Plodinou, která může zásadním způsobem ovlivnit ekonomiku chovu prasat, je kukuřice. To, že existuje možnost sklízet, šrotovat a uskladnit vlhké kukuřičné zrno dává kukuřici naprosto nový rozměr a zařadilo ji mezi nejefektivnější plodiny. V porovnání se sušením jsou náklady na její zpracování zanedbatelné, přitom z oseté plochy lze získat větší množství vysoce produkčního krmiva pro prasata než z porostů pšenice či ječmene. K rozšířenému využití vlhkého kukuřičného zrna ve výživě prasat přispívají i hybridy s nižším číslem FAO, které dosahují požadované sušiny i v méně příznivých oblastech.
Na systém hnojení kukuřice prasečí kejdou přešla v České republice již řada chovatelů. Podstatné je, že právě kukuřice pak představuje základní složku krmné dávky prasat.
K dlouholetým uživatelům popsaného systému patří akciová společnost Agropodnik Hodonín. S krmením vlhkého zrna kukuřice začali již před deseti lety a od roku 1996, kdy přešli kompletně na mokré krmení, ho využívají prakticky u všech kategorií prasat kromě předvýkrmu. V Miloticích, kde se nachází závod s roční produkcí 4300 tun vepřového masa, vybudovala akciová společnost pět železobetonových sil s celkovou skladovací kapacitou 5500 tun kukuřičného zrna o vlhkosti 30 až 32 %. Vlhké zrno se nejdříve drtí a současně se pneumaticky transportuje do věží, kde se rozvrstvuje a pěchuje pomocí frézy. Ta samá fréza s opačným chodem pak rozdrcené zrno vybírá.
Skladování i krmení, jehož podstatou je základní „polévka“ z kukuřičného zrna a syrovátky, řídí počítač. Osm až deset tun kukuřičné polévky se denně přivádí potrubím do jednotlivých míchacích center pro jednotlivé kategorie prasat, kde se přidávají další krmné komponenty. Vzniklá krmná směs se pak rozvádí do koryt. Přesným dávkováním a složením krmných dávek podle potřeby v jednotlivých fázích výkrmu se maximálně využívá růstového potenciálu prasat. Kukuřici produkují dvě dceřinné společnosti hospodařící na výměře 5300 ha zemědělské půdy. Na obhospodařované pozemky se pak aplikuje veškerá kejda.
V hlavní roli ekonomika
A proč se v Hodoníně rozhodli pro tuto technologii? Podle vedení společnosti hrála hlavní roli ekonomika. „Do ceny krmných směsí se výrazně promítají náklady na jejich zpracování a skladování, které krmivářské firmy účtují v ceně krmné směsi zemědělcům,“ řekl týdeníku Zemědělec Ing. Jan Fibingr, ředitel a předseda představenstva akciové společnosti Agropodnik Hodonín. „Podle našich dosavadních zkušeností představují nyní vlastní náklady na zpracování a uskladnění vlhkého kukuřičného zrna necelou třetinu částky, kterou si běžně účtují při dodávce odpovídajícího množství krmné směsi krmivářské firmy. To byl jeden z hlavních důvodů. Druhým, dnes možná i důležitějším důvodem, je to, že zrno kukuřice se po sklizni nemusí sušit, čímž se opět šetří mimořádná část nákladů, kterou je jinak producent nucen vynaložit. Skutečnost, že kukuřice opouští pozemek oproti klasické sklizni kukuřice na zrno už o měsíc dříve je dalším prvkem, který má pozitivní vliv na agrotechniku a tvorbu osevních postupů.“
Tím ale výčet výhod nekončí. Ve zpracované a uskladněné kukuřici dochází k narušení škrobových zrn a monogastrická zvířata s jednoduchým trávicím traktem lépe využívají živiny. Podle dosavadních zjištění je využití živin kukuřice o 12 až 15 % vyšší než u sušeného a před krmením vlhčeného kukuřičného zrna. Tento produkt má i velice příznivý dietetický vliv , neboť výsledný produkt kukuřice má konečné pH kolem 4,2. Vyšší kyselost zlepšuje také zdravotní stav prasat a působí protinákazově (likviduje některé bakterie nesnášejících prostředí kyselé pod pH 4,5). I to hraje nezanedbatelnou roli. Takto zpracovaná kukuřice v krmné dávce voní, čímž pozitivně působí na příjem krmiva. V neposlední řadě přispívá tato technologie k vysoké vlastní odpovědnosti za produkci krmiva, nelze se na nikoho vymlouvat.
Komplexní řešení a přístup
„Je pravda, že investice do technologie zkrmování vlhkého zrna kukuřice není zrovna nejlevnější, nicméně má-li být účinně a efektivně zkrmeno to, co jsme pracně vypěstovali, sklidili a uskladnili, pak jsou vysoké parametry kvality a nižší náklady nezbytné,“ pokračuje Ing. Fibingr. „Kukuřice je ale náročnější na sestavení krmných dávek, neboť oproti pšenici je plodinou s nižší živinovou hodnotou, zejména s menším obsahem aminokyselin.“
V akciové společnosti krmí vlhkým kukuřičným zrnem prasata ve výkrmu až do úrovně padesáti procent krmné dávky, a v tom případě již musí krmnou směs fortifikovat aminokyselinami. Kdo chce úspěšně využívat tuto moderní technologii, musí si vytvořit předpoklady, aby vlhké kukuřičné zrno zkrmoval trvale a plynule bez jakéhokoliv výpadku. Pokud si vybuduje skladovací kapacity o málo větší než je vlastní spotřeba, nevznikají žádné problémy, neboť zrno vydrží v sile téměř neomezeně dlouhou dobu. V případě, že zemědělský podnik vlhké kukuřičné zrno nakupuje, je důležitá také tvorba ceny. Při uvedené vlhkosti kupuje odběratel přibližně i patnáct procent vody, přitom pěstitel šetří náklady na sušení, které v současné době představuje až čtvrtinu výsledné tržní ceny suchého kukuřičného zrna. Vzhledem k světovém nedostatku ropy i plynu a tlaku na zlepšování životního prostředí je odstranění sušení zrna nepochybně dílčím přínosem.
Podle Ing. Fibingra je nejpodstatnější podmínkou pro užití nesušené kukuřice technologie mokrého krmení prasat. „Zpracovanou kukuřici tímto postupem prakticky nelze využít pro jiné užívané technologie suchého či vlhčeného krmení, aniž by se nevyskytlo riziko oxidace a kontaminace rozkladnými procesy. Musí jít tedy o komplexní řešení a přístup s jasným cílem chovatele a vazbou na pěstitele,“ dodává ředitel. Zástupci firem zabývající se technologiemi krmení prasat ale uvádějíí, že krmení drcené vlhké kukuřice prasatům není podmíněno tekutým krmením. Dnes již existují technologické systémy, které umožňují krmit drcenou kukuřici i ve formě vlhčeného krmení.
Bezproblémové železobetonové věže
Mokré kukuřičné zrno lze skladovat i v jednoduchých, finančně nenáročných zařízeních – původních silážních žlabech či fóliových vacích, které jsou však značně rizikové vzhledem k naskladňování, vyskladňování, kvalitě a trvanlivosti. Investičně náročné, ale bezproblémové, jsou železobetonové silážní věže, směs je v nich velice dobře ochráněná a nepodléhá klimatickým výkyvům (v letních měsících v nich nedochází k enormnímu prohřátí, v zimě zase k namrzání).
Zrno se může uskladňovat buď drcené nebo celé, v tom případě se drtí při každodenním odběru. Je třeba si uvědomit, že objem sil při uskladnění celozrnné kukuřice musí být větší a každodenní mletí je značně pracovně a organizačně náročné. Tento způsob se uplatní zejména tam, kde jsou větší skladovací kapacity nebo v provozech s maximální celoroční spotřebou do 800 tun. U drcené kukuřice je možné použít pneumatický dopravník, u celozrnné mechanický.
Obsah živin v kukuřici
Vlhké kukuřičné zrno obsahuje 65 až 72 % sušiny, z toho 8 až 9,5 % dusíkatých látek, 2,5 % vlákniny, 75 % škrobu a 2,5 % tuku. Plodina má minimální podíl dusíkatých látek a vápníku, které se musejí do krmné dávky doplňovat. Výsledkem fermentačního procesu je pak krmivo s vysokou stravitelností 85 až 87 %, přitom obsah sušiny zůstává stejný a pH se pohybuje od 4,0 do 4,8.
Technologie zkrmování vlhkého zrna kukuřice má řadu předností i kritických bodů:
● Zařazením kukuřičné siláže do krmné dávky se získá výrazně vyšší produkce v porovnání s obilninami.
● Vlhké kukuřičné zrno v krmené dávce zlepšuje dietetiku (nižší pH a vyšší obsah kyseliny mléčné).
● Lze použit pozdnější hybridy kukuřice a tím zvýšit produkci z jednotky plochy.
● Zařazením kukuřice místo obilnin se zlepšuje osevní postup.
● Důležitá je dřívější sklizeň o dva až tři týdny, kdy kukuřičné zrno má o 3 až 5 % vyšší stravitelnost. V období dvou až tří týdnů před původní sklizní již nedochází k nárůstu živin, zejména škrobu, naopak se některé složky odbourávají a tvoří se antinutriční látky, především inhibiční, které napomáhají skladování zrna.
● Pokud se vlivem klimatických podmínek nebo raných hybridů zvýší sušina kukuřičného zrna na 75 % a výše, nedochází při jeho silážování k fermentaci a neprobíhá mléčné kvašení.
Zásady pro silážování
● Vlhké zrno kukuřice lze silážovat při obsahu sušiny 65 až 72 %.
● Během silážování je třeba dodržovat maximální čistotu, neboť zavlečení jakýchkoli kontaminantů je velice nebezpečné (vysoký obsah škrobu je dokonalý agar, na kterém rostou veškeré kontaminanty, které dokážou zvrátit fermentaci).
● Vlhké zrno je třeba co nejdříve šrotovat a silážovat. Jinak začíná oxidovat, žlutá barva se mění v našedlou a zrno začíná plesnivět.
● Pro řízený fermentační proces se doporučuje použít inokulanty, které zabraňují zbytečnému prodýchání a tím i ztrátám.
● Vlhké zrno kukuřice lze silážovat ve věžích, kde jsou minimální ztráty 2 až 4 %. Pokud se splní všechny podmínky, lze silážovat i ve žlabu či ve vacích, kde však vznikají problémy se sekundární fermentací při vybírání.
● Silážovaná kukuřice má dostatečné množství energie a vysoký obsah sušiny. Vysoký obsah sušiny je limitující pro jakoukoli aktivitu baktérií, kromě kvasinek a plísní.
Výhody použití vlhkého kukuřičného zrna
V našich zeměpisných podmínkách není kukuřice běžně používanou plodinou ve výživě prasat. Důvod nespočívá v horší kvalitě než mají ostatní obiloviny, ale především ve vyšší ceně. Živiny v kukuřici jsou v porovnání s pšenicí či ječmenem nejdražší. To však platí pro kukuřici se standardní sušinou.
U silážovaného kukuřičného zrna o vyšší vlhkosti je situace jiná. Jeho nižší cena je ovlivněna především výraznou úsporou nákladů na sušení oproti kukuřici se standardní sušinou, ale i úsporou nákladů za konzervační přípravky na bázi kyseliny propionové, které zabraňují zaplísnění. Nižší cenu ovlivňují i vyšší výnosy nových hybridů. Technologická zralost vlhkého zrna kukuřice je při sušině 60 %, z hlediska konzervace se optimální zralost pohybuje při vlhkosti 30 až 35 %.
K výraznému rozšíření ploch, u nichž se dá tato technologie použít, přispělo nejen to, že se sklízí zrno při vyšší vlhkosti, ale i výrazný pokrok v genetice. V České republice je dnes k dispozici široký výběr výkonných hybridů kukuřice vhodných pro tento účel. To spolu s postupným oteplováním klimatu dává možnost pěstovat a sklízet kukuřici na zrno i v takových oblastech České republiky, kde byl ještě před několika lety problém vyrobit kvalitní kukuřičnou siláž o přijatelné sušině. Dnešní hybridy kukuřice a nižší požadovaná sklizňová sušina umožňují využívat tuto technologii v nadmořských výškách až 500 metrů nad mořem. Nejvýhodnější využití není ani tak v kukuřičné oblasti, kde se dosahuje výnosů přibližně kolem 9 tun po hektaru, ale zejména v řepařské oblasti, kde je více srážek. Zde nejsou výjimkou ani výnosy 12 tun zrna z hektaru, přitom pěstování kukuřice na zrno při standardní sušině by bylo v této oblasti problematické. Další výhodou je zkrácení vegetačního období, což má z agronomického hlediska vliv na použití výhodnějších osevních postupů.
Bilancování krmné dávky
Kukuřice jako obilovina neobsahuje žádný výrazný antinutriční faktor a jediné, co chovatele omezuje, je obsah živin v krmné dávce. Maximální obsah kukuřice v krmné směsi je dán věkovou kategorií a genotypem prasat. Čím mladší je zvíře, tím je třeba více bílkovinné složky a méně „prostoru“ zbývá pro kukuřici. Pokud optimalizujeme krmnou dávku, tak podíl kukuřice volíme od 30 do 80 %. V případě, že vybilancujeme veškeré živiny včetně triptofanu, není důvod, aby se podíl kukuřice nedostal až k 70 či 80 %. Při sestavování krmné dávky se musí vycházet z toho, že vlhké kukuřičné zrno nemá standardní sušinu, což limituje některé živiny.
Čím větší je podíl kukuřice, tím je bilancování krmné dávky složitější. Při sestavování krmné dávky lze jednak zvolit fixní podíl kukuřice a podle jednotlivých kategorií doplňovat komponenty. Pro zvířata je však příznivější, když podíl kukuřice se zvyšujícím se věkem stoupá. Při skladbě krmné dávky lze zvolit několik systémů. První variantou je vlhké zrno kukuřice doplněné minimálně dvěma koncentráty (při jednom je výpočet krmné dávky složitý, dochází k nepoměru živin). Další variantou je kukuřice, obilní šroty a superkoncentráty. Tento případ však vyžaduje přesné dávkovače superkoncentrátů, někdy jde o velice náročné technologie. Nejsložitější variantou, kterou odborníci nedoporučují, je kukuřice, obilní šroty, bílkovinné koncentráty a makroverze (silný koncentrát s vysokým obsahem vápníku, vitamínů apod.).
Závěr
Silážovaná kukuřice pro prasata je systém, který musí zahrnovat kompletní technologie pro sklizeň, uskladnění, vybírání, dopravu a zkrmování. Pokud jeden z těchto článků chybí, očekávaný efekt se nenaplní. Silážovaným zrnem kukuřice lze krmit všechny kategorie prasat. Při sestavování krmné dávky je třeba saturovat deficit vápníku a dusíku včetně lyzinu. Velmi rizikovým bodem je naskladňování kukuřice při vyšších sušině než 72 % zejména u raných hybridů nebo při vysokých teplotách, při níž se zastavuje fermentace. Velké riziko představuje i malý odběr siláže, zejména z vaků u menších podniků s obratem 200 prasnic v uzavřeném stádě.
Systém skladování a krmení vlhkého zrna kukuřice přináší ekonomické úspory pro výrobce vepřového masa a ekonomickou výhodnost pro pěstitele kukuřice.
(do rámečku – zalomit někam dopředu)
NEJČASTĚJŠÍCH ZPŮSOBY KONZERVACE VLHKÉHO ZRNA
Konzervace kyselinou mléčnou, produkovanou baktériemi mléčného kvašení.
Bakterie mléčného kvašení se vyskytují na rostlinách přirozeně, ale pro zlepšení a urychlení fermentace se většinou přidávají ve formě inokulantu. Zrno se před naskladněním do sila šrotuje. Hlavní zásadou je dokonalé vytěsnění vzduchu (jde v podstatě o silážování) a hermetické uzavření naskladněné hmoty. Pro tento způsob konzervace lze využít speciální věže s horním vybíráním, kde k vytěsnění vzduchu dochází jednak při naskladňování šnekem a jednak vlastní tíhou zrna.
Konzervace s využitím oxidu uhličitého (CO2), který je tvořen jako produkt dýchání po naskladnění vlhkého zrna do sila.
Tento způsob je finančně náročný z hlediska počáteční investice, ale dlouhodobě vychází nejlevněji. Používají se upravené senážní věže (např. Vítkovice), hermeticky utěsněné a napojené na vyrovnávání hladiny CO2. Zrno se skladuje celé, drcení nebo šrotování probíhá až při vyskladňování. Při této technologii je třeba průběžně kontrolovat vlhkost sklízené kukuřice, která by se měla pohybovat mezi 30 až 35%. Sušší zrno produkuje málo oxidu uhličitého (musí se do věží doplňovat z lahví), při vyšší vlhkosti dochází ke „spékání“ zrna a následným problémům při vyskladňování.
Konzervace přípravky na bázi organických kyselin, aplikovaných do šrotovaného zrna
Po sklizni se zrno drtí nebo šrotuje přímo na poli mobilními šrotovníky, nebo před naskladněním stacionárními drtiči a šrotovníky. Tento materiál se následně ukládá buď do vaků, nebo úzkých silážních jam, kde je hermeticky uzavřen. Pro tento způsob skladování se většinou používají směsi kyseliny mravenčí a propionové a jejich soli. Přípravky na bázi kyseliny propionové, která inaktivuje dýchání a zabraňuje tvorbě plísní, lze konzervovat i celé zrno na hromadách ve skladovacích prostorech. Zde se používají , která inaktivuje dýchání a zabraňuje tvorbě plísní (např. přípravek SuperGrain). Při dokonalé aplikaci přípravku a dodržení všech ostatních zásad skladování nemá přístup vzduchu na kvalitu uchovávaného krmiva vliv. Při vyšších vlhkostech je třeba použít vyšších dávek konzervantu a zrno lze skladovat kratší dobu.
(do rámečku)
VÝZNAM A VÝHODY SKLADOVÁNÍ VLHKÉHO ZRNA KUKUŘICE
● kukuřičné zrno se naskladňuje při vlhkosti 30 až 35 %
● odpadá proces sušení
● zásoba kvalitního krmiva po celý rok
● odpadá vliv výkyvu cen při nákupu krmiv v průběhu roku
● odpadají transportní náklady při zajišťování krmné směsi
● automatizovaný odběr pro přípravu krmné směsi je napojen na počítačem řízený krmný systém
● snížení objemu krmných dávek
● zvýšení denního přírůstku
● snížení produkce kejdy
● spolehlivost instalované technologie odzkoušené mnoha lety provozu v České republice a v zahraničí
Výhody pro pěstitele kukuřice
● s vysokým hektarovým výnosem pěstují plodina, o níž je zájem
● regulace termínu sklizně pomocí výběru vhodné odrůdy kukuřice
● o dva ž tři týdny dříve se uvolní pole po sklizené kukuřici
● následuje zapravení kejdy a další ozimé práce
