Kukuřice se využívá nejen ve výživě lidí, výrobě bioplynu nebo izolačních materiálů, ale především ve výživě hospodářských zvířat, a to ve formě mačkaného zrna nebo různých typů siláží. Kukuřičné siláže jsou významným glycidovým krmivem, u kterého je hlavním energetickým zdrojem škrob. Jeho obsah závisí vedle vegetačního stadia sklizně také na podílu sušiny palic z celé rostliny, počtu a velikosti zrn a na řadě dalších faktorů.
Kvalitu na každém úseku výroby kukuřice vyzdvihl na tiskové konferenci firmy KWS Osiva, s. r. o., její jednatel Ing. Karol Bartalský. „Kukuřice je stabilní plodina, a proto je celoevropským trendem zvyšování ploch. Potenciál pro další rozvoj vidíme hlavně v Rusku, na Ukrajině a v severských státech“, uvedl Ing. Bartalský. Každý rok se v České republice oseje přibližně 500 000 hektarů kukuřice, a proto je podle jeho slov šlechtění na výnosy, odolnost proti chorobám a krmnou kvalitu velice důležité.
Siláže pro hospodářská zvířata
Siláže z kukuřice jsou nezbytnou složkou krmných dávek například pro dojnice. Pro sklizeň silážní kukuřice se většinou doporučuje obsah sušiny v rozmezí 28 až 34 procent, což odpovídá optimu také pro asimilaci škrobu a úspěšnou konzervaci. Siláže o sušině vyšší než 40 % mohou být zdrojem technologických i zdravotních potíží v chovech skotu. Dochází především k redukci fermentace a částečnému zvýšení hodnoty pH, zvýšenému výskytu alkoholu, objevuje se riziko snížené aerobní stability a následného mikrobiálního zahřívání po odběru a před vlastním zkrmováním. Zvláště významné je riziko vyššího výskytu polních plísní, rzí a sněti kukuřičné (při pozdější sklizni nebo při nevhodných povětrnostních podmínkách) a další.
Větší význam než následné eliminace rizikových faktorů méně kvalitních siláží mají preventivní opatření. Doporučuje se například aplikace organických kyselin „Face management“ na stěnu siláže pro omezení změn v důsledku její aerobní nestability, pravidelný odběr se zajištěním kompaktnosti stěny, zabránění meziskladování odebraných siláží. Zcela nezbytná je i pravidelná kontrola uskladněných kukuřičných siláží, jejich analýza před zařazením do krmné dávky, popřípadě odběr a diagnostika bachorové tekutiny dojnic při výskytu prvních symptomů. Je třeba mít na paměti, že siláže s horší hygienickou jakostí současně negativně ovlivňují smyslové jakostní znaky, ale také technologické vlastnosti mléka (zvýšení somatických buněk, rezidua inhibičních látek, zhoršují syřitelnost).
