Kukuřice se stává nenahraditelnou složkou krmné dávky zvířat, a to nejen přežvýkavců, ale také drůbeže a v poslední době i prasat. Podmínkou úspěšného využití této intenzivní plodiny v živočišné produkci je úzká spolupráce agronoma se zootechnikem, a to nejen při výběru vhodných hybridů, ale i při jejich pěstování, sklizni a konzervaci.
Na toto téma byl zaměřen cyklus seminářů, které v lednu uspořádaly společnosti Schaumann ČR a Limagrain Česká republika. Naše redakce se zúčastnila v pořadí druhého semináře v zemědělském podniku Opařany na Táborsku.
Hybridy LG obstály i v loňském roce
Rok 2003 byl z hlediska pěstování kukuřice značně nepříznivý. I když jde o velmi tolerantní plodinu, která se poměrně dobře vyrovnává s veškerým stresem, loňské katastrofální sucho v nejméně vhodných obdobích výrazně ovlivnilo její vegetaci a tím pádem i výnosy. Kukuřice se sela prakticky do sucha a kde nezapršelo, porosty špatně vzcházely a byly velmi nevyrovnané. Zejména na jihozápadě Čech, ale také na Znojemsku a Břeclavsku pokračovalo sucho i v době kvetení a těsně po odkvětu, tedy v období, kdy je kukuřice silně citlivá na vláhu. Proto se v loňském roce pohyboval úbytek ve výnosech zrna od 30 % do 50 %, i když někde zůstal na stejné úrovni jako v roce 2002.
„Drtivá většina hybridů LG však dokázala obstát i v loňských nepříznivých podmínkách a vytvořit velmi dobré výnosy stejně jako v letech předchozích,“ řekla přítomným Ing. Markéta Kollarová, manažerka společnosti Limagrain Česká republika, která zároveň představila sortiment hybridů Limagrain a jejich doporučení do pěstitelských oblastí. Více než padesát účastníků zaujal především raný silážní hybrid Limabest (FAO siláž 240) vyznačující se nadprůměrným výnosem silážní hmoty, dále univerzální raný hybrid s vysokým výnosovým potenciálem LG 32.26 (FAO zrno 240/siláž 250), ale zejména letošní novinka – středně raný hybrid s vysokým výnosovým potenciálem pro pěstování na siláž LG 32.66 (FAO siláž 270). Tento hybrid se vyznačuje především intenzívním počátečním růstem a raným kvetením, výrazným olistěním, vyšším nasazením palic, výskytem kouřových zrn a velmi dobrou odolností vůči fuzáriím. Konečným produktem je kvalitní siláž s příznivými hodnotami stravitelnosti.
Stravitelnost ovlivňují již zásahy na poli
Výslednou stravitelnost krmiva ovlivňuje nejen šlechtitel, ale také agronom. Ten by měl v první řadě dodržet zásady správného setí. Kromě hloubky 4 až 5 cm a minimální teploty půdy 8 stupňů Celsia jde především o hustotu výsevku, která by se na metr čtvereční měla pohybovat od sedmi do osmi rostlin u pozdních odrůd, od osmi do devíti rostlin u středně raných odrůd a od devíti do deseti rostlin u raných a velmi raných odrůd. „Výsledné krmivářské ukazatele ovlivňuje především hustota výsevku,“ řekla přítomným Ing. Ludmila Adamcová ze společnosti Limagrain Česká republika. „Čím je porost hustší, tím je vyšší výnos energie z hektaru, ale její koncentrace je nižší. Při hustotě nad deset rostlin na metr čtvereční, tedy nad 100 tisíc jedinců na hektar, koncentrace energie klesá a nezvyšuje se již ani množství energie. Vyšší hustota se tak přestává zemědělcům vyplácet.“
Kukuřice na siláž by se měla sklízet při sušině 30 až 35 %. Při překročení této hodnoty nelze silážní hmotu řádně udusat, zrno je příliš tvrdé, špatně rozdrcené a prochází trávicím traktem zvířat nevyužité, klesá intenzita fermentačního procesu a vznikají rizika spojená s pozdní a nekvalitní fermentací – zaplísněnost siláží, pokles chutnosti apod. Naopak při nedosažení požadované sušiny (předčasná sklizeň) se zvyšují ztráty živin odtokem silážních šťáv, klesá výnos sušiny, zvyšují se rizika spojená s octovým kvašením a výnos energie je vždy nižší.
Na výslednou stravitelnost má podle L. Adamcové velký vliv i výška strniště. V loňském suchém roce „nevyšly“ většinou senáže, takže zemědělci ve snaze sklízet maximální množství kukuřice seřizovali techniku na co nejmenší strniště. Výška strniště deset centimetrů oproti čtyřiceti centimetrům sice zajistí vyšší výnos energie (z 83 640 na 86 450 MJ NEL/ha), neboť se sklidí více hmoty, ale výrazně se snižuje stravitelnost (ze 73 na 71 %) a zároveň klesá i koncentrace energie o 0,3 MJ NEL/kg sušiny. Při nižším strništi nelze opomenout ani větší vliv plísní na silážovanou hmotu.
Silážování je o aerobní stabilitě
Kukuřice je dnes nezastupitelnou energetickou plodinou ve výživě dojnic a býků, ale v poslední době i monogastrických zvířat (až 90 % rakouských chovatelů využívá nějakého kukuřičného produktu k výživě prasat). V České republice se k výživě hospodářských zvířat využívá kukuřičná siláž, kukuřičné zrno, LKS a CCM. Od posledně uvedeného produktu, což je směs zrna a kukuřičných vřeten, se postupně ustupuje, neboť ve vřeteni se nachází velké množství mykotixinů. Produkt CCM nahrazuje v poslední době vlhké silážované kukuřičné zrno s co nejmenším množstvím vřetene.
Základem kvalitní kukuřičné siláže je sušina celé rostliny 28 až 33 %, v palicích pak 45 až 55 %, délka řezanky 4 až 8 mm, obsah vlákniny 18 až 25 %, koncentrace energie větší než 6,3 MJ NEL na kilogram sušiny, znečištění menší než 2 % v sušině, udusání 220 kg S/m3, rychlé zakrytí silážní jámy a pH menší než 4,2. „Mluvíme-li o konzervaci kukuřice, máme na mysli zejména její aerobní stabilitu,“ řekl přítomným Ing. Jiří Kuník ze společnosti Shaumann ČR, která se mimo jiné konzervací kukřičné siláže dlouhodobě zabývá. „Čím vyšší je energetická hodnota hmoty, tím větší je riziko druhotného zahřívání, které způsobují zejména kvasinky, jež za přístupu vzduchu rozkládají zbytkové cukry a přeměňují je na alkohol. Dochází tak k snižování energie v krmivu a k jeho znehodnocení, což má za následek menší příjem siláže zvířaty a tím i nižší užitkovost.“ K produkci hodnotné siláže zajišťující odpovídající užitkovost zvířat výrazně přispívá ryze biologický konzervační přípravek Bonsilage Mais, který obsahuje kombinace přirozených speciálně vybraných mléčných bakterií zastoupených ve vhodném poměru tak, aby na začátku i v průběhu skladování byla zajištěna vysoká stabilita a kvalita siláží.
Pokud jde o silážování vlhkého kukuřičného zrna, měl by se obsah sušiny pohybovat od 58 do 62 %, podíl vřeten by neměl překročit 40 %, po nadrcení by více než 80 % částeček mělo být menší než 2 mm, hmota by měla být udusána 550 k S/m3, doba skladování by neměla být kratší než osm týdnů a denně by se měla odebrat vrstva minimálně 15 cm. V tomto případě konzervace doporučil J. Kuník použití přípravku Bonsilage CCM, který cíleně produkuje látky potlačující růst kvasinek, přitom jeho kmeny mají výbornou konkurenceschopnost proti přirozeným kmenům, které škodí fermentaci. Tento přípravek řídí fermentační proces, podporuje tvorbu oxidu uhličitého a snižuje technologické ztráty.
