Konzervace kukuřičné siláže a aspekty snížení fermentačních ztrát

Výživa zvířat, resp. přežvýkavců představuje požadavek (bachor, jako malý temperovaný fermentor o velikosti 150 až 200 l), kdy krmivo musí být chutné, aby zvíře bylo schopno předloženou siláž přijmout v maximálně míře podle aktuálního obsahu bachoru. Siláž nesmí obsahovat jedovaté sekundární metabolity, které negativně ovlivňují příjem sušiny u zvířat a zatěžují organismus detoxikací těchto jedovatých látek. Vlastní objem bachoru je také závislý na tělesném rámci daného plemene, jako jeden z nejhlavnějších ukazatelů selekčního tlaku na chov dojnic.

Účelem konzervace pícnin je sklizeň dané pícniny v optimální fenofázi, jak z hlediska kvantitavních ukazatelů (výnos sušiny pícniny z ha), tak také kvalitativních ukazatelů (podíl škrobu, stravitelnost vlákniny, resp. NDF) a následně inhibovat všechny rozkladné procesy biomasy během fermentačního procesu siláží. Během sklizně pícnin si musíme uvědomit, že v okamžiku oddělení rostliny od kořenů nastávají rozkladné procesy, které je třeba minimalizovat. Účelem je vytvoření k. mléčné ze zkvasitelných cukrů (uhlohydrátů) za anaerobních podmínek, vytvořením optimálního pH siláže pod 4, tím dochází k inhibici rozkladných mikroorganizmů a hydrolytických enzymů a následné stabilizaci biomasy během skladování v silážních žlabech.

Rozvláknění biomasy a aplikace konzervantů

Výhodná pro proces výživy zvířat i pro výrobu bioplynu je ta skutečnost, že sklízená biomasa je skladována v silážním prostoru, kdy dochází k stabilizaci biomasy během skladování a následnému postupnému zkrmování zvířatům, případně dávkování do BPS. V poslední době byla vyvinuta technologie sklizně, která dělá délku řezanky v rozmezí 20 až 30 mm a díky rýhovaným válcům, které mají minimální mezeru mezi válci dochází k podélnému rozvláknění biomasy (spreading – rozetření), což zabezpečí dostatečnou stlačitelnost řezanky (vytěsnění vzduchu ze siláže) a tím také dochází k dostatečné produkci fermentačních kyselin, určených ke konzervaci siláže. Současně dochází k zachování strukturální vlákniny v siláži oproti siláži s řezankou pod 10 mm. Z tohoto důvodu doporučujeme měření délky řezanky a rozdělit kukuřičnou siláž s řezankou do 10 mm (všeobecně pro výrobu bioplynu), dále řezanka v rozsahu 10 – 20 mm určená pro bioplyn i pro dojnice. A délka řezanky 20 – 30 mm určená pro dojnice s výrazně vyšším podílem strukturální vlákniny.  Jakmile je na sklízecích řezačkách vyrobena řezanka, současně dochází na sklízecích strojích k aplikaci konzervačních přípravků, které jsou přímo nastřikovány na řezanku.

Možnosti ovlivnění fermentačního procesu

Dostáváme se do situace, jakým způsobem je možné ovlivnit fermentační proces. Pokud vytvoříme anerobní prostředí dostatečným ušlapáním biomasy na žlabu, minimalizujeme činnost nežádoucích mikroorganismů a díky dostatečnému obsahu cukrů v kukuřičné siláži je možné vytvořit úspěšný fermentační proces. V poslední době se velmi osvědčily konzervační přípravky na bázi mléčných bakterií – hlavně je to kmen Lactobacilus Plantarum. Tento kmen je také na rostlinách, avšak podle povětrnostních a dalších již zmíněných podmínek bylo zjištěno, že počty těchto žádoucích mikroorganismů jsou většinou nízké.

Ing. Václav Jambor, CSc.

Blažena Vosynková,

MVDr. Hana Synková,

Ing. Soňa Malá

NutriVet, s. r. o., Pohořelice, 

Kontakt: jambor.vaclav@nutrivet.cz

Celý článek autorů najdete v Krmivářství 2/2025.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2025 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down