Konverze krmiva při výkrmu kuřat

Na gram přírůstku spotřebuje kuře zpočátku daleko méně krmiva než jeden gram. Není to nic proti zákonu o zachování hmoty a energie. Uvědomíme-li si, že sušina přírůstku je velmi nízká a sušina krmiva je 88 %, vidíme, že i zde jsou náklady značné. V posledních dnech výkrmu může spotřeba přesáhnout i dvojnásobek přírůstku hmotnosti kuřat.

Konverze krmiva, tj. spotřeba na jednotku přírůstku (Feed Conversion Ratio – FCR), je číslo nepojmenované. Často se při výpočtu chybně dělí příjem krmiva živou hmotností na konci výkrmu, zapomíná se odečíst počáteční hmotnost kuřat.

Při této příležitosti je třeba poznamenat, že není příliš správné kalkulovat, jaký je poměr spotřeby krmiva k množství produktu vytvořeného zvířetem, je to jen jednoduché pro praxi. V exaktních sledováních je třeba uvádět spotřebu živin a energie, např. že na l kg přírůstku kuřata spotřebovala 300 g dusíkatých látek a 18 MJ ME_n. Potom přestaneme považovat za fantastické, že již před více než 60 lety byla v pokusu konverze krmiva 1,04 (Combs aj., 1958), když přitom použitá semisyntetická dieta měla vysokou koncentraci aminokyselin a obsahovala 40–50 % tuku, tedy velmi mnoho energie.

Z přijatého krmiva se nejprve uhradí záchovná potřeba, a teprve zbytek slouží pro produkci, u vykrmovaných zvířat pro přírůstek hmotnosti.

Záchovná potřeba slouží k udržení zvířete v živinové a energetické rovnováze, při které nepřibývá ani neubývá žádná tkáň. Závisí především na povrchu těla, resp. jeho metabolické velikosti. Jde o hmotnost zvířete v kilogramech umocněnou na tři čtvrtiny (W^0,75). Je to nepojmenované číslo, které je s tělesným povrchem v úzké korelaci.

K nejdůležitějším nepatogenním stresorům ovlivňujícím záchovnou potřebu patří nevhodná teplota a vlhkost prostředí, nesprávné osvětlení, nedostatečná výměna vzduchu, velká hustota obsádky, nedostačující prostor u krmítek a napáječek, příliš velká vzdálenost mezi krmítky a napáječkami, nevhodné složení a struktura krmiva, hluk a často také nevhodné chování ošetřovatelů, kteří ruší pro pohodu zvířat potřebný klid v hale. Nepříznivé vlivy nedostatků v zajišťování kvalitního prostředí se sčítají. V dobrých podmínkách je za celý výkrm podíl záchovné potřeby kolem 36 % z celkového příjmu energie.

 Během výkrmu se konverze krmiva zhoršuje

Spotřeba na jednotku přírůstku se během výkrmu zvyšuje z několika příčin:

• Roste povrch těla, resp. metabolická velikost těla, a proto roste záchovná potřeba.
• Přírůstek hmotnosti je s přibývajícím věkem bohatší na bílkoviny a tuk a obsahuje méně vody. Podíl bílkovin se v našem sledování zvýšil z počátečních 3,1 % na 18,8 % v 15. dni, tedy na šestinásobek výchozí hodnoty (obr. 1). Později obsah bílkovin v přírůstcích sice pomaleji, avšak stále vysoce průkazně dále stoupal, u slepiček v průměru o 0,13 % a u kohoutků o 0,17 % za den. Vzestup byl u zvířat samčího pohlaví, zřejmě vlivem proteoanabolického účinku testosteronu, o třetinu rychlejší než u slepiček. Ve věku 2 týdnů obsahoval 1 gram přírůstku u slepiček 171 mg a u kohoutků 167 mg bílkovin. Na konci 5. týdne se jejich zastoupení zvýšilo u slepiček na 198 mg (tj. o 15,8 % více než ve 2 týdnech) a u kohoutků na 203 mg (o 21,6 % více).

Prof. Ing. Jiří Zelenka, CSc.

Mendelova univerzita v Brně

Kontakt: zelenka@mendelu.cz

Celý článek najdete v Našem chovu 7/2022.