Zvýšení denního nádoje krav o 6 litrů, dokončení rekonstrukcí tří stájí, zrušení neekonomické výroby – to je jen několik zásadních změn, kterými prošla v průběhu jednoho roku společnost ZES Křivsoudov, s. r. o. v rukou nového ředitele Jindřich Macháčka. Kdysi nejlepší středisko zemědělské výroby na benešovském okrese se tak po letech útlumu vrací zpět na výsluní.
ZES Křivsoudov, s. r. o., vznikla k 1. 1. 1994 privatizací Státního statku Dolní Královice několika společníky a hospodařila s většími či menšími problémy do roku 2000. Poté byla společnost z finančních důvodů prodána Fremisu Čechtice, a. s., jejímž záměrem bylo rozšíření živočišné výroby. Jenže přišly problémy v podobě BSE a SLAKu a dne 18. 12 . 2000 došlo k další změně majitele, kterým se stal RABBIT Trhový Štěpánov, vlastnící nyní 83,3 % majetkového podílu.
Společnost hospodaří na 870 ha zemědělské půdy z toho je 720 ha půdy orné, počet pracovníků klesl z původních 50 na 25. Výrobní záměr společnosti v živočišné výrobě zůstal nezměněn – produkce mléka a jatečných kuřat. O zavedení nových typů výroby v Křivsoudově neuvažují. Rostlinná výroba zůstala rovněž nezměněna – společnost se specializuje na produkci obilovin, kukuřice a pícnin pro dobytek, po delší přestávce se zde budou vracet i k pěstování máku na menších plochách. „Jednou z prvních věcí, které jsem po svém nástupu do funkce zrušil, byla výroba brambor,“ řekl týdeníku Zemědělec Jindřich Macháček „Důvod byl prostý – naprosto nevyhovující koncepce uskladnění, jejímž výsledkem bylo potlučení brambor jak při naskladňování, tak při vyskladňování. Nebyli jsme tedy schopni při objemu výroby zajistit odpovídající kvalitu. A to nemluvím o zastaralé technologii sázení a třídění brambor.“
Bývalá bramborárna ovšem nezůstala nevyužita – během jednoho měsíce byla rekonstruována na výkrmnu kuřat, což umožnilo navýšit jejich stavy na letošních 400 000 kusů. Ani toto číslo ovšem není konečné, ředitel Macháček hodlá stavy jatečné drůbeže v příštím roce navýšit až na 700 000 kusů.
Největší podíl rekonstrukcí ovšem připadl na chov skotu. V ZES Křivsoudov chovají celkem 570 kusů skotu, z toho 220 dojnic převážně českého strakatého plemene. Právě pro dojnice jsou určeny dvě rekonstruované bývalé stodoly s novou přístavbou, ve které je umístěna autotandemová dojírna Westfalia s počtem 2 x 3 stání. „Jednou z velkých výhod této rekonstrukce je značná variabilita použití objektu,“ vysvětluje ředitel společnosti. „Protože jde o provoz s hlubokou podestýlkou, může sloužit i jako porodna krav, kdybychom v budoucnu navýšili jejich stavy, nebo jako třířadý volný boxový kravín, kdybychom se rozhodli pro kejdové hospodářství.“ Do rekonstruovaného objektu se stěhovala z dosti nevyhovujících podmínek i starší telata. Telata do tří měsíců jsou umístěna ve venkovních boudičkách.
Jako raketový je možné označit i nárůst průměrného denního nádoje u krav, ačkoliv ředitel společnosti považuje tento rok, pokud jede o užitkovost, spíše za stabilizující, neboť docházelo k mnohým změnám v chovu, ať už jde o převod z vazného na volné ustájení, či o změnu technologie krmení. „ Na růstu užitkovosti má zásluhu samozřejmě více faktorů – zakoupili jsme míchací krmný vůz, změnila se organizace ve stáji,“ říká Jindřich Macháček. „Ovšem nejde jen o to, zakoupit nové stroje, ale je potřeba tento systém zavést do posledního puntíku, tedy kvalitně zvládat všechny etapy od zasušování dojnic až po ustájení jalovic, zkvalitnit vzdušný odchov telat i třeba zabezpečit výběh pro krávy stojící na sucho.“
Práce se stádem letos rozhodně neskončila, v Křivsoudově se rozhodli pro převodné křížení na holštýna, které od loňského října již probíhá. „Nejrychlejší cestou je samozřejmě embryotransfer,“ vysvětluje ředitel. „Protože nemáme extrémně užitkové krávy, lze předpokládat i poměrně vysokou účinnost přenosů. Z ekonomického hlediska to znamená rok, dva investicí, ale výsledek se dostaví a návratnost rozhodně není špatná.“
Ekonomika výroby a provozu je v Křivsoudově jedním z hlavních faktorů. Nejen v živočišné výrobě, ale i u jednotlivých strojů se sledují všechny náklady a výkony, které se vyhodnotí a podle toho se rozhoduje, zad stroj v podniku zůstane či půjde pryč. Podobně ekonomicky probíhaly i rekonstrukce – podnik nemá přebytečné pracovníky na stavební práce, proto většinu těchto prací provádí stavební firma. „Když si spočítáte, že tam pošlete vlastní lidi mimo jejich pracovní úvazek a zaplatíte jim, tak to o tolik levněji v porovnání se stavební firmou zase nevyjde,“ doplňuje Jindřich Macháček.
Rekonstrukce budou pokračovat v ZES Křivsoudově i nadále, v době naší návštěvy probíhala právě jedna z nich – z bývalého kravína na výkrmnu kuřat. V plánu je i rekonstrukce odchovny mladého dobytka, porodny krav a nový výběh. „Jedna věc mě ovšem i v souvislosti s naším plánovaným navýšením stavů krav dost zlobí,“ uzavírá náš rozhovor ředitel ZES Křivsoudov. „A tou jsou mléčné kvóty. Stát by se měl vážně zamyslet nad možností přerozdělení objemů kvót, protože je již teď zcela jasné, že některé podniky přidělenou kvótu nenaplní a některé budou mít velké přebytky. Díky tomuto stavu může v důsledku dojít až ke snížení národní kvóty, a to si určitě nikdo z chovatelů dojeného skotu nepřeje.“
