Tchajvanská dvojčata naklonovaná z buněk ucha dospělé kozy se 24. července představila návštěvníkům třetího ročníku mezinárodního veletrhu biotechnologií - Bio Taipei 2003.
Své první narozeniny oslavila kozí dvojčata Paochi a Paohsiang ve světovém obchodním centru v Tchaj-peji vystavená na obdiv veřejnosti. Jde o první klony dvojčat mléčných koz vytvořených se somatických (tělních) buněk dospělého jedince. Narodila se zcela zdravá se 5. července 2002 a byla výsledkem několikaleté spolupráce vědeckých týmů Národní tchajwanské univerzity a Tchajwanského výzkumného institutu živočišné výroby (TLRI).
Francouzský původ
Jako dárkyni genetické informace vybrali biologové kozu francouzského alpského plemene z farmy v Taitungu na východě Tchajwanu. Francouzská aplská koza, je krátkosrsté dojné plemeno s převládajícím srnčím zbarvením. Ve Francii je spolu se sánskou kozou chována pro výrobu proslulých sýrů. Vybraná donorka se pyšnila výbornou mléčnou užitkovostí (za rok nadojila 875 kg), a protože klony mají úplně stejné genetické založení, předpokládá se, že budou ve vhodných podmínkách dosahovat stejně dobrých výsledků. Pro srovnání – z údajů kontroly užitkovosti za rok 2002 je roční průměr plemene česká bílá krátkosrstá koza 807 kg mléka.
Znovu a znovu
Kozy zdaleka nebyly prvotinou tchajwanských výzkumníků. Na sklonku léta 2001 se ve výzkumném institutu narodilo klonované tele jménem Hsubao bez očních bulev. Na světě pobylo jen šest dní, protože kromě očí nemělo vyvinuté další vnitřní orgány.
Při prvním pokusu o klonování koz – v prosinci roku 2001 bylo vytvořeno 51 zárodků, ale ani jeden z nich se v dělohách celkem čtrnácti příjemkyň (adoptivních matek) nevyvíjel správně. Všechna embrya v průběhu vývoje zanikla pokus skončil nezdarem.
Vědci se nevzdávali a v únoru 2002 začali znovu od začátku. Odebrali z ucha alpské kozy živou tkáň, z které kultivovali a izolovali jednotlivé buňky. Z mateřských zárodečných buněk – vajíček odebraných z vaječníků dospělých koz odstranili jádro. Procesem zvaným elektrofúze přenesli jádro z původně specializovaných ušních buněk do prázdných vajíček. Každá tělní buňka, stejně tak buňka ucha, nese v jaderné DNA informaci o celém organismu zvířete a proto stačí probudit geny potřebné pro správný vývoj nového jedince. Zárodečná buňka pak projde aktivačním procesem, jež přeprogramuje informaci v jádru a dává podnět k dělení buňky a vývoji zárodku (embrya).
Trpělivost se vyplatila
Takto vědci vytvořili 61 embryí, které implantovali sedmi příjemkyním, z nichž dvě zárodek donosily. 3. července 2002 narodilo první kůzle, ale zemřelo ještě tentýž den. Druhá matka byla mnohem úspěšnější – po 152 dnech gravidity dala život dvojčatům Paochi a Paohsiang. Kůzlata se po speciálně upraveném mateřském mléce, které po narození dostávala každé čtyři hodiny, měla k světu a vyvíjela se bez zdravotních komplikací. Paochi vyrostla z 3.2 kg na dnešních 40 kg, Paohsiang byla při porodu o něco lehčí 2 kg a svou sestru dosud nedohnala – v současnosti váží 36 kg.
Podle zastupujícího ředitele institutu Li Shan-nana podpořil tento úspěšný experiment důvěru v tchajwanskou genetiku a biotechnologii. Paochi a Paohsiang jsou jediná žijící naklonovaná dvojčata koz mléčného plemene. TLRI má pro letošní rok nový projekt, ve kterém budou hrát hlavní roli opět kozy, ale je zatím na počátku a více detailů nechtěl zástupce výzkumného institutu prozradit.
Zdroj: Animal Science
