Po dvou letech snažení se Vladimíru a Tomáši Novotným ze společnosti MTS, spol. s r. o., podařilo do České republiky dostat světoznámého profesora z univerzity UC Davis v Kalifornii Franka Mitloehnera, známého zastánce zemědělství, který mimo jiné v očích široké veřejnosti narovnává názor na emise skleníkových plynů přežvýkavci. Mitloehner je expert na kvalitu vzduchu a na její ovlivnění zemědělstvím. Pracoval pro FAO na projektu o měření environmentální stopy živočišné výroby.
Prof. Mitloehner v ČR absolvoval několik přednášek, byl také hostem ve studiu TV Zemědělec a všem snad dokonale vysvětlil, že chov přežvýkavců za globální změny klimatu nemůže.
Když odbočím a vzpomenu na studentská léta, již tehdy na fyziologii rostlin zazněla otázka, kolik kyslíku vyprodukují lesy v ČR? Správná odpověď je – ŽÁDNÝ! Kyslík je totiž součástí koloběhu – neustálé přeměny v jiné sloučeniny – vylučují ho rostliny jako „odpad“ 02 při zabudovávání uhlíku do svých těl, a ten uhlík berou z CO2. Ano z toho našeho obávaného skleníkového plynu, kterého by bylo ve vzduchu či atmosféře pořád stejně, kdybychom ho nevytahali v posledních 150 letech z hlubin země v podobě uhlí, ropy a zemního plynu. Tyto fosílie jsme spálili a vznikl nám CO2, který je oproti nedávné minulosti jaksi navíc a způsobuje skleníkový efekt. Jak jednoduché to je.
Krávy produkují především metan, který je označován za silnější skleníkový plyn. Tento metan je ale také součástí koloběhu uhlíku, podle prof. Mitloehnera je jeho poločas rozpadu asi 10 až 12 let. Pak se z něj stává již méně skleníkově působící CO2. Tento plyn přijmou například rostliny na pastvině, vyloučí kyslík a zabudují uhlík do svého těla. Kráva organickou hmotu z pastviny, jejíž součástí je uhlík, pozře a pomocí bachoru tuto hmotu za pomoci bakterií, nálevníků atd. přeměňuje na bílkoviny svého těla nebo mléka, ty slouží pro lidskou výživu. Při tom, jako metabolit bakterií z bachoru, uniká také CH4 – metan.
Mitloehner neříká, že metan nevadí. V atmosféře je silným skleníkovým plynem. Skot však žádný další uhlík do atmosféry přispívající k dalšímu ohřívání planety NEPŘIDÁVÁ. Chov skotu má z dlouhodobého hlediska neutrální vliv na klima.
Jak v rozhovoru prof. Mitloehner zmínil, v roce 2006 mezinárodní organizace FAO publikovala, že 18 % metanu je z krav. Ukázalo se, že metodika je chybná a po jejím zpřesnění číslo kleslo na 12 %. Ovšem v České republice to bude okolo 5 %, podobně jako je tomu v USA a dalších chovatelsky vyspělých zemích, kde mají zvířata vyšší účinnost (konverzi krmiva).
„Musíme především snížit emise z fosilních paliv a snažíme se o to. Např. automobily, které řídíme dnes, jsou z uvedeného pohledu mnohem lepší než ty, kterými jezdili naši rodiče. Takže se nelze soustředit jen na metan, musíme hledat všechny cesty řešení. Farmáře potřebujeme, nemůžeme je nahradit či uměle snižovat jejich počet nebo je přimět k bankrotu.
I když v nějaké zemi či oblasti (jako je např. Nizozemsko) snížíte výrazně počet krav, poptávka po produktech z nich tam zůstane. Celková produkce emisí se nesníží, ale potraviny se tam dovezou z jiné země, která je vyprodukuje a možná méně efektivně. K tomu náklady a emise z dopravy. Tomu se říká únik z odpovědnosti. To není redukce emisí, ale přesun jejich produkce jinam. Řešení spočívá v tom, produkovat potraviny efektivněji a při tom snižovat emise metanu do ovzduší,“ zaznělo mimo jiné v debatě prof. Mitloehnera s Ing. Vladimírem Novotným.
Je třeba poděkovat společnosti MTS, ale i všem chovatelským svazům, kterým se podařilo zprostředkovat tuto vzácnou a důležitou návštěvu.*
