Podzimnímu Dni Zemědělce, který proběhl počátkem října v Lysicích u Blanska, vévodily především krmné vozy. Ty během celého dne předváděly své umění, nejdříve ukázaly práci v silážní jámě a poté demonstrovaly zakládání směsných krmných dávek. Kvalita předloženého krmiva pak byla předmětem diskuze mezi odborníkem na výživu Ing. Václavem Kudrnou, CSc. a zemědělskou veřejností. Ti došli k závěru, že až na tři výjimky se od sebe jednotlivé krmné dávky výrazně nelišily.
Počasí přálo, a tak bylo možné již od samého rána přihlášené stroje předvádět v plné kráse. Den Zemědělce, který byl zorganizován ve spolupráci se zemědělským podnikem Zeas Lysice, byl zaměřen na krmné vozy, kterých mohli návštěvníci vidět zhruba dvě desítky. V dopolední části programu předvedly přihlášené modely práci v silážní jámě při nakládání kukuřičné siláže. Po obědě pak v areálu firmy demonstrovaly zakládání směsné krmné dávky. Každý z vytvořených vzorků pak odborně ohodnotil Ing. Václav Kudrna, CSc., z Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i., Praha Uhříněves. Do diskuse se mohli zapojit i přítomní zemědělci.
Bez výrazných rozdílů V rámci hodnocení předložených krmných dávek Ing. Kudrna posuzoval jednak homogenitu (jak jsou jednotlivé složky krmné dávky rozprostřeny v celém profilu) a za druhé strukturu krmiva. Přitom zdůrazňoval, že s utvářením struktury krmné dávky je nutné začít již během sklizně na poli. „Důležité je zvolit správnou délku řezanky. Pokud uděláme řezanku příliš krátkou, nemůžeme z ní pochopitelně nikdy vyrobit strukturní krmnou dávku,“ upozornil. Vliv na kvalitu krmné dávky má i způsob, jakým u jednotlivých krmných vozů dochází k vybírání a také doba míchání. To vše může podle Ing. Kudrny podstatným způsobem ovlivnit homogenitu směsné krmné dávky.
Žádné podstatné rozdíly mezi předvedenými krmnými vozy však Ing. Kudrna nezpozoroval. Téměř všechny předložily dobře zkrmovatelnou krmnou dávku s vhodnou strukturou i homogenitou. S výjimkou několika modelů se však téměř u všech projevily menší problémy s délkou nařezané slámy. Ta měla být podle komentátora o něco kratší.
Tažené vozy s frézou Předváděné krmné vozy byly organizátory rozděleny do třech kategorií. Jako první přišly na řadu tažené krmné vozy s frézou. Společnost HZT Technik předvedla v této kategorii dva modely, Triomix 2-1200 a Gigant 700 MK, přičemž oba namíchaly krmivo velmi podobným způsobem. Sláma sice mohla být nařezaná kratší, ale podle Ing. Kudrny to není zásadní vada. Celková struktura podle něj byla perfektní a homogenita také.
Třetím modelem byl Seko Sam 5 500/115 od firmy Fagus, který předložil rovněž dávku s vyhovující strukturou a homogenitou.
Společnost Lukrom Zlín předvedla dva krmné vozy Luclar, konkrétně model Merkur Vorax 9 MC (jeho traktor se po naložení slámy porouchal a další přípravy krmné dávky se již nezúčastnil) a Orion Vorax 9 MC. Ten vyskladnil dávku s dobře nařezanou slámou a také celkově vyhovující strukturou a homogenitou.
Další stroj, Tatoma MT-10, pocházel od společnosti Traktory Morava. Také jeho krmná dávka byla bezproblémová s dobře nařezanou slámou, senáží i kukuřičnou siláží. Ing. Kudrna připomněl, že délka řezanky kukuřičné siláže by měla být jeden až dva centimetry a senáže tři až pět centimetrů. Dobře zkrmovatelný byl i materiál, který předložil krmný vůz Sgariboldi Monofeeder 10DF od firmy Magrix. Komentátor ohodnotil slámu v dávce jako slušně nařezanou a kukuřici jako víceméně zachovalou.
Samojízdné krmné vozy s frézou
V kategirii samojízdných krmných vozů s frézou se návštěvníkům předvedlo sedm modelů. První byl Storti Greyhoun 4 x 4 od prodejce Moreau Agri. Podle Ing. Kudrny měla sice jeho krmná dávka dobrou strukturu, nicméně homogenita se hodnotiteli na první pohled jevila jako trochu horší. Místy byly vidět chuchvalce slámy, která byla navíc zbytečně dlouze nařezaná. Také další model, Storti Dunker SV, pocházel ze stáje tohoto prodejce. Až na trochu delší slámu však předložil vyhovující krmnou dávku. Ing. Kudrna zde připomněl, že délku slámy je nutné dodržovat z důvodu, aby dojnice neměly šanci si v krmivu vybírat.
Menší problémy se slámou měl i další adept, krmný vůz MKV Siloking od firmy Mayer CS. Struktura krmné dávky i homogenita však byly v celém rozsahu odpovídající.
Podobně na tom byl i Sgariboldi Monocombi 3017 od společnosti Magrix.
Trochu větší problémy s délkou slámy ale měl Model Mutti Rollercar Classic 13 MC od firmy Lukrom Zlín. Sláma v jeho krmné dávce byla ještě extrémnější, a také homogenita nebyla zcela optimální, ale u komentátora prošla dávka jako zkrmovatelná.
Ani další vůz, Strautmann SF 1400 Double od firmy Arbo Klatovy, nebyl výjimkou, co se týče délky slámy. Homogenita předložené krmné dávky však byla vyhovující.
Tuto kategorii zakončil krmný vůz Farezin Leader, který přivezla společnost Dagros. Podle hodnotitele namíchal jednu z nejlepších krmných dávek. Na rozdíl od ostatních měl poměrně dobře nařezanou slámu, celková struktura ale mohla být o něco lepší.
Vozy bez vlastního nakládání U této kategorie krmných vozů se podle Ing. Kudrny často vyskytují problémy s přesností dávkování jednotlivých komponentů krmné dávky. Struktura krmné dávky by však neměla být ovlivněna.
Jako první v této skupině strojů předložil krmivo model Qualimix 150 Lucas od firmy Francotcheque Agricole. Podle hodnotitele namíchal krmnou dávku velmi přesně, s velmi dobrou strukturou a dobře nařezanou slámou. Tento výsledek byl vyhodnocen jako nejlepší a oceněn potleskem.
Poměrně slušnou kvalitu měla i krmná dávka od modelu Kverneland Siloking Premium, který přivezla firma Kverneland Group Czech. Jeho dávkování sice nebylo na začátku rovnoměrné, ale poté se upravilo. Délka slámy i celková struktura byly zachovalé.
Dobrou krmnou dávku s vyhovující délkou slámy a zachovalou strukturou předložil také vůz CE 11 od firmy Cernin, s. r. o. Přehlídku krmných vozů bez vlastního nakládání pak zakončil Triolet Solomit 2 P 1200 od společnosti HZT Technik, který dal k ohodnocení velmi pěknou, kyprou a stejnoměrně zamíchanou krmnou dávku, čímž se zařadil mezi tři nejlepší krmné vozy.
Nezapomínat na přihrnování K problematice krmných vozů se vyjádřil také doc. Ing. Oldřich Doležal, DrSc., z Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i., Praha-Uhříněves, který farmářům připomenul, že vedle správného založení směsné krmné dávky je důležité také pravidelné přihrnování. Podle něj spotřeba krmiva, živá hmotnost dojnic i užitkovost rostou úměrně právě s počtem přihrnování, což bylo prokázáno i experimentálně. „Přihrnování krmiva považuji za jeden z nejdůležitějších prvků výživy. Zhruba po devadesáti minutách od založení se totiž zbytek krmiva nachází v „pásmu nedostižnosti“, kam zvíře nedosáhne. Pokud se přihrne, dojnice začnou žrát znovu, což se odrazí v jejich hmotnosti i produkci,“ informoval a dodal, že dalším důležitým prvkem je umístění krmných kohoutkových zábran. Jak prý ukazují kontroly na farmách, tyto zábrany často bývají špatně nastaveny, což zvířatům způsobuje otlaky a bolestivost v kohoutku.
