První krůčky na cestě oddělit krmnou a potravinářskou pšenici udělali v letošním roce v Osevě ZZN a ZZN Louny. Je totiž u nás obvyklou praxí, že pokud zemědělci pšstují pšenici, vysejí potravinářské odrůdy. A teprve nesplní-li sklizené zrno požadovaný bsah lepku, stává se pšenicí pro krmné účely Potravinářské odrůdy však nejsou kvalitní krmnou surovinou, protože obsah lepku je vždy vysoký a nevyhovuje především výživě drůbeže a mláďatům..
Pádným argumentem, který by pomohl podle Ing. Jiřího Matějky z Osevy ZZN Louny tuto situaci změnit, je to, že v celkové ekonomice vychází lépe pěstování potravinářských odrůd (viz tabulka). Odrůdy potravinářské mají totiž nižší hektarové výnosy a jsou citlivější na charakter hnojení. Genetické předpoklady výnosu krmných odrůd se pohybují o 20 až 25 % výše, to platí i pro tvrdé klimatické podmínky Lounska: „Když se výnos potraviny pohybuje na úrovni 4 až 4,5 tuny, lze u krmných odrůd dosáhnout o 1 až 1, 5 tuny více. Výnos 6 t/ha není problém.“ Ing. Matějka však upozorňuje, že veškeré uvedené údaje platí pouze pro certifikované osivo. Je třeba dodržet stupeň množení max. C1 nebo C2. Genetická hodnota osiva jinak poměrně rychle stárne
„Snažíme se vyhovět požadavkům a potřebám ZZN, z tohoto pohledu směrujeme také plošně odrůdovou skladbu. V zásevu podzimu 2000 pro sklizeň 2001 máme 35 % odrůd potravinářských a zbytek tvoří odrůdy krmné. To platí pro podíl plochy, v zastoupení odrůd je to opačně. „Pro rok 2001 jsme dohodli,“ vysvětluje ing. Matějka, „že chceme vykupovat námi deklarovanou krmnou pšenici, ať už jde například o odrůdy Ritmo, Athlet a další. Právě se začínají uzavírat smlouvy o výkupu obilí pro rok 2001, proto jsme dali ZZN k dispozici přehledy o tom, jaké množství osiva a kterému zemědělskému podniku jsme prodali, jakou plochu jím zhruba zasel a z toho vychází odhad množství produkce. Toto propojení od osiva po výkup považuji za ideální, zvláště v oblasti Lounska, kde téměř vymizela živočišná výroba a 75 % ploch tvoří obiloviny.“ Dochází tak v osevním postupu ke střídání obilovin, řepky a někdy kukuřice, skoro z nich vymizely luskoviny, které nechce nikdo pěstovat, vymizely krmné plodiny a vojtěška v osevním postupu chybí.
„Luskovin se pěstuje málo, Oseva ZZN množí pelušku, v ČR však o ní není zájem a osivo jde na vývoz. Určité vyvážení vidím v možnosti pěstování hrachu, není ale cenově dobře hodnocen. Tržba z 1 ha by měla být v zemědělském podniku 16 000, u hrachu se dostává na pouhých 11 000 Kč. Letos nabízíme kanadskou odrůdu sóji, která je velmi raná a je na ní dotace. Problémem však zůstává, že v době kvetení vyžaduje vysokou vlhkost a to je na Lounsku problém..Řešením tak může být i zařazení krmných odrůd pšenice,“ dokončuje ing. Matějka.
Filosofii podniku lokálně propojit množení osiva až po výkup obilí potvrzuje MVDr. Daniel macháček, výživář ZZN Louny. Vidí problémy při zařazování potravinářských odrůd pšenice do krmných směsí a za velmi důležité považuje nutnost pracovat při tvorbě receptur s kvalitní krmnou surovinou: „To podmiňuje možnost vyloučení ze směsí antibiotických stimulátorů růstu. Navíc mají zemědělci zaručenu určitou stabilitu. Partie krmné pšenice se budou zvlášť skladovat a deklarovat jako pšenice krmná - odrůdově doložená“, uvedl Macháček.
Společnost oslovila na podzim dodavatele, aby pěstovali měkkou krmnou pšenici. Nabídli jim, podle ředitele ing. Milana Lacka, cenové zvýhodnění pro letošní rok minimálně 100 Kč za tunu. Jako důležitý označil ředitel, v rozhovoru pro týdeník Zemědělec, systém hodnocení pšenice: „Pokud zemědělec zaseje krmnou odrůdu pšenice, jde o geneticky jiný typ, který již nemůže sloužit jako potravina, i kdyby parametry potravinářské pšenice splnil. Státní normy tento problém vůbec nepostihují. Odlišit pšenice není jednoduché, vyžaduje to proto důvěru mezi obchodními partnery. Pro příští žně tímto směrem půjde většina nákupů, my jsme začali v předstihu,“ vysvětluje. Z letošní sklizně počítají v Lounech s vykoupením 5 až 7000 tun, tj. 15 % potřeby krmné pšenice.
