Klesající ceny mléka nutí farmáře hledat netradiční způsoby odbytu vlastní produkce. Jednou z možných cest je využití kukuřičné siláže na výrobu bioplynu. Někteří prvovýrobci také poptávají hybridy vhodné k peletizaci. Ale pozor, to neznamená nekvalitní osivo, ani horší stanoviště. Pěstování obnovitelné biomasy k energetickým účelům vyžaduje pečlivou přípravu a přesné provedení.
Kdo navštívil diskusní fórum pořádané koncem srpna v Otrokovicích-Kvítkovicích, rozhodně neprohloupil. Společnost KWS Osiva, s. r. o., ve spolupráci s Medipharm CZ, s. r. o., a VFS Trading, s. r. o., připravila místním zemědělcům zajímavé jednání u kulatého stolu. Mezi hlavní témata patřila příprava kukuřičné siláže při klesajících cenách mléka a využití kukuřice na výrobu bioplynu. Celá akce sledovala motto společnosti KWS: Zisk bez dotací – správná filosofie hospodaření farmy.
Tradice trvající jeden a půl století
„Společnost KWS je jednou z mála semenářských firem, které si dokázaly udržet svoji samostatnost,“ prohlásil na úvod Ing. Karel Prokeš, country manager KWS Osiva, s. r. o. Ve svém vystoupení také připomněl významné výročí – 150 let činnosti mateřské společnosti.
Šlechtění kukuřice se odborníci z KWS věnují již od roku 1955. „Extrémní změny počasí v průběhu vegetační doby rostlin přinášejí tlak na neustálou inovaci hybridů. Pokud si někdo myslí, že s jedním hybridem vystačí deset let, jednoduše se mýlí,“ zdůraznil.
Klesající sklizňové plochy kukuřice dává Ing. Prokeš do souvislosti se snížením počtu dojnic. Současnou situaci však nevidí tak dramaticky, protože nadějné odbytiště kukuřičné siláže slibuje výroba bioplynu. Důležité podle něj bude, jak se k aktuální příležitosti postaví sami pěstitelé. Podle jeho zkušeností byla kukuřice pro zemědělce vždy plodinou číslo dvanáct, dnes se možná posunula na šesté místo. „S takovým přístupem nelze efektivně zajistit dostatek biomasy pro výrobu bioplynu, upozorňuje Karel Prokeš. „Pěstitelé by se měli přiblížit výnosovým parametrům německých a rakouských kolegů, kteří sklízejí padesát až šedesát tun kukuřičné hmoty z hektaru.“
Dojnice nasyceny,
perspektiva u prasat
Ing. Jaroslav Přikryl, CSc., ze společnosti Medipharm CZ, s. r. o., Hustopeče, vedl diskusi věnovanou výživě a krmení dojnic. Při humorné narážce na délku trvání své odborné praxe s nadhledem kontroval: „Ano, pamatuji skutečně hodně. Dokonce i atak dánských krmivářů ze začátku osmdesátých let, který vedli krmnou řepou a louhovanou slámou.“
Dnešní výživa krav už stojí na jiných technikách a plodinách. Základem energetického příjmu dojnic má být podle Ing. Přikryla přednostně kukuřice, ke zkrmování jílků se staví skepticky. K dodržení maximální koncentrace energie v siláži podle něj vede co nejvyšší podíl zralého zrna, vysoká stravitelnost zbytku rostliny a dostatečná zralost kukuřice s minimálním výskytem houbových onemocnění. „Při výpočtu energetické hodnoty krmné dávky by měly připadnout tři díly na škrob a jeden díl na pohotovostní energii ve formě jednoduchých škrobů,“ dodal.
Pěstování kukuřice pro výživu dojnic podle Ing. Přikryla dosáhlo v České republice maxima. Naopak příležitost vidí ve výkrmu prasat. „Ta mohou přijmout kukuřičnou siláž až do výše poloviny své krmné dávky, což zlepšuje ekonomiku chovu. Náklady na kilogram mohou poklesnout až o korunu,“ prohlásil.
Srážky odložily silážování
„Koncem července to vypadalo bídně a zdálo se, že do čtrnácti dnů budeme silážovat,“ vrátil se Ing. Josef Maňásek z české pobočky KWS k vývoji porostů za uplynulé období. Začátkem srpna mohutné deště oddálily konec vegetační doby a většina ploch alespoň částečně srovnala stagnaci způsobenou dlouhotrvajícím suchem. „Místy však došlo k zaschnutí pylu a přibližně 40 procent zrn v palicích zůstalo neopylených.“
V případě hodnocení zdravotního stavu porostů nelze opomenout letošní markantní rozšíření sněti kukuřičné, uvedli dále odborníci z KWS. Podle dosavadních poznatků však není zkrmování napadených rostlin rizikové, tvrdí Ing. Přikryl. Naopak velké nebezpečí vidí pěstitelé a chovatelé v zavíječi kukuřičném. Ve společnosti KWS na signalizaci tohoto škůdce pracuje Ing. Ludmila Kačicová. Podle ní je letošní výskyt zavíječe značný a ve zvlášť postižených oblastech by doporučila dva postřiky. „Základem však zůstává prevence, to znamená orba, drcení posklizňových zbytků, střídání plodin a eventuálně geneticky modifikovaná kukuřice,“ uvedla.
Kukuřice jako obnovitelný zdroj energie
Vysoký hektarový výnos zelené hmoty předurčuje kukuřici k energetickému využití. Jak řekl Ing. Prokeš, společnost KWS patří mezi světové průkopníky v nabídce hybridů pro výrobu bioplynu. „Naši šlechtitelé kombinují vzrůstnost exotických odrůd, odolnost vůči přísuškům maďarských odrůd a odolnost proti chladu německých odrůd.“ Cílem je uvést na trh maximálně produktivní hybrid pro podmínky střední Evropy.
„Při důkladné výživě, včasné agrotechnice a dostatečnému přísunu vody mají naše hybridy výnosový potenciál kolem 23 tun suché hmoty z hektaru,“ konstatoval dále. Výsledkem šlechtitelské práce KWS, využitelným kromě jiného v bioenergetice, je například hybrid Gavott nebo KWS 1393.
Vysoká produkční schopnost kukuřice inspirovala jednoho z účastníků semináře k pokusům s výrobou a spalováním kukuřičných peletek. U pracovníků KWS se proto informoval na hybrid, který by měl co nejnižší podíl škrobu, vysoký podíl ligninu a malé palice. Jak přítomní trefně poznamenali – naprostý opak toho, co požadují krmiváři.
Přehlídka hybridů u otrokovických plemenářů
Pořadatelé diskusního fóra nezůstali pouze v teoretické rovině a pro návštěvníky připravili exkurzi do porostů kukuřice. Na pozemcích společnosti Plemenářské služby, a. s., Otrokovice-Kvítkovice bylo k vidění 32 hybridů seřazených podle ranosti. Většinu z nich zemědělci dobře znali ze sortimentu KWS, některé se zatím nacházejí v registračním řízení ÚKZÚZ. Příkladem může být transgenní Kuratus, Bt-varianta vitálního hybridu Gavott.
