Na začátku svého textu prohlašuji, že jsem zaujatou osobou, protože moje děti vlastní kočky i pejsky (jezevčíka, zlatého retrievera). Před dvěma lety jsem byl na přednášce o krmení prasat osloven slovenským veterinárním lékařem, zda bych nenapsal nějaký text o krmení psa a kočky. Prý u prasat máme vše přesně spočítáno až na denní potřebu lyzinu pro přírůstek a v krmení psa a kočky vládne spíše snaha krmit je tak, aby zvířata byla obézní. Dokonce mně bylo nabídnuto členství v skotském klubu na ochranu psů před majiteli způsobujícími jim obezitu“ (český název). Zní to legračně, ale asi je nutné o této problematice občas psát. Na internetu existuje celá řada článků o tom, jaké chyby děláme při krmení psů nebo koček.
Nejčastější chyby lze rozdělit na chyby majitelů a chyby výrobců krmiv. Je nutné si uvědomit, co majitele nejvíce trápí. Ze zkušeností si všímám, že psi jsou obézní a trpí některými alimentárními chorobami (to je záležitost veterinární služby). Poslední problém vidím v tom, že pes je členem rodiny a majitel nedokáže objektivně posoudit, kdy již zvíře nelze zachránit (nákladné udržovaní při životě) a snaží se psům poskytnout nejdražší péči. Majitelé nejsou psychicky schopni posoudit, dokdy má cenu zvíře udržovat při životě. Úplně poslední část chovu jsou psí krematoria, psí pomníčky a psí kamenosochařské památníky. To vše dělá z chovu psů velmi nákladného koníčka.
Chyby majitelů při krmení psů
Filozoficky je třeba se podívat na psa, jako na zvíře které si nás před asi 20 000 lety vybralo jako možného dodavatele potravy. Pes (vlk) byl od pradávna masožravec a očekával, že od člověka snadno získá nějaký přebytek v době hojnosti, ale základem vždy bylo co si uloví (ukořistí) sám. Pračlověk ale neměl šanci nalovit pro sebe tolik masa, aby mohl k tomu živit ještě smečku psů. Pes však od přírody hledal a lovil vše, co se před ním pohybovalo (to dělá dodnes). Těžko budeme psům vysvětlovat, že majitelka je vegetariánka (veganka), a proto pejsek musí mít rád rostlinnou dietu. Největším nepřítelem psů je obezita a k ní vedou následující chyby.
Chyba 1 – Krmení psa potravou člověka
Pes dokáže svým pohledem při stolování majitele (majitelku) hypnotizovat pohledem tak, že mu každý rád přenechá část svého jídla. To nejčastěji vede k tomu, že pak postupně přestane konzumovat granule a začne loudit a skončí to tak, že žere, co mu připraví majitelka a nakonec pes dostává samou vařenou stravu a často lepší než si dnes důchodci mohou dovolit pro sebe.
Chyba 2 – Nedodržování času krmení
Při loudění potravy pes dokáže prosit tak, že majitel jej postupně začne krmit kdykoliv pes prosí či panáčkuje a pokaždé něco dostane.
Chyba 3 – Imbalance – nevyváženost živin v krmné dávce
Protože základem každé krmné dávky by měla být celodenní potřeba živin, je jakékoliv přikrmování nějakými zbytky či pochoutkami narušení zásad o příjmu živin.
Chyba 4 – Nesprávná technika krmení ....
Kompletní článek najdete v časopise Krmivářství 2/2019
Prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc. dr. h. c.,
Ústav výživy zvířat a pícninářství
Mendelova univerzita v Brně
