.
Takové, jehož matka byla v 2. polovině březosti účinně odčervena a dva až čtyři týdny před porodem revakcinována proti enterotoxémii a dalším klostridiovým nákazám.
Takové, které do dvou hodin po porodu přijalo na každý kg tělesné hmotnosti 50 ml mleziva. Poskytne mu dostatek energie pro vyrovnání tepelných ztrát a pro svalovou práci, potřebnou k vyhledání struku matky a k sání a také mu přinese potřebnou imunitní výbavu.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Proč se mi jehně motá na zadní nohy? Matka ho po porodu odmítla do teď jsme ho krmili mlékem obyčejným ,bylo takové živé skákalo a behalo za námi mazlí se ale teď má smutek ve očích zadní nohy táhne za sebou občas dostane dávku selenu? Druhé jehně (také holka)matka prijmula ale zemřelo týden po porodu. Snazili jsme se ho zachránit ale již bylo pozdě! Jinak dobra bahnice měla vždycky 2jehnata a všechny zdravé!Toto byl její 3porod?