Od prvního ledna letošního roku začal platit ve všech zemích Evropské unie zákaz antibiotických stimulátorů růstu. Vychází z nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1831/2003 z 22. září 2003, o doplňkových látkách ve výživě zvířat.
Článek 11 nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví, že „antibiotika jiná než kokcidiostatika a histomonostatika smějí být uváděna na trh a používána jako doplňkové látky pouze do 31. prosince 2005; od 1. ledna 2006 musí být tyto substance vypuštěny z registru“. Šlo o poslední dosud povolené přípravky – označené jako stimulátory růstu antibiotické: flavofosfolipol, monenzinát sodný, salinomycinát sodný a avilamycin.
Jak upozornila Ing. Jarmila Fischerová z ministerstva zemědělství ČR, od 1. ledna 2006 se žádné antibiotické stimulátory růstu nesmějí používat ani k výrobě premixů nebo krmných směsí, ale ani nesmějí být zkrmovány ve směsích, které byly vyrobeny s použitím těchto látek před 1. lednem 2006. „Pokud by nebyl zákaz respektován a používání antibiotik se ve výživě zvířat někde objevilo, znamenalo by to nejen možnost postihu ze strany kontrolního orgánu (ÚKZÚZ) podle § 19 zákona o krmivech, ale i riziko pro náš exportní trh s potravinami živočišného původu,“ uvedla Ing. Fischerová v příspěvku do Krmivářství č. 1/2006.
Důvody zákazu
Jednání o zákazu antibiotik používaných do krmiv probíhalo řadu let. Rozhodnuto bylo na podkladě doporučení Vědeckého řídicího výboru. Důvodem je nebezpečí rizika křížové rezistence vůči látkám používaným v lidském nebo veterinárním lékařství. Antibiotika je nutné chránit pro velmi nutné případy, přitom je prioritou zdraví lidí.
Řešení náhrady
„Pokud jde o antibiotické stimulátory růstu, nikdo nemůže popřít, že měly účinek a ten byl vyšší tam, kde nebyly dodržovány zoohygienické podmínky,“ připomněl ředitel Českomoravského sdružení organizací zemědělského zásobování a nákupu (ČMSO ZZN) Ing. Jiří Zedník, CSc. Znamená to podle něho zlepšit zoohygienické podmínky a zavést pořádek ve stáji. Zákaz antibiotických stimulátorů otevírá prostor na využívání celé řady přípravků skupin látek, které příznivě ovlivňují výživu zvířat dokonce i zdravotní stav. Takovými jsou například acidifikátory, enzymy, probiotika, manano-oligosacharidy, flukto-oligosacharidy a další.
Jak správně vybrat
Ing. Vladimír Kadlec, předseda krmivářské sekce ČMSO ZZN doporučuje sledovat výsledky pokusů s přípravky, které firmy chovatelům doporučují jako náhradu ASR. Především by v nich měla být zařazena takzvaná negativní kontrola. Tím je myšlena pokusná skupina bez jakýchkoli přípravků. Za nejlépe vypovídající výsledky Kadlec považuje pokusy prováděné v polních podmínkách a v České republice. Kadlec i Zedník se shodují, že alternativní přípravky jsou vesměs dražší záležitostí, než byly antibiotické stimulátory. Jejich zařazení tak vyžaduje hlubší znalosti výživy i správnou ekonomickou rozvahu.
(Zákaz antibiotických stimulátorů růstu je ústředním tématem časopisu Krmivářství 1/2006. V něm naleznete i rozhovor s oběma zástupci ČMSO ZZN.)
