Vlastní proces a průběh fermentace ovlivňuje nejen nutriční kvalitu siláže, její stravitelnost a stabilitu, které mohou mít přímý dopad nejen na zdraví dojnic, ale i jejich užitkovost.
Praktické zkušenosti, ale i některé studie ukázaly, že siláže hluboce prokvašené s vyšším obsahem kvasných kyselin, stejně jako siláže s neukončeným kvasným procesem mohou mít depresivní efekt na bachorové prostředí, který může vést k závažným metabolickým poruchám. Zvláště, pokud se nové siláže zahřívají a jsou nestabilní, je vhodné upozornit na určité riziko dietetických poruch, které mohou za těchto okolností vzniknout.
Nové kukuřičné siláže se doporučuje před zahájením zkrmování nechat odborně analyzovat a nikdy je nedávat v plné výši náhradou za staré siláže. Siláže s kratší dobou fermentace je vhodně nechat vyšetřit i mikrobiologicky, neboť je potřeba vyloučit riziko negativního působení aktivních bakterií mléčného kvašení a kvasinek na bachorový metabolismus.
Charakteristika nestabilizovaných siláží
Čím se vyznačuje kukuřičná siláž s neukončeným kvasným procesem?
Zde je třeba jednoznačně charakterizovat, zda jde o siláže inokulované speciálními biologickými aditivy, nebo jde o siláže bez přídavku aditiv. Tyto siláže s neukončeným fermentačním procesem se vyznačují tím, že v nich stále probíhají kvasné procesy, včetně procesu mléčného kvašení. Jsou již různě okyselené, podle toho, zda byl použit inokulant, či nikoliv. Tyto siláže tak obsahují masu bakterií mléčného kvašení, které se dostávají do bachorového prostředí, kde v anaerobních podmínkách mohou pokračovat v aktivitě. Vnesením takového inokula, které obsahuje masu aktivních bakterií mléčného kvašení do bachoru, dochází k významnému snížení hodnoty pH a k tvorbě kyseliny mléčné, která může být v nadbytku. Tyto dieteticky nevhodné a nevyzrálé inokulované siláže bývají zpravidla vždy zahřáté (jeden ze znaků nestabilních a nevyzrálých siláží) a mají znaky kyselých krmiv (nízká nebo vyšší hodnota pH, rozdílná hodnota titrační kyselosti – KVV, vysoký obsah kvasných kyselin, zejména kyseliny mléčné, který může být vyšší než 10 % v 1 kg sušiny siláží). Nejčastěji bývají těmito postiženými silážemi siláže kukuřičné, kterými se snaží management v některých podnicích nahrazovat deficitní krmiva bilančně nezabezpečené pro dané období, přičemž může nastat situace, kdy celková doba od zasilážování může být kratší než 10–14 dnů!
Siláže tvoří podstatnou část směsných krmných dávek dojnic. Z hlediska zdraví a užitkovosti zvířat je zcela nezbytné zajistit, aby siláže byly řádně prokvašené, dobře skladované za správných podmínek i odebírané. Je nutné minimalizovat všechny negativní dopady nekvalitních, tedy i neprokvašených a nestabilizovaných siláží, siláží tepelně poškozených, nebo mikrobiálně druhotně znehodnocených. Za rizikové je možno považovat zkrmování siláží před ukončením fermentace a stabilizace jednak bez přídavku aditiv, stejně jako i s přídavkem biologických přípravků, které nejsou určené na urychlení (zkrácení) doby fermentace.
Siláže s kratší dobou fermentace je vhodně nechat odborně vyšetřit i mikrobiologicky, neboť je potřeba vyloučit riziko negativního působení aktivních bakterií mléčného kvašení a kvasinek na bachorový metabolismus. Vyšší nález aktivních bakterií mléčného kvašení může mít negativní dietetický dopad na bachorové trávení, stejně jako vysoký počet kvasinek může způsobit výskyt průjmů u zvířat.
V současné době, kdy je dostatek objemných krmiv, není nutné zavádět přípravu siláží s kratší dobou fermentace. Jedině dobře prokvašené a stabilizované siláže jsou předpokladem dobrého dobrovolného příjmu sušiny a mají pozitivní vliv na bachorový ekosystém, dobrou bachorovou degradovatelnost škrobu a proteinu siláží a zároveň pozitivně ovlivní syntézu mikrobiálního proteinu. Kvalitní objemná krmiva jsou klíčem i k ekonomice produkce mléka.*
Příspěvek vznikl s podporou projektu QK22010251 Inovace pěstební technologie čiroku pro využití ve výživě přežvýkavců jako adaptační opatření vedoucí ke stabilizaci produkce objemných krmiv v podmínkách měnícího se klimatu ČR.
Prof. MVDr. Ing. Petr Doležal, CSc., 1
Dr. Ing. Jiří Třináctý 2;
doc. Dr. Ing. Zdeněk Havlíček 1;
MVDr. Ing. Jan Dvořáček 3;
prof. dr. inž. Katarzyna Szwedziak 4;
Dr.h.c. prof. Ing. Daniel Bíro, Ph.D.5;
prof. Ing. Milan Šimko, Ph.D.5;
prof. Ing. Miroslav Juráček, Ph.D.5;
Ing. Jakub Novotný, Ph.D. 1
1)Mendelova univerzita v Brně;
2) AgroDigest, s. r. o., Pohořelice;
3) Sdružení odborných služeb Skalice n. Svitavou, s.r.o.;
4) Angelus Silesius Academy of Applied Science, Poland
5) Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre
Kontakt: petr.dolezal@mendelu.cz
Celý článek najdete v Krmivářství 5/2024.
