Šlechtitelský program je souhrn dílčích opatření, směřující k dosažení předem stanoveného chovného cíle a plemenného standardu. Základní šlechtitelskou jednotkou je populace. Populace v chovu ovcí je tvořena z jednotlivých plemen a individuálních chovů. Šlechtitelský (genetický) pokrok v rámci chovu a plemen je řešen prostřednictvím objektivních informací z kontroly užitkovosti, dědičnosti a intenzivní selekcí. Od 1. 1. 2001 vstupuje v účinnost schválený nový zákon 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat. V příloze vyhlášky zákona 471/2000 je podrobně popsán postup a rozsah kontroly užitkovosti ovcí.
Proti původní ČSN 46 6213 dochází k určitým změnám. Zásadní změna se týká fyzického zjišťování živé hmotnosti jehňat ve 100 dnech věku a živé hmotnosti jehnic a beranů po hodnocení před zařazením do plemenitby. Oba údaje podle zákona má za povinnost zjišťovat oprávněná organizace (dříve mohl zjišťovat údaje po dohodě i chovatel). Druhá změna se týká zjišťování dojivosti v průběhu laktace. Produkci mléka u bahnic je nyní možno zjišťovat třemi metodami, dříve jen jednou.
Početní stavy ovcí od roku 1991 až do konce roku 2000 měly sestupnou tendenci. Za toto období se snížily z 429 714 na 84 108 kusů, tj. přibližně na jednu pětinu. Obrat k lepšímu nastal až v letošním roce, kdy se stavy v ČR poprvé k 1. 3. 2001 po deseti letech zvýšily o 6133 na 90 241 kusů. Podstatně jiná situace byla v minulosti v kontrole užitkovosti. I když početní stavy v zemském chovu stále klesaly, v kontrole užitkovosti měly opačný vývoj. Kontrola užitkovosti (KU) v roce 2000 byla v ČR prováděna u 14 779 bahnic a pro představu v roce 1997 jen u 10 086 kusů. Za čtyřleté období se stavy v KU zvýšily o 4693 bahnic (31,8 %). Zájem o KU perspektivních plemen stran chovatelů měl a stále má zvyšující se pozitivní trend. Do KU v roce 2000 bylo zapojeno 29,6 % bahnic (Slovensko 26,2 %).
V rámci devatenácti registrovaných plemen v ČR ke konci roku 2000 mělo největší zastoupení v KU plemeno charolais (2866 kusů, respektive 19,4 %), merino (2296 kusů, 15,5 %), šumavská ovce (2083 kusů, 14,1 %) a merinolandschaf (1966 kusů, 13,3 %), nejnižší zastoupení plemeno olkuská ovce (5 kusů) a jacob (4) viz tabulka 1. Zjištěné údaje v chovech KU jsou oprávněnými organizacemi průběžně zpracovávány na PC počítačích a do centra k celostátnímu vyhodnocení zasílány v pěti ročních termínech na disketách nebo elektronickou poštou (e-mail). Dílčí výstupy o užitkovosti chovů (reprodukci bahnic, přírůstku jehňat a další) může chovatel po dohodě s oprávněnou osobou obdržet v krátkém časovém intervalu. Kontrolu užitkovosti v ČR v roce 2000 zajišťovalo šest oprávněných organizací ve 387 chovech. Dominantní zastoupení, co do počtu kontrolovaných bahnic, zaujímá Svaz chovatelů ovcí a koz ČR v Brně (9170 kusů), následuje se značným odstupem Český svaz chovatelů se sídlem v Praze – Kobylisích (1948 kusů), Českomoravská plemenářská unie, Říčany (1914), Genoservis, a. s., Olomouc (1420), Ing. Hercík – Kadov (306) a Natural, s. r. o., Dubá (21).
V tabulce 1 uvádíme výsledky kontroly užitkovosti ovcí za rok 2000 podle jednotlivých plemen a užitkových typů. Pro porovnání současně uvádíme i výsledky za rok 1997. Z číselných údajů je patrné,že celorepublikové výsledky užitkovosti se v hlavních ukazatelích za všechna plemena v ČR mírně zlepšily. Zvýšila se plodnost na obahněnou ovcí ze 145,5 % na 149,1 % (+3,6 %) a přírůstek jehňat ve 100 dnech věku z 235 na 236 g (+1 g). Naopak se nepatrně snížilo oplodnění z 87,8 % na 86,9 % (-0,9 %) a dnes méně významná produkce vlny ze 4,8 kg na 4,2 kg (-0,6 kg). Relativně mírný celostátní nárůst užitkovosti v KU byl za čtyřleté období z větší části způsoben mimo jiné především nižší úrovní nově zapojovaných chovů do KU. Pro vysvětlení je nutno dodat, že všechna chovaná plemene v ČR, až na výjimky,. nedosahují zatím požadované užitkovosti. Dokladem tohoto tvrzení jsou některé chovy v rámci jednotlivých plemen. K jistému zlepšení v tomto směru by mělo dojít po připravované kategorizaci chovů podle užitkovosti a stupně prošlechtění v návaznosti na produkci plemenného materiálu, zejména beranů. Nejvýraznějšího šlechtitelského pokroku v oblasti plodnosti bahnic a přírůstcích jehňat ve 100 dnech věku dosáhlo plemeno bergschaf, německá dlouhovlnná, merinolandschaf, romney marsh, žírné merino, texel, oxford down a východofríská ovce.
Významnou součástí KU je výběr a odchov plemenného materiálu pro vlastní chov a na prodej. Z celkového počtu narozených beránků se do plemenitby na základě klasifikace ročně v ČR zařazuje přibližně 10 až 12 % (v roce 2000 to bylo 7,6 %). V tabulce 2 uvádíme tuzemskou produkci beranů za rok 2000 a pro porovnání i za rok 1998 a 1999. Navíc v roce 2000 bylo výběrovými komisemi oklasifikováno 11 plemenných beranů z dovozu, z toho dva kusy (ER, ER) plemene texel, dva plemene suffolk (ER, ER), dva plemene romney marsh (ER, Ea), dva plemene oxford down (ER, Ea) a tři plemene berrichone (2 ER, Ea). Od roku 2001 dochází ke zpřísnění požadavků na minimální věk pro klasifikaci beranů ze 6 na 7 měsíců a ke zvýšení bodových stupňů o 5 pro zařazení jedinců do výsledných tříd (například výsledná třída pro ER byla v rozpětí 85 až 100 bodů, dnes 90 až 100 bodů.
V chovu koz došlo v porovnání s ovcemi k dalšímu ročnímu poklesu početních stavů. K 1. 3. 2001 se stavy snížily o 3511 na 28 477 kusů. V roce 2000 bylo do kontroly užitkovosti zapojeno 2234 kusů, z toho ve stádových chovech 1309 a individuálních 925 koz. Z celkového počtu koz v KU zaujímá bílé krátkosrsté plemeno 79,8 % a hnědé krátkosrsté 15,9 % (zbývající 4,3 % tvoří jihoafrické búrské masné plemeno a plemena srstnatá. Průměrná dojivost koz za 300denní laktaci se v roce 2000 proti roku 1997 zvýšila o 43 kg. Mléčné složky (tuk, bílkovina, laktóza) nedoznaly podstatných změn. Zvýšil se průměrný denní přírůstek kůzlat ze 184 na 207 g, ale snížily se dost výrazně ukazatele reprodukce (tabulka 3). Souběžně s KU se uskutečnil ojedinělý test koz na výkrmnost a jatečnou hodnotu v polních podmínkách u hnědého plemene v ZD Žernov, okres Náchod. Do kontrolního testu bylo zařazeno 10 kozlíků, poraženo bylo osm kusů. Všechna zvířata kromě jednoho pocházela z dvojčat. Krmná dávka se skládala ze sena, senáže a vlastní krmné směsi. Výsledky z testu uvádíme v tabulce 4.
Pro obnovu základního stáda asi 895 plemenných kozlů působících ve veřejné přirozené plemenitbě v ČR bylo v roce 2000 vyprodukováno 273 kusů (tabulka 5).
Ing. Alois Pinďák, CSc., ČMSCH, a. s. Praha,
Ing. Vít Mareš, SCHOK Brno
