V loňském roce jsem měl možnost účastnit se kursu praktické výživy, pořádaného Pensylvánskou státní univerzitou. Kurs byl sestavený ze třech částí. Přednášek, praktických cvičení na univerzitní farmě a návštěv zemědělských farem. V dnešním příspěvku se zmíním o pobytu na univerzitě. Návštěvy farem byly velice přínosné, zajímavých poznatků bylo mnoho, proto tuto část kursu popíši v samostatném příspěvku.
Univerzitní vzdělání je v USA investice, která se nesmírně cení. Absolvent přichází do praxe vybavený tak, že se nemusí několik let seznamovat s „jinou realitou“. Naopak, je teoreticky i prakticky připravený tak, že je pro cílový podnik velmi zajímavý. Přináší nejnovější funkční postupy, které podnik posunou dopředu v jeho vývoji. Vzdělání je v USA atraktivní způsob podnikání. Proto v této oblasti probíhá tvrdý konkurenční boj. Univerzity, které nabídnou kvalitnější vzdělání, mají lepší odbyt absolventů v praxi. Je také větší zájem uchazečů o studium. Úspěšná univerzita pak získává větší přízeň sponzorů, kteří hradí část jejího rozpočtu.
Pensylvánská státní univerzita (PSU) je ve Spojených státech velmi známá a také velmi uznávaná. O studium je zde veliký zájem, o tom svědčí počet studentů, kterých je na jednotlivých fakultách celkem 45 tisíc. To je i na americké poměry mnoho. Proto se PSU řadí mezi deset největších univerzit ve Spojených státech. Univerzita je státní. Její roční rozpočet 2.2 miliardy dolarů je hrazený státem pouze ze 30 %. Část rozpočtu hradí sponzoři a zbytek si univerzita vydělá sama pomocí vlastních aktivit. Mezi ně patří vzdělávací programy.
O vzdělávací programy je všeobecně v USA velký zájem. Je možné absolvovat kvalitní vzdělávací program a rozšířit si tak své uplatnění, nebo změnit svou odbornost a posléze zaměstnání.
Výživářský vzdělávací program
Nebyl běžný, protože posluchačů bylo pouze šest. Program zprostředkovala americká mléčná asociace v rámci bezplatné pomoci zemím východní Evropy - Cochran Fellowship Program. Byli pozváni tři studenti z Maďarska, dva ze Slovenska a jeden z České republiky.
Přednášky probíhaly v učebnách a laboratořích. Celá „technologie“ výuky byla propracovaná tak, aby byl co největší zisk informací. Všichni přednášející se svým vlastním způsobem snažili navázat s posluchači osobní, přátelský kontakt. Pokud byli „obtěžovaní“ ještě po skončení výuky, byli neobyčejně potěšení naším zájmem. Naše přání, někdy i dost náročná, plnili velmi rychle a nakonec ještě poděkovali za projevený zájem.
Informace, které mne nejvíce zaujaly
Byly to prakticky ověřené výsledky výzkumu. Tak například, výživa v období příprava porod zaznamenala další vývoj.
Změnil se názor na dotaci bílkovin po dobu celého stání na sucho, dávka bílkovin se povyšuje. Stejně tak se povyšuje dávka vitamínů. Nedostatečný přísun bílkovin může být jedním z důvodů otoků vemene dojnic před porodem. Dochází také ke zvětšení plodových obalů a problémům s jejich uvolňováním po porodu.
Naopak, byl přehodnocený názor na důležitost podání dostatečné dávky glycidových koncentrátů v době přípravy na porod. Dosavadní názor, potřeba adaptace bachorových papil na vysoké dávky jádra v laktaci, byl překonaný. Při vyšších dávkách jádra před porodem se totiž snižuje celková spotřeba krmiv a nastartují se poporodní acidózy a ketózy.
Univerzitní farma
Zde probíhala praktická cvičení. Univerzitní farma je vzorové hospodářství. Od běžné farmy se liší tím, že je zde použitá nejnovější technologie, jsou zde využité nejnovější poznatky v celé oblasti chovu skotu. Rozdíl je zřejmý na první pohled ve „vzorném“ pořádku. Na farmě probíhají cvičení studentů i dospělých odborníků z praxe. Praktičtí odborníci, ale i studenti mají dobrý přehled o tom jak vypadá skutečný život na farmách a chtějí získat nové v praxi použitelné poznatky. Univerzitní farma musí být tedy vzorová v tom, že je vzorně funkční.
Nové technologie
Na naše poměry je zde nezvykle vysoká důvěra v nové technologie, přístroje a nástroje.
To mohu potvrdit: při praktických cvičeních, kdy jsme hodnotili chov, se nejnovější přístroje používaly velmi hojně. Jako příklad použiji nástroj v USA velmi rozšířený a známý a používaný i v naší republice. Je to Pen State Particle Size Separator. Tímto dlouhým názvem se označuje sestava na posuzování struktury krmiv podaných na žlab. Sestava má čtvercový půdorys. Skládá se z čtvercové nádoby a dvou sít. Síta se přichytí k nádobě a vzniká pevná sestava. Horní síto má větší a řidší otvory než síto spodní.
Použití tohoto nástroje není složité. Do separátoru se vloží odvážený průměrný vzorek krmiva odebraného na žlabu. Separátor se postaví na stůl a provede se separace. Spočívá v pěti pohybech dopředu a dozadu, jako když se běžně pracuje se sítem. To se opakuje čtyřikrát, na každé straně nástroje. Krmivo, které uvázlo na jednotlivých sítech a které propadlo na pánev, se znovu zváží. Vypočte se poměrné zastoupení částic v jednotlivých patrech. Výsledek se porovná s metodiku a můžeme konstatovat, že krmná dávka má nebo nemá dostatek strukturálních částic.
S celou metodou nás seznamoval jeden z autorů, profesor Henrichs. Pro zajímavost nám ukázal dva prototypy tohoto nástroje. Byly to velké, několik metrických centů těžké "mašiny". Pohyb obstarával elektromotor.
Využívání moderní techniky
V celé oblasti kontroly stavu krmiv, krmivářských postupů, zdravotního stavu zvířat a dalších parametrů chovu probíhá rychlý vývoj. Ten přináší nové a dokonalejší nástroje na přesné ohodnocení těchto parametrů. Podle mého názoru jsou tyto nástroje užitečné, nejsou však naprosto nezbytné. Podle zkušenosti získané při cvičeních mají tyto nástroje podmíněné použití. Informace, které poskytují nelze okamžitě použít ke korekci. Je naopak správné, když je informace zařazená do výkladu v souvislosti s dalšími informacemi.
Tak například, pomocí separátoru jsme na praktickém cvičení zjistili, že krmná dávka má ještě přijatelnou strukturu. Přitom kondice dojnic byla velmi nedostatečná, zvířata se chovala „unaveně“. Mléčné parametry byly zhoršené.
Bylo to proto, že krmná dávka byla vlhká vlivem vyššího zastoupení kukuřičné siláže o sušině 32 %. Kukuřice byla fermentovaná v nejvyšší třídě jakosti. Byla tedy velmi stabilní při odběru ze skladu. Na druhé straně do krmné dávky přicházelo neadekvátně vysoké množství organických kyselin. Chutnost krmné dávky klesla. Spotřeba krmiv neodpovídala požadované užitkovosti, zvířata hladověla. Došlo ke zhoršení kvality trávení a propad využitelnosti krmné dávky hladovění se prohloubil.
Podle přístroje zde nebyla chyba, bylo možné tvrdit, že krmná dávka je přiměřeně strukturální. Spotřeba krmiv a kvalita trávení bude vlastně také odpovídající. Ve skutečnosti ale byla spotřeba krmiv snížená a trávení narušené.
Tyto informace mají v uvedeném příkladě větší závažnost a budou určovat další postup. Ten spočívá v přídavku dalších strukturálních krmiv do krmné dávky. Pak bude struktura krmné dávky přesahovat doporučené hodnoty metodiky, protože to zmíněná konkrétní situace žádá. V popisovaném případě se řeší jen zvýšená kyselost krmné dávky. Pak je zpravidla možné pouze přidat strukturální krmiva navíc ke stávající krmné dávce. Snížená spotřeba krmiv k tomu vlastně dává prostor. Množství přidaných krmiv nelze „vypočítat“, postup nebude přísně metodický. Dávka se povýší podle zkušenosti výživáře, nebo si zvířata sama určí svým zájmem o jakou dávku sena, nebo slámy se krmná dávka obohatí.
Pokud se někdo rozhodne přístroji a nástroji vybavit, bude správné, když po osvojení celé metodiky provede ještě dodatečnou "kalibraci" na konkrétní podmínky svého podniku. Taková kalibrace spočívá právě v hodnocení dalších parametrů a přihlédnutí k faktorům, které výsledek hodnocení posunují.
Pro názornější ilustraci složitosti zmiňovaných vztahů použiji výrok jednoho očního lékaře. „Kdybych měl pacientovi předepsat brýle podle přesného měření na tomto přístroji, byl by počet dioptrií dvojnásobný, než skutečně rozhodnu. Každý pacient je jiný a můj konečný závěr se tím řídí.“ Přístroj slouží lékaři jako jeden ze zdrojů informace o pacientovi. Pak následují další vyšetření, kde dochází ke korekci získaných údajů na základě vyhodnocení vztahu k těmto dalším informacím.
Zajímavosti
Výzkum probíhá ve dvou směrech. Prověřují se nové progresivní postupy, ale také různá „zanedbání“. Tak například. Odchovna telat byla rozdělená na sekce, kde byly testované různé způsoby ustájení a výživy. Na jedné straně škály stylů byla „úplná ignorace“, pozdní a nedostatečné první napojení mlezivem, nečisté kotce, nepravidelné napájení, znečištěné mléko, nečisté nádoby. Na druhé straně škály byla „hyperpéče“, kde se využívala všechna pravidla a moderní poznatky.
Každý kotec byl denně detailně vyhodnocovaný ve spotřebě krmiv, přírůstku telat, výskytu zdravotních poruch. Sledování bylo až „mordbidně“ detailní. Zaznamenávala se například četnost průjmů, zabarvení výkalů, zápach, patogenní mikroflora ve výkalech.
Stejný výzkum probíhal u jalovic a dojnic. Zvířata, která byla odchovaná v „surově provozních“ podmínkách, jsou následně zařazená do produkce a podílí se na dosažené celkové užitkovosti - 12 tisíc litrů mléka.
Užitečný poznatek
Nové postupy ve výživě se vyvíjejí v laboratorně přesně definovaných podmínkách, kde každý faktor, který vstupuje „do hry“, je přesně změřený. Výsledkem je pak přesná metodika, která má například deset pravidel. Pokud tuto metodiku převezme praktik jako „neměnnou normu“, pak se zpravidla setká s tím, že se v daném konkrétním chovu do této normy „nevejde“. V každém chovu jsou totiž originální poměry, které ani nelze zcela přesně definovat. Proto pak v praxi platí na každé pravidlo několik výjimek a odchylek, které kopírují originální poměry v konkrétním chovu.
Při posuzování nové metodiky je správné brát v úvahu velikost chovu, kde proběhl vývoj, nebo ověření. Pokud metodika pochází od pokusných „12 kusů“, bude při praktické aplikaci návodu v chovech velký počet výjimek a odchylek. Naopak, pokud bylo pokusné stádo velké, například 500 kusů, je praktická použitelnost takového návodu pohotová, počet odchylek se redukuje.
Pro zachování objektivity je správné říci, že přednášejícím je tento princip zcela jasný a několikrát nás upozornili na to, že nové poznatky v praxi občas "nepracují". Přednášející, kteří pracovali zároveň jako poradci, mluvili konkrétně:
V praxi je nesmírně důležité, aby byl konkrétní chov přesně definovaný v mnoha parametrech. Tak například, na univerzitní farmě jsme posuzovali kvalitu prostředí, chování zvířat, výskyt zdravotních poruch, stav krmiva na žlabu, dosaženou užitkovost. Zjištěné poznatky jsme zapisovali do hodnotících protokolů a hledali jsme souvislosti mezi jednotlivými faktory. Podle toho jsme pak navrhovali konkrétní opatření.
Nechtěl bych, aby můj poznatek vyzněl jako zaujetí proti všem návodům a poznatkům. Součástí kursu bylo i získání velkého množství různých metodik. Při jejich pozorném čtení lze najít velké množství přínosných a velmi praktických návodů. Přesto však platí, že četba by měla být pozorná. Tak například, metodika, která popisuje výživářská opatření při tepelném stresu. Tepelný stres je u nás po zkušenostech z loňského léta důvěrně známý pojem, proto jen pro upřesnění:
Optimální teplota pro dojnice v produkci je od - 4 Co do 25 Co. Od teploty 26 Co do 37 Co dochází ke snížení produkce, změně ve složení mléka, výskytu mastitid a problémů v reprodukci. Při teplotách nad 38 st. C jsou už následky fatální.
Při čtení metodiky je možné některá doporučení okamžitě aplikovat do praxe. Tak například, zvýšení dávky soli v krmné dávce produkčních dojnic v době tepelné zátěže. Doporučení zní, povyšte dávku soli tak, aby obsah sodíku v sušině krmné dávky stoupnul do 0,6 %. To bylo v naší republice s úspěchem použito v loňském horkém létě. Dávky soli byly v některých chovech neobvykle vysoké, následky byly „příjemné“. Například, spotřeba krmiv se zvýšila.
Jistou pozornost už však vyžaduje následující doporučení. V době tepelné zátěže klesá spotřeba sušiny krmné dávky pod 90 % běžné spotřeby. Pak přidejte do krmné dávky tuk. Podejte tuk tak, aby celkový obsah tuku v sušině krmné dávky povýšil na 5 až 7 %. Zde je správné postupovat uvážlivě. Pokud je například vlivem vedra snížená kvalita trávení, může přidaný tuk způsobit další komplikace.
Závěrečné hodnocení
Po skončení programu posluchači vypracovávají celkové hodnocení kursu. Hodnocení je anonymní a otázky, na které se odpovídá, jsou „velmi konkrétní“. Tak například. Oznámkujte jednotlivé vyučující ve stupnici 1 až 5 tak, jako by byli naši žáci. Kdo z vyučujících vás nejvíc zaujal a proč, a naopak, kdo byl nejméně úspěšný, proč. Ve svém závěrečném hodnocení kursu jsem nejvíce bodů přidělil Robertovi Van Saunovi. Docent Saun se totiž zaměřil na nejdůležitější témata, která se týkají každého úspěšného chovatele.
Vliv výživy na výskyt produkčních chorob a poruch v reprodukci.
Postupy, které vedou k prevenci těchto poruch.
Jeho výklad zaujal především proto, že návody, které nabídl, byly vyzkoušené v jeho veterinární a výživářské praxi. Mnoho jeho názorů bylo pro mne novinkou.
text a foto Ing. Jiří Kadečka,
za poradenskou skupinu
