„Krev je neobyčejná tekutina,“ konstatoval již J. W. Goethe. Nachází se v cévách (intravaskulárním prostoru) a je prakticky až na výjimky (např. oční rohovka) v organismu všude přítomná. Aby mohla plnit své funkce, musí cirkulovat.
Z hlediska morfologicko-funkčního můžeme krev považovat za životně důležitý orgán, který je složen z celulárního kompartmentu (buněčného oddílu). Ten zahrnuje: červené krvinky (erytrocyty), bílé krvinky (leukocyty) a krevní destičky (trombocyty). V obarveném krevním nátěru nejsou bílé krvinky bílé, pojmenování červené a bílé pochází z časů, kdy se neprovádělo barvení. Dále je to extracelulární kompartment (mimobuněčný oddíl), který je tvořen krevní plazmou.
U kurovitých ptáků činí objem krve asi 50 ml/kg ž. hm. Pro srovnání u dospělého skotu se objem krve pohybuje mezi 70 až 90 ml/kg ž. hm. U kuřat je objem krve na jednotku hmotnosti oproti dospělým ptákům vyšší. S rostoucí hmotností při tělesném růstu podíl krve klesá. Ztráty krve jsou u kura oproti savcům lépe tolerovány, protože má lepší schopnost nahradit cirkulující tekutinu v cévách tekutinou z okolí.
Tvorba krve (hematopoéza) probíhá odlišně v embryonálním a poinkubačním období. Na počátku embryonálního období se krvinky tvoří z primitivních buněk žloutkového váčku a pak postupně v dalších krvetvorných orgánech: kostní dřeni, játrech, slezině, brzlíku (thymu) a Fabriciově burze. Po vyklubání je hlavním krvetvorným orgánem kostní dřeň ve spánkových kostech a dlouhých kostech (např. holenních), do kterých nezasahují vzdušné vaky. Granulocyty se tvoří zejména v játrech, slezině a ledvinách. Místem tvorby lymfocytů je lymfatická tkáň – v brzlíku, Fabriciově burze, slezině, lymfatické tkáni sdružené s orgánovými systémy, např. s trávicím nebo dýchacím traktem. Během relativně krátké doby brzlík a Fabriciova burza postupně zanikají.
Vlastnosti krve, tj. např. viskozita (vazkost), osmolalita (rozpuštěné částice v krevní plazmě), osmotický tlak (rozdíl mezi počtem osmoticky aktivních částic – sodíku, draslíku aj. – a vodou), onkotický tlak (vztah mezi proteiny v krevní plazmě a tkáňovém moku) a další jsou kontrolovány a podle potřeby regulovány, aby byla zachována homeostáza.
S poruchou funkce krevních buněk a krvetvorby jsou spojená některá závažná onemocnění kura, např. aviární leukóza, vyvolaná ptačími retroviry, která se vyskytuje podle cílových buněk ve formě erytroidní, myeloidní, lymfoidní, Markova nemoc, která je vyvolaná herpesvirem, její některé formy jsou charakterizované bujením lymfatické tkáně, infekční burzitida (virové zánětové onemocnění postihující Fabriciovu burzu zejména u kuřat) atd. Sekundární odezvu do krevního obrazu mají zánětová onemocnění, ekto- a endoparazitózy a další.
Význam vyšetření krve (hematologické a biochemické) drůbeže pro diagnostiku neinfekčních nemocí je ve srovnání se savci malý. Nezastupitelné je vyšetření krve ptáků pro výzkumné účely, ať už samotné krve a krvetvorných orgánů (kur je významným animálním modelem studia imunitního systému), tak ostatních orgánů a orgánových systémů. K odběru krve na vyšetření lze využít punkce povrchových žil, probíhajících na ventrální ploše křídla – vena basilica a častěji vena ulnaris (obr. 1), neboť odběr z ní je snadnější a lze získat dostatek krve), a také pravé vena jugularis (je výraznější než levá). Vyšetření vzorků krve lze provádět metodami manuálními nebo automaty (hematologickými analyzátory), které dovolují stanovit široké spektrum parametrů.
Krev vykonává funkce: transportní, obrannou a regulační (obr. 2). Funkce krve se odvíjejí od významu a funkcí jejích složek.
Prameny použitých informací jsou k dispozici u autorů.
Prof. MVDr. Jaroslav Doubek, CSc.,
doc. Ing. Václav Kotrbáček, CSc.,
MVDr. Pavla Hamouzová, Ph.D.,
Ústav fyziologie,
Fakulta veterinárního lékařství VFU Brno
Kontakt: doubek@vfu.cz
Celý článek najdete v NCH 10/2020