O úrovni šlechtitelské práce v chovu skotu rozhoduje provádění kontroly užitkovosti(KU). V chovu dojných plemen jde o řetězec činností, který začíná odběrem vzorků u chovatele, pokračuje kvalitním svozem mléka, jeho rozborem a zpracováním dat končí. V České republice bylo koncem roku 2003 zapojeno v KU celkem téměř 440 tisíc dojnic.
Je systém v Česku porovnatelný s úrovní v evropských zemích? Podléhá změnám? Na podobné otázky jsme se zeptali v laboratoři Českomoravské společnosti chovatelů v Buštěhradě u Prahy Ing. Pavla Heringa a Ing. Zdeňka Motyčky.
Ještě počátkem loňského roku existovalo v České republice pět laboratoří pro rozbor mléka v KU – v Plzni, Veselí nad Lužnicí, Buštěhradě, Brně a Přerově. Přitom v polovině roku ukončila činnost plzeňská a záhy po ní i laboratoř ve Veselí. V Brně bude do konce roku 2004 vystavěna zcela nová laboratoř – už v majetku ČMSCH. Poté ukončí svou činnost původní laboratoře brněnská a přerovská. V republice tak zůstanou pouze dvě – pro Čechy v Buštěhradě a pro Moravu v Brně.
Svoz vzorků
Kontrola začíná v chovech odběrem vzorků, které provádí terénní pracovník – zaměstnanec tzv. oprávněné organizace, kterých se KU zabývá celkem 14. V převažujícím stupni kontroly užitkovosti A4 odebere první polovinu vzorku večer a druhou ráno. Ty konzervuje americkým přípravkem na bázi Bronopolu. Poté je doručí na svozné místo. Těch je v Čechách okolo stovky a jsou nyní nově vybavena chladničkami tak, aby byla dodržena požadovaná teplota 5 ± 1 oC. Do každé se vejde 14 přepravních boxů. Původní dřevěné přepravní boxy jsou nahrazovány postupně plastovým. Do přepravky se vejde přesně 100 vzorků.
„Nyní víme, co se se vzorkem děje od okamžiku uložení na svozné místo až po rozbor,“ říká Pavel Hering. „Od odběru po uložení to zatím můžeme jen těžko ovlivnit, protože to dělá čtrnáct samostatných organizací.“
Auta nonstop
Donedávna se vzorky přepravovaly do laboratoře poštou nebo vlakem. Nyní vlastní Českomoravská společnost chovatelů dvě zcela nová auta s chladicí nástavbou. Ta jezdí v nepřetržitém provozu a dopravují vzorky po svozných linkách do laboratoře. Podle metodiky musí být dodržen postup, kdy rozbor provedou nejpozději do 72 hod od odběru.
Po zahájení činnosti nové laboratoře v Brně, vznikne systém moravských svozných linek.
V laboratoři
V Buštěhradě pracuje v laboratoři 23 lidí ve směnném provozu, včetně sobot. „Měsíčně provedou kolem 190 000 rozborů,“ upozorňuje na vytíženost vedoucí laboratoře Ing. Motyčka. To je nutné, vždyť cena jednoho přístroje pro základní stanovení obsahu tuku, bílkovin, laktózy a somatických buněk v mléce dosahuje téměř sedmi miliónů korun.
Povinně se provádí stanovení tuku, bílkovin a laktózy. Na objednávku lze určit obsah somatických buněk a močoviny. Pokud si chovatel tutu službu objedná, dostane výsledek poštou nebo faxem, jinak jdou získaná data na zpracování do Plemdatu do Benešova a jsou součástí měsíčních výstupních sestav z chovů. Do budoucna by měli mít chovatelé možnost si výsledky objednaných stanovení stahovat z internetu.
Nové služby
„Letos uvažujeme o rozjetí stanovení bodu mrznutí mléka a stanovení reziduí inhibičních látek v mléce,“ začíná s představením budoucích služeb Pavel Hering, vedoucí pro KU. To je možné díky svozu vzorků v chladovém režimu, protože pro jejich stanovení, nelze vzorek konzervovat. Uvažují rovněž o stanovení pH či rozborech pro potřeby krmivářské praxe, jakými jsou například obsahy makroprvků nebo mikroprvků v organické i anoragnické hmotě.
„Laboratoř splňuje pravidla ICAR,“ (International Committee for Animal Recording), které je ČMSCH členem, shodují se oba odborníci. Přesto, jak upozorňují, v žádné z evropských zemí není obvyklé, aby vzorky odebírala komerční firma, která chová plemenné býky a testuje je. Rovněž není nikde ani systém dvou laboratoří pro rozbory mléka – zvlášť pro KU a pro zpeněžení. „ Proto i my bychom chtěli do budoucna, aby tu zůstaly jen dvě, které budou dělat veškeré rozbory,“ uzavírají.
