S naprosto netradičním způsobem likvidace nestandardních a kafilerních kuřat a zbytků z živočišné výroby experimentuje Agrodružstvo Jevišovice, významný producent kuřecího a vepřového masa na Znojemsku. Vedení podniku založilo na stanici ve Velkém Karlově krokodýlí farmu, první svého druhu ve střední Evropě. První padesátka tříměsíčních nilských krokodýlů na ni byla dovezena letos v srpnu z Francie. Agrodružstvo má s chovem velké plány.
Nilský krokodýl patří mezi nejdravější predátory, který žije téměř výhradně jen ve volné přírodě. V České republice je chován pouze v zoologických zahradách a několik exemplářů vlastní také soukromí chovatelé exotických zvířat. Agrodružstvo Jevišovice je prvním podnikatelským subjektem nejen v České republice, ale v celé střední Evropě, který se rozhodl využít vlastností tohoto nebezpečného zvířete v živočišné výrobě.
Plovoucí kafilérie
Predátor původem ze severovýchodní Afriky se živí mršinami i ulovenými zvířaty. Konzumuje je přitom do bezezbytku a nepohrdne ani kostrami a skelety. Ideálně se tak hodí k likvidaci zvířecích zbytků a pro zkrmování nemocných nebo jinak nekvalitních hospodářských zvířat.
Pokud jde o veterinární dozor, jedná se o naprosto nenáročné zvíře. Podle zkušeností odborníků nilský krokodýl patří mezi živočišné druhy s nejlépe vyvinutým imunitním systémem. Rovněž nevyžaduje žádnou doplňkovou stravu či zvláštní péči.
V dospělém věku dorůstá do šestimetrové délky a jeho mimořádně silné čelisti jsou schopny skolit jakékoliv domestikované zvíře. Tříměsíční mláďata tohoto krokodýla, která jsou chována ve speciální kádi na stanici ve Velkém Karlově, sice ještě vypadají jako větší ještěrky, avšak už v tomto věku představují pro člověka nebezpečí. Zootechnici se jich při krmení a ošetřování nesmí dotýkat. Jako u většiny predátorů, také u tohoto druhu je obvyklým jevem kanibalismus. Dvě slabší mláďata ze zdejšího chovu již padla za oběť ostatním.
Co s nestandardními kuřaty?
„Náš podnik se dlouhodobě potýká s problémem likvidace nestandardních kuřat,“ vysvětluje podstatu neobvyklého experimentu zootechnik ing. Jan Holý.
Agrodružstvo Jevišovice se orientuje především na chov drůbeže a prasat. Pouze chov kuřat přitom sčítá téměř 10 milionů kusů v šesti turnusech, přičemž 0,5% kuřat nedoroste do minimální váhy 1,2 kg a je tak zařazeno do kategorie nestandardních. Ty pak většinou putují společně s nemocnými kuřaty do kafilérie.
Relativně nízké procento se u tak velkého chovu, jaký má podnik v Jevišovicích, mění ve vysoká absolutní čísla, která představují ekonomicky citelný problém. Obdobná situace je také u chovu prasat. Také u nich se zootechnici potýkají s problémem, jak naložit s nemocnými anebo nekvalitními kusy.
Až tisícovka krokodýlů
„Předpokládáme, že nestandardními kuřaty a dalšími zvířecími zbytky jen z našeho podniku bychom uživili až tisícovku krokodýlů,“ počítá Jan Holý. „Pokud zvládneme chov prvních padesáti, počítáme s jeho následným dalším rozšířením. Uvolnili bychom pro něj dvacet bývalých stájí tady na stanici ve Velkém Karlově.“
Zootechnik podniku Agrodružstvo Jevišovice se netají tím, že sami netuší, co vše je v souvislosti s chovem krokodýlů ještě čeká.
„Jsme optimisty, protože jinak bychom se do tohoto pokusu ani pouštěli. Přesto nevíme, co vše tento chov bude vyžadovat a jaké problémy budeme muset řešit. Pokud mi je známo, nejbližší skutečná krokodýlí farma je až v Egyptě a do podobného pokusu jako my se pustili ještě ve Francii a Dánsku. Zatím nevíme, s jakým výsledkem. Minimálně ve střední Evropě jsme jedinou krokodýlí farmou. Z toho vyplývá, že máme k dispozici jen minimum informací.“
Především bezpečnost
Mláďata nilského krokodýla vyžadují především teplo a vodu. Speciální zařízení pro jejich chov je proto rozděleno na malou vodní nádrž a na písčitou plochu, která musí být neustále zahřívána na teplotu kolem 40 stupňů Celsia. Padesátka malých krokodýlů se pohybuje převážně ve vodě a projevuje mimořádnou vitalitu. Na jakékoliv dráždění sítem na krmení reaguje velmi agresivně. Svoji sílu mladí krokodýli testují také četnými zápasy mezi sebou. Jak říká Jan Holý, už nyní je mezi nimi zřejmá hierarchie, kdy někteří dominují ostatním. Podobně je tomu i ve volné přírodě, ve které krokodýli žijí v uzavřených skupinách.
„Krokodýli mezi sebe nepřijmou nové jedince,“ vysvětluje zootechnik. „Na jejich přítomnost by reagovali okamžitou agresí. Pokud bychom tedy náš chov rozšiřovali, museli bychom nové krokodýly držet odděleně.“
Už nyní zootechnici dodržují velmi přísná bezpečnostní opatření, aby nemohlo dojít k útoku krokodýla na člověka nebo dokonce k útěku. Speciální káď je proto jištěna několika bezpečnostními bariérami. Jak mláďata porostou, bezpečnostní opatření se budou zvyšovat. Velikost mláděte nilského krokodýla se totiž každý rok zvěší na dvojnásobek, dokud nedoroste do konečné šestimetrové délky.
Velké plány
Až do jara příštího roku bude stávající chov mláďat umístěn ve zmíněné speciální kádi. V té době by mláďata měla dorůst do osmdesáticentimetrové délky a budou přemístěna do větší odchovné stanice, které je v současné době ve výstavbě.
„Zatím není možné rozeznat samečky od samiček,“ vysvětluje dále Jan Holý. „Pohlaví jednotlivých kusů bude zřejmé až po prvním roce života. Potom bychom měli jednotlivé chovy upravit tak, aby na jednoho samce připadalo šest samiček.“
Jak nám zootechnik Agrodružstva Jevišovice dále prozradil, podnik má s chovem krokodýlů velké plány. Farma ve Velkém Karlově by se mohla stát i atrakcí pro turisty. Uvažuje se o tom, že mohla být zčásti přístupná. Ze sousedního Rakouska se dokonce ozvali i první zájemci o trofejový odstřel dospělých kusů, o krokodýlí maso či výrobky z krokodýlí kůže. Avšak hlavním záměrem farmy zůstává především zkrmování nestandardních kuřat.
