Firma, která uvede na trh první spolehlivý test prokazující BSE v krevním vzorku zvířat, se nemusí bát ani o odbyt ani o zisky. Strach z BSE mezi chovateli skotu, zpracovateli masa i konzumenty hovězího přerostl v hysterii a metody detekce nebezpečné choroby jsou stále ještě velice neohrabané.
Vedle diagnózy podle typických příznaků, která ale přichází pozdě a nedokáže odhalit zvířata v časnějších stádiích onemocnění, se nabízejí testy, které jsou schopny prokázat přítomnost tzv. prionů v mozku nakažených zvířat.
Tyto testy lze ale provádět jen na poražených zvířatech a navíc musí být každý pozitivní výsledek ještě potvrzen mikroskopickým vyšetřením mozku. Stávající testy jsou nepříjemně zdlouhavé. Laboratoře v západní Evropě jsou doslova zahlceny požadavky na analýzy a trupy poražených zvířat čekají v chladírnách dlouhé dny na povolení k expedici.
Na veřejnost už ale proskakují neoficiální nebo polooficiální zprávy o nových testech, které by prokázaly nákazu u zvířat na základě analýzy krevního vzorku. To by otevřelo cestu k testům na živých zvířatech. Zřejmě by tak padly zábrany, jež se v současné době staví do cesty obchodu s plemennými zvířaty. Také by bylo možné prověřit jednotlivá stáda a farmáři by mohli získat atest, že mají chov prostý BSE. To by mohlo zákazníkům navrátit ztracenou důvěru v hovězí. Nové testy by měly být jednodušší a rychlejší, čímž by se vyřešily stávající komplikace s testováním poražených kusů
Zašmodrchaný prion
Vývoj testů na BSE, jež smutně proslula pod označením „nemoc šílených krav“, komplikuje skutečnost, že původcem není vir nebo jiný choroboplodný zárodek. Nákazu viry nebo bakteriemi lze prokázat analýzou krve na základě přítomnosti protilátek, jež si nakažené zvíře vytvoří proti původci choroby. Moderní genetika umožnila prokázat přímo původce choroby testy, které se zaměřují na odhalení dědičné informace choroboplodného zárodku ve vzorcích zvířecí krve.
BSE je ale způsobena bílkovinou, která se běžně vyskytuje v těle zvířete, a na původce choroby čili prion se mění poté, co její molekula změní své prostorové uspořádání. Nedopustíme se velké nepřesnosti, když si představíme, že se tato bílkovina při proměně v prion smotává jinak, než by měla být stočena. Prion tedy neobsahuje dědičnou informaci, kterou by mohly odhalit citlivé genetické testy, a tělo nakaženého zvířete si proti prionu nevytváří protilátky, které by odhalily tzv. sérologické testy.
Dočkáme se ještě letos?
Již v prosinci roku 2000 měla německá soukromá firma Boehringer Ingelheim požádat o patent na krevní test na BSE využitelný pro testování živých zvířat. Princip testu nebyl z pochopitelných důvodů zveřejněn. Údajně jej vyvinula pobočka koncernu Vetmedica GmbH. Firma slibuje, že test uvede na trh koncem roku 2001. V lednu 2001 údajně zahájila ověřování krevního testu na BSE také německá firma GeneScan Europe AG.
Na druhé straně Atlantiku pracuje na krevních testech americká firma IDEXX Laboratories spolu s kanadskou Caprion Pharmaceuticals.Ve hře jsou ale i další americké firmy. Například společnost Paradigm Genetics Inc. se pro vývoj nových krevních testů spojila se švýcarskou formou Prionics, jejíž testy pro průkaz prionů v mozku PrionicsCheck se v současnosti používají i v České republice.
Zajímavá zpráva přišla z americké firmy Prion Developmental Laboratories, která při vývoji krevních testů spolupracuje s Robertem Gallo. Tento vědec se proslavil jako spoluobjevitel původce onemocnění AIDS viru HIV a Prion Developmental Laboratories prezentuje Gallovu účast na svém projektu jako záruku nejvyšší kvality. Většina odborníků si ale dobře pamatuje, že Gallovo spoluobjevitelství viru HIV provázel obrovský skandál. Dodatečně se totiž ukázalo, že Gallem izolovaný vir pochází mimo jakoukoli pochybnost z laboratoře francouzského virologa Luca Montagniera. Gallo tvrdí, že neví, jak se mu Montagnierův virus dostal do zkumavek, ale většina vědců podezírá Galla ze sprosté krádeže. Pro nás je jistě zajímavé, že svůj podíl měl na Gallově průšvihu i český vědec Mikuláš Popovič. Samotný fakt, že americká strana „dobrovolně“ souhlasila s výrazně vyšším podílem Francouzů na ziscích z prodeje krevních testů na virus HIV, svědčí jasně o máslu na Gallově hlavě. Z tohoto hlediska může být Gallova účast na projektu Prion Developmental Laboratories hodnocena jako hodně problematická.
Není pochyb o tom, že některé firmy pouštějí zcela cíleně do oběhu důmyslně promyšlené fámy. Zčásti tím chtějí znervóznit konkurenci a zčásti jsou motivovány zisky z burzovních spekulací. Prohlášení o úspěšném vývoji testu může zdvihnout ceny akcií a na jejich nákupu a prodeji může předem informovaný makléř vydělat velké peníze.
Předpokládá se, že většina vyvíjených krevních testů využívá laboratorně připravených protilátek, které jsou schopny odlišit „zdravou“ tedy „nezašmodrchanou“ bílkovinu od „nemocné“ a tedy i „zašmodrchané“ bílkoviny prionu. Některé testy by snad mohly využívat i nedávno objeveného faktu, že se na „nemocnou“ bílkovinu celkem ochotně váže krevní bílkovina zvaná plazminogen.
Zároveň se tiše předpokládá, že první „krevní“ testy budou schopny prokázat přítomnost prionů ve vzorcích odebraných živým zvířatům třeba z mandlí nebo jiných mízních uzlin. Testy schopné prokázat BSE z krve přijdou zřejmě na řadu později. Většina odborníků ale nepředpokládá, že by testy bylo možné provádět přímo v terénu mimo speciálně vybavené laboratoře. Představa, že by si tak farmář otestoval vlastní zvířata nebo že si s jejich pomocí spotřebitel prověřil hovězí na pultech obchodu, je zatím jen zbožným přáním.
Jaroslav Petr
VÚŽV Praha – Uhříněves
foto archiv
