Kvalitní seno je přirozeným, objemným krmivem pro přežvýkavce, ale i pro koně. Je obzvláště důležitým krmivem je pro odchovávaná telata a dojnice v laktaci. Dobré seno by tedy nemělo chybět nejen v teletnících, ale také v krmných dávkách zaprahlých a vysokoužitkových dojnic
Příprava kvalitního sena je sice ve srovnání s výrobou siláží nákladnější (u bílkovin asi dvakrát), ale je nezastupitelné zejména z důvodu příznivých dietetických účinků. Je známo a praxí ověřeno, že dobré seno zlepšuje příjem krmiv a činnost bachoru. Zvláště dieteticky velmi cennou předností dobrého sena je pufrační efekt, kterým brání překyselení bachorového obsahu hlavně u dojnic s vyšším podílem jadrných krmiv, tedy hlavně v poporodním období. Nezanedbatelný význam má seno také z hlediska struktury směsné krmné dávky, tedy jako základní předpoklad fyziologické funkce bachoru, přežvykování a důležitý faktor tučnosti mléka, dnes často nahrazovaná funkce slámou. Dobré seno působí příznivě na peristaltiku střev a má další mechanické a fyziologické funkce. Málo doceňována je také souvislost zkrmování kvalitního sena s plodností a dobrou reprodukcí zvířat. Význam sena v krmných dávkách dojnic je často podceňován a jeho širší uplatnění se doporučuje až při výskytu acidóz bachorového obsahu, při rekonvalescenci, ale také při krmení nestrukturálních krmiv (siláže s nízkým obsahem sušiny, vyšší podíl kukuřičné siláže, nebo škrobnatých krmiv). Je třeba dále připomenout, že kvalitní seno může být významným stabilizačním faktorem užitkovosti dojnic, vede často i ke snížení nežádoucího ztučnění zvířat, zejména suchostojných krav a současně také stimuluje dosažení dobrého stupně nasycenosti zvířat. Také krmení koní si bez sena nelze představit. Z výživářského pohledu je dobré seno charakteristické mimo jiné také tím, že dusíkaté látky jsou v bachoru zvířat degradovány pomaleji (60–70 %) než dusíkaté látky většiny siláží (75–90 %) zejména s horším fermentačním procesem, ve kterých dochází často k různě vysoké proteolýze (vyšší než 10 %). Je pravda, že obsah bílkovin v seně je velmi technologicky ovlivňován výrobou, tedy rozsahem ztrát, které jsou vyšší než při silážování.
Prof. MVDr. Ing. Petr Doležal, CSc.,
prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc, dr.hc.,
prof. MVDr. Leoš Pavlata, Ph.D.,
dr.hab. inź. Katarzyna Szwedziak, pro. *
Mendelova univerzita v Brně
*Politechnika Opolska
Kompletní článek v NCH 9/21018
