KRALIK.602
Poněkud symbolicky o velikonocích roku 2002 přišla z francouzského Institute Nationale de la Recherche Agronomique na pařížském předměstí Jouy en Josas zpráva o prvních klonovaných králících. Přivedl je na svět tým Jeana-Paula Renarda a svět, jak už se stává poslední dobou téměř pravidlem, se klonovanými králíky příliš nevzrušoval.
Dlouhé čekání
Pro biology nepředstavuje králík nijak exotický živočišný druh a po myši a potkanovi patří králík k nejběžnějším laboratorním savcům. Přesto králík snahám vědců o naklonování ze specializovaných tělních buněk odebraných z těla dospělého zvířete dlouho a tvrdě vzdoroval. Právě Renardův tým se výzkumem rozmnožování králíka intenzivně a dlouhodobě zabývá, a tak není divu, že se dlouho očekávaný průlom podařil právě Francouzům.
Obrovské zkušenosti zúročil Renardův tým právě při úspěšném klonování. V zásadě použili francouzští vědci pro klonování králíků stejný postup, jakým přišla už v roce 1997 na svět ovce Dolly. Králičí tělní buňka byla elektrickým impulsem spojena s králičím vajíčkem zbaveným vlastní dědičné informace, Vzniklý zárodek byl následně přenesen do těla králičí samice, kde se vyvíjel až do narození.
Během celé procedury dávali biologové velký pozor, aby buňka i vajíčko co nejméně trpěly. Nezbytné kroky byly prováděny v co nejkratším čase a chemikálie potřebné k navození určitých procesů byly použity v minimálních koncentracích. Přesto nebyla účinnost celého procesu nijak omračující. Ze stovek vzniklých zárodků se nakonec narodilo jen šest králíčat a z nich ještě dvě uhynula krátce po narození. Čtyři zbývající klonovaní králíci se ale mají čile k světu. Dva už stačili prokázat příslovečnou králičí plodnost tím, že počali potomky zcela přirozeným způsobem.
Léky z králíků
Naklonování králíka rozhodně není jen zajímavá rarita. Představuje velký příslib do budoucna. Králík je v mnoha směrech nenahraditelným laboratorním zvířetem. Je podstatně větší než myš nebo potkan a tak je na něm možné snáze provádět různé úkony. Při chirurgických zákrocích se operatér nepotýká s titěrnými rozměry orgánů a také může z králíkova těla odebrat vzorky o výrazně větším objemu. To usnadní následné analýzy.
Králík náležející spolu se zajíci do řádu zajícovců (Lagomorpha) má k člověku vývojově blíže než hlodavci (myš a potkan) a proto dávají pokusy na tomto živočišném druhu výsledky snáze přenosné do humánní medicíny. Vědci se připravují především na klonování králíků, kteří budou mít v těle zablokován přesně vybraný gen. Takové zvíře poslouží ke studiu procesů, jež se podílejí na vzniku a rozvoji dědičných onemocnění člověka vyvolaných poškozením stejného genu.
Stejně velké naděje ale vkládají biologové a lékaři i do klonovaných králíků, do jejichž dědičné informace bude naopak vložen lidský gen. Tito králíci budou produkovat v mateřském mléce lidskou bílkovinu využitelnou pro léčbu závažných onemocnění. Tímto způsobem lze připravit některé očkovací látky, léky proti chorobné krvácivosti čili hemofilii nebo léky ulevující pacientům postiženým vrozeným dědičným onemocněním plic zvaným cystická fibróza.
U laika možná vyvolá představa „dojení“ králičí samice lehký úsměv, ale jen do chvíle, než si spočítá, že každý kubický centimetr mléka z geneticky pozměněného králíka může obsahovat lék v ceně tisíců dolarů. Králičí samice dokáže za rok vyprodukovat až 10 litrů mléka.
V současné době se pro podobné účely používají větší hospodářská zvířata – kozy, ovce a krávy. U nich ale musíme vzhledem k dlouhému generačnímu intervalu čekat na „zahájení produkce“ dlouhé měsíce nebo dokonce roky. Králík dospívá ve věku čtyř měsíc a jeho březost trvá jeden měsíc. Díky tomu je „dodací lhůta“ pro mléko obsahující cenný lék v případě králíka pouhých šest měsíců. To je obrovským příslibem pro francouzskou biotechnologickou firmu BioProtein Biotechnologies, která na klonování prvních králíků s Renardovým týmem úzce spolupracovala.
„Ovce by nám sice do roka nadojila několik stovek litrů mléka s cennou bílkovinou, ale dvacet nebo čtyřicet králičích samic se jim objemem produkce plně vyrovná,“ tvrdí Marc Le Bozec z BioProtein Biotechnologies.
Tato firma už vyrábí s pomocí geneticky modifikovaných králíků protilátky, jež jsou testovány při léčbě některých ledvinových nádorů. Zatím probíhají ověřovací testy, ale pokud dopadnou dobře, může se lék vyráběný klonovanými králíky objevit na trhu už za tři nebo pět let.
J. Petr
VÚŽV
