Hraje krmivo roli v šíření viru afrického moru prasat? Která krmiva či způsoby krmení mohou být řešením ke zdolávání nákazy?
Pokud jde o přenos viru afrického moru prasat (AMP) a roli krmiva, podle Vincenta ter Beeka existují čtyři různé cesty, které vyžadují pozornost. Autor vychází ze dvou důležitých pramenů: Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) na jaře 2021 zveřejnil vědecké stanovisko ke všem druhům rizikových faktorů šíření viru afrického moru prasat a stejně tak i doktorka Megan Niederwerderová ze Státní univerzity v Kansasu (USA) publikovala vědeckou práci, která nabídla téměř vyčerpávající shrnutí role krmiv v šíření viru.
Pokud jde o krmení zbytky, v této souvislosti není třeba pochybovat. Je všeobecně známo, že zbytky z lidské výživy, živočišné vedlejší produkty z restauračních nebo potravinářských provozů, jsou potenciálním zdrojem šíření viru. Např. je prokázáno, že v roce 1978 zanesl do Brazílie virus afrického moru prasat právě pozřením zbytků živočišného původu prasaty. Soudí se také, že zavlečení viru AMP do Číny v roce 2018 mohlo způsobit zkrmování zbytků jídla.
Objemná krmiva (a podestýlka) jsou cestou přenosu, o které je třeba diskutovat. Z rozhovoru s profesorem Zygmuntem Pejsakem v roce 2018 vyplynulo, že na jednu z prvních farem v Polsku, kde se potvrdil přenos viru AMP, se mor dostal přes seno a slámu. Stanovisko EFSA z dubna 2021 také jasně uvádí, že krmení prasat objemnými krmivy z oblastí postižených AMP bylo rizikovým faktorem pro invazi AMP do malochovů.
V této souvislosti je dobré věnovat určitou pozornost také sušené prasečí krevní plazmě i přesto, že se prokázalo, že při správném zpracování k přenosu viru nedochází. V roce 2018, krátce po vypuknutí afrického moru prasat v Číně, tamní úřady používání prasečí plazmy pozastavily. V prosinci 2018 bylo krmení znovu obnoveno za přísné kontroly provozů čínským ministerstvem zemědělství.
V dnešní době zhruba 65 % celosvětového trhu se sušenou krevní plazmou produkují společnosti, které jsou organizovány v Evropské asociaci zpracovatelů proteinů zvířat (EAPA) nebo ve Sdružení severoamerických producentů sušené plazmy (NASDBPP). Pravidla pro produkci obou organizací jsou velmi přísná, aby se vyloučilo jakékoli potenciální riziko. To opět potvrdilo stanovisko EFSA.
Krmiva a různě zabalené krmné suroviny mohou také působit jako mechanické nosiče prasečích virů, jak potvrzuje případ ze Spojených států z roku 2013. Tehdy se do USA dostal virus epidemické porcinní diarrhoey (PEDV). Přestože skutečným zdroj infekce nebyl nikdy přesně identifikován, existuje podezření na krmné vaky (big bagy). To v USA vedlo k nárůstu obav o roli krmných surovin při šíření virů. Tuto alternativu potvrzuje velký počet publikací vědeckých pracovníků ze Státní univerzity v Kansasu.*
Zdroj: All About Feed
