Kukuřičné siláže jsou významným glycidovým krmivem, u kterého je hlavním energetickým zdrojem škrob. Jeho obsah závisí vedle vegetačního stadia sklizně také na podílu sušiny palic z celé rostliny, počtu a velikosti zrn i na celé řadě dalších faktorů. Mohou to být různé podmínky stanoviště, odrůdy, ale také způsob sklizně, konzervace a skladování.
Na semináři pořádaném v polovině ledna firmou KWS Semena, s. r. o., se mohli účastníci kromě agrotechnických podmínek pěstování kukuřice seznámit i s možnostmi jejího uplatnění. Kromě výroby bioplynu nebo izolačních materiálů nachází tato plodina využití především ve výživě hospodářských zvířat.
Možná rizika u siláží
O některých rizicích při zkrmování kukuřičných siláží se zmínil doc. MVDr. Ing. Petr Doležal z MZLU v Brně. Pro sklizeň silážní kukuřice se většinou doporučuje obsah sušiny v rozmezí 28 až 34 procent, což odpovídá optimu také pro asimilaci škrobu i pro úspěšnou konzervaci. Siláže o sušině vyšší než 40 % mohou být zdrojem technologických i zdravotních potíží v chovech skotu. Dochází především k redukci fermentace a částečnému zvýšení hodnoty pH, zvýšenému výskytu alkoholu, objevuje se riziko snížené aerobní stability a následného mikrobiálního zahřívání po odběru a před vlastním zkrmováním. Zvláště významné je riziko vyššího výskytu polních plísní, rzí a sněti kukuřičné (při pozdější sklizni nebo při nevhodných povětrnostních podmínkách) a další.
Větší význam než následné eliminace rizikových faktorů méně kvalitních siláží mají preventivní opatření. MVDr. Doležal doporučuje například aplikaci organických kyselin „Face management“ na stěnu siláže pro omezení změn v důsledku její aerobní nestability, pravidelný odběr se zajištěním kompaktnosti stěny, zabránit meziskladování odebraných siláží atd. Zcela nezbytná je i pravidelná kontrola uskladněných kukuřičných siláží, jejich analýza před zařazením do krmné dávky, případně odběr a diagnostika bachorové tekutiny dojnic v případě výskytu prvních symptomů. Je třeba mít na paměti, že siláže s horší hygienickou jakostí současně negativně ovlivňují smyslové jakostní znaky, ale také technologické vlastnosti mléka (zvýšení somatických buněk, rezidua inhibičních látek, zhoršují syřitelnost atd.).
Jaký byl rok 2003
MVDr. Jan Dvořáček ze Sdružení odborných služeb Skalice nad Svitavou ve svém příspěvku zhodnotil loňský rok podle kvality objemných krmiv. Ztráty stravitelnosti organické hmoty zapříčiněné suchem se pohybovaly mezi šesti a sedmi procenty, přičemž například u kukuřice byl nárůst ligninu znatelný zvláště u zbytku rostliny, méně u palic. V důsledku nižší stravitelnosti OH dochází ke snížení koncentrace stravitelných živin v krmivu a poklesu celkové nutriční hodnoty. Znatelné ztráty energie jsou i vlivem nevyvinutých palic.
Další ztráty hrozí také při vlastní konzervaci, neboť při sušině vyšší než 40 % je nutné podle přednášejícího hmotu zvlhčovat, jinak není technologicky dusatelná a za přítomnosti vzduchu dochází k rozvoji nežádoucích hnilobných procesů a k mikrobiálnímu zahřívání.
Podobná situace je také u škrobu, kdy se při vyšší sušině snižuje jeho bachorová degradovatelnost a dochází ke ztrátám energie v podobě vyloučeného škrobu ve výkalech. Pro zvlhčování doporučuje MVDr. Dvořáček použití syrovátky, vody s melasou, vody s kyselinou mravenčí nebo chloridem sodným. Poměrně často používaná močovina není příliš vhodná, neboť uvolňující se čpavek sice účinně působí proti plísním, ale na druhou stranu snižuje stravitelnost organické hmoty. Přednášející považuje za jeden z nejlepších způsobů konzervace a posílení aerobní stability siláží biochemické preparáty na bázi probiotika spolu s kyselinou benzoovou nebo sorbovou, resp. jejich solí (benzoan sodný, sorban draselný). Jejich přídavek zajistí nejen snížení výskytu plísní až na polovinu oproti použití samotného probiotika, ale také pozitivně ovlivní samotný průběh fermentačního procesu.
Siláže kukuřice z roku 2003 jsou typické i vyšším obsahem alkoholu (0,5 %), který je spojen nejen s vyšším obsahem sušiny a obtížnějším dusáním silážované kukuřice, ale především v důsledku větší poréznosti také s intenzivní aktivitou kvasinek. Alkohol svou OH¯ skupinou také dezinfikuje bachor a snižuje v něm mikrobiální činnost potřebnou pro dokonalé trávení.
Vyšší obsahy plísní
Loňské siláže se podle MVDr. Dvořáčka vyznačují i vyšším obsahem kolonie tvořících jednotek plísní. V laboratořích se zjišťuje až 106 a více CFU (kolonií tvořících jednotek plísní) v jednom gramu kukuřičné siláže oproti hladině na úrovni 103-4 na 1 gram, běžné v předchozích letech. Tato skutečnost se pochopitelně negativně odráží i v úrovni živočišné výroby, zejména v chovech dojnic, u nichž dochází k acidózám, zhoršení užitkovosti, reprodukce a v některých případech i k úhynům. Bohužel takto dochází podle přednášejícího ve stádě k jakési negativní selekci, při níž jsou nejhůře poškozeny nejužitkovější krávy, což se následně odrazí v ekonomice celého podniku. Řešením není pochopitelně ani zkrmování hygienicky závadné siláže jalovicím, neboť takovýto postup poškodí celé budoucí stádo. Plesnivé siláže musejí být bezpečně zlikvidovány a nikoliv zkrmovány zvířatům.
