Krmení prasat, a zvláště pak selat, není záležitostí nikterak jednoduchou. V této kategorii je velmi důležitá kvalita krmiva i jeho trvanlivost. V některých případech se v korýtkách usazují nezkonzumované zbytky krmiva, které se kazí a produkují toxické látky. A jak proti tomu bojovat? Na tuto otázku jsme našli odpověď v chovu Ing. Vladimíra Vahaly v Hustopečích nad Bečvou.
Na živočišnou výrobu se na této rodinné farmě specializuje jeden ze synů, Ing. Jiří Vahala. Farma zahrnuje kromě tradiční rostlinné výroby s několika specialitkami (ostropestřec, množení trav) hlavně rozmnožovací chov. Ve stavu u Vahalových je od 80 kusů prasniček large white a německé landrasy a čtyři plemenní kanci.
Ustájení prasat
Při odchovu preferuje Ing. Vahala tzv. Rackovu variantu – celá farma je koncipována jako stelivový provoz s pětidenním zastýlacím intervalem. Prasnice po porodu je 14 dní v individuálním ustájení a potom nastupuje do skupinových kotců. V těchto kotcích jsou čtyři kusy a cca 45 selat až do 25. až 28. Dne stáří, kdy následuje odstav. Selata zůstávají v kotci i nadále, matky se ve skupině přesouvají do eros-centra blízko kanců.
Na zdejší farmě bez problémů dosahují 11,3 odchovaných selat na vrh. Po odstavu selat probíhá selekce, vepříci a negativně selektované prasničky se prodají nebo vykrmují, potenciální plemenné prasničky putují do odchovny, kde jsou skupinově ustájeny na hluboké podestýlce. Většinou se prodávají ve věku sedmi měsíců.
Jak dobře nakrmit
Během posledních několika let testovali podle slov ing. Vahaly na zdejší farmě několik typů krmítek od různých firem. Zjistili, že například tekuté krmení a podestýlka k sobě nepasují vůbec. „Navíc jde při tekutém krmení vlastně o restrikci, a my požadujeme intenzivní příjem potravy“, dodává farmář.
U koryt různé velikosti je nebezpečí plesnivění zbytku krmiva, zatímco bezžlabový systém znemožňuje bujení mykóz, degradaci, snížení chutnosti a ztráty vitamínů. Navíc krmení z podlahy je pro prasata přirozené. „Velmi dobře odlišují prostor pro krmení a vylučování a farmář nemusí mít obavu z fekálního znečištění krmné plochy“, potvrzuje ing. Vahala. Napáječky se mohou podle farmáře klidně umístit i do těsné blízkosti krmítek, ale pro stlaný provoz preferuje napáječky miskové.
I při příjmu potravy je podle slov ing. Vahaly důležitá pohoda a možnost přirozeného pohybu zvířat. Proto jsou boxy jeho vynálezu Jumbo koncipované jako šikmé individuální stání.
Jejich počet koresponduje s velikostí skupiny prasat. Krmítko podle ing. Vahaly přinese do chovu zvýšení spotřeby krmiva, zvýšení odstavové hmotnosti selat, snížení ztrát krmiva a úsporu pracovních sil.
