Dávno jsou pryč doby, kdy frekvence dojení 2x denně byla jediným používaným systémem v chovu krav. V posledních letech se hovoří o dojení 3x i 4x denně, do chovů nastoupily i dojicí roboty, kdy se krávy chodí podojit podle vlastního uvážení a naplněného vemene.
Vyšší četnost dojení je podle Rogera Palmera z Wisconsinské univerzity v Madisonu i jednoduchou a účinnou metodou pro zvýšení produkce mléka. Studie provedené na farmách dojeného skotu v Izraeli a na univerzitě v Marylandu, USA potvrdily, že krávy dojené vícekrát denně měly vyšší vrchol laktace a také lepší perzistenci laktace při vyšším nádoji mléka.
Používají se dva systémy: Buď se rozdojovací skupina po dobu 6 týdnů dojí 4x denně, a posléze se přejde na dojení 2x denně, nebo se rozdojovací skupina po stejně dlouho sobu dojí 6x denně a poté 3x denně. Oproti modelu. Kdy se na začátku laktace dojí krávy 3x denně a pak se přechází na dojení 2x denně, přináší tento systém úsporů nákladů při současném zvýšení mléčné užitkovosti i zlepšení zdravotního stavu.
V čem tkví zvýšení užitkovosti
Podle prováděných studií je zřejmé, že vyšší četnost dojení snižuje tlak mléka ve vemeni. Je-li vemeno plné, je syntéza mléka nízká. Dalším faktorem je působení hormonu zpětně potlačujícího laktaci (FIL). Jde o relativně nově popsanou látku, která se vytváří v sekrečních buňkách vemene. Pokud tedy dochází k sekreci mléka, dochází současně i k sekreci a hromadění tohoto hormonu v mléčné žláze. Když je vemeno plné mléka, je hladina FIL vysoká a potlačuje další produkci mléka. Oba negativní vlivy na produkci mléka – tlak ve vemeni a FIL – se dají potlačit právě častější frekvencí dojení. Projevují se v časných fázích laktace a zatím se nepodařilo vysvětlit, zda mají vliv i na další pozitivní přínos častějšího dojení, kterým je lepší perzistence laktace při přechodu na normální četnost dojení.
Lepší perzistenci laktace při vyšším počtu dojení má i hormon prolaktin. Jeho hladina stoupá vždy po dojení. Vysoká hladina prolaktinu v časné fázi laktace může zvýšit počet receptorů v epiteliálním buňkách vemene a tím dojde i ke zvýšené citlivosti na tento hormon. Vysoký stupeň citlivosti může napomoci vyšší sekreci mléka.
Pro chovatele je důležité vytvořit rozdojovací skupinu, ve které mohou být prvotelky a starší krávy společně, a to přibližně 40 dnů od otelení. Po tomto období se prvotelky i starší krávy převádí do samostatných skupin. Zde jsou připouštěny a mohou zde zůstat až do konce laktace. Při jejich přesunu do jiné skupiny by se chovatel měl řídit převážně kondicí. Je ale velice důležité, aby se po 60. dnu laktace provádělo co nejméně přesunů mezi skupinami. Ve skupině prvotelek mohou být i slabší starší krávy.
Teorie v praxi
ZES Křivsoudov, s. r. o. není čtenářům Zemědělce zcela neznámá. Psali jsme o ní v Zemědělci č. 48/2001 v souvislosti s raketovým nástupem nového vedení společnosti, které se projevilo rozsáhlými rekonstrukcemi provozu, ale v chovu skotu i nárůstem průměrného denního nádoje. Letošní rok byl v Křivsoudově opět ve znamení velkých investic především do mechanizace, a to v celkové výši pět miliónů Kč. Inovace se ovšem nevyhnuly ani stádu dojnic - krávy, které se na podzim loňského roku stěhovaly do rekonstruované volné stáje si musely přesně 8. dubna 2002 zvyknout na jiný systém dojení, a to 4x denně.
„Tou dobou jsem se vrátil ze studijní cesty do USA, kterou jsem absolvoval se společnosti ABS,“ vysvětluje Jindřich Macháček, ředitel ZES Křivsoudov, s. r. o. „Tam jsem se dozvěděl podrobné informace o systému dojení vícekrát denně a přesvědčilo mně i ekonomické vyhodnocení tohoto způsobu dojení. Srovnal jsem si ekonomiku, popřemýšlel o organizaci stáda a den po mém návratu jsme začali."
Rozdojovací skupina, která čítá přibližně 25 krav (tedy 10 až 12 % z celkového stavu krav ve stádě), se dojí na začátku a na konci každého dojení, což v praxi znamená ve 4.00 ráno, v 10.00 dopoledne, v 16.00 odpoledne a naposledy ve 22.00 večer. Šestihodinové intervaly mezi dojeními se zde striktně dodržují. Tím, že vícečetné dojení provádí v průběhu normálních směn nedošlo ke zvýšení nákladů na dezinfekci dojírny a mzdové náklady se zvýšily pouze o prémie za množství nadojeného mléka.
Nárůst užitkovosti přesvědčí i skeptiky
„Začali jsme tedy 8. dubna a již 9. dubna jsme měli v bazénu nadojeno o 150 kg mléka více,“ popisuje začátky „akce“ Ing. Irena Čapková, hlavní zootechnička společnosti. I další výsledky KU za celé stádo hovoří jasnou řečí, zatímco v březnu byl průměrný denní nádoj 13,5 kg, v dubnu to už bylo 15,7 kg mléka, v květnu 17,2 kg, v září 17,2 kg mléka a poslední, říjnová kontrola užitkovosti ukázala výsledek 17,2 kg mléka s obsahem tuku 4,35 % a bílkovin 3,62 %. V samotné rozdojovací skupině se průměrný nádoj zvýšil z březnových 23,2 kg mléka při dojení 2x denně až na 27,2 kg v říjnu při dojení 4x denně.
Organizace stáda v Křivsoudově vychází z výše uvedených principů: Z rozdojovací skupiny přechází dojnice do dvou typů produkční skupiny, a to buď s lepší užitkovostí nebo horší užitkovostí. V těchto skupinách zůstávají až do období zasušení.
„Měli jsme zpočátku strach, že při přechodu z rozdojovací do produkční skupiny a tedy na dojení 2x denně, bude docházet k zánětům vemene, ale tyto obavy se za celou dobu, kdy tento systém používáme nepotvrdily,“ pokračuje Ing. Čapková. „Zajímavá je ta skutečnost, že krávy při přechodu do produkční skupiny, sice s nádojem klesnou o 3 až 4 litry, ale maximálně po týdnu se vrátí zpět na původní nádoj a často i další litr přidají.“
Dalším významným ekonomickým faktorem je podle ředitele společnosti i to, že dříve se krávy zasušovaly při průměrném nádoji 4 až 5 kg mléka, dnes je to 12 kg. Užitkovost na konci laktace se tak začíná zvyšovat, a právě zde jsou podle jeho názoru „další peníze“ a ekonomika výroby mléka.
Výživa zůstala i při tomto způsobu dojení prakticky stejná, krmí se směsná krmná dávka, jejímž základem jsou objemná krmiva – kukuřičná siláž a jetelová senáž v poměru 1 : 1. „Při tomto systému dojení hlídáme hlavně kondici dojnic a koncentraci živin v krmné dávce,“ vysvětluje Ing. Luboš Krejčí ze společnosti Sano, který se v Křivsoudově stará o výživu. „Protože dojnice nasazují na začátku laktace vyšší užitkovost, potřebují více živin i energie, nesmí hubnout a před otelení zase tloustnout.“
Co přinese budoucnost?
Výsledky z půlročního fungování systému dojení 4x denně přesvědčily ředitele Macháčka o tom, že v tomto způsobu dojení je třeba pokračovat. A rozhodně to není v křivsoudovském chovu dojnic poslední slovo.
„Stále pokračujeme v převodném křížení na holštýnské plemeno, protože genetika stáda se za bývalého vedení převáděla spíše na masný typ,“ říká Jindřich Macháček. „Převodem na volné ustájení jsme u dojnic zlepšily nejen zabřezávání po I. inseminaci na 69 % u jalovic a 50 % u krav, ale i servis periodu, která se snížila o 20 dnů až na nynějších 110 dnů. V příštím roce si ale představuji servis periodu kolem 95 dnů. Výsledky dojení 4x denně také u nás nepotvrdily, že dojení vícekrát denně je vhodné pouze pro stáda s nadprůměrnou užitkovostí.“
Letošní rok je potřeba podle slov ředitele společnosti za stabilizační, jak už bylo uvedeno výše společnost hodně zainvestovala. Problém ovšem jsou značně snížené výkupní ceny za kuřata, jejichž výkrmem se ZES Křivsoudov rovněž zabývá. Podle propočtů zde budou ztráty v této komoditě dosahovat minimálně 4 miliónů Kč a podobná situace je i u obilovin.
„Rovněž banky se staví velmi negativně k provozním úvěrům, řešením by mohl být vstup státu, který má již přes PGRLF přehled o dotaci úroků a mohl by tak dát ještě garanci za provozní úvěry,“ pokračuje Jindřich Macháček. „Od roku 1990 je tento rok podle mého názoru v zemědělství nejtvrdší. Přesto všechno se ale nesmíme uzavírat informacím ze zahraničí a nadále se zabývat snižováním nákladů a zvyšování konkurenceschopnosti.“
