Eventuální faktory prvovýroby
Důvodů pro pokles dojivosti a kvality mléka, respektive zhoršení jeho zpeněžování, může být v praxi celá řada, nicméně výživářské důvody jsou jedny z nejvýznamnějších. Poněvadž zemědělská prvovýroba podléhá dlouhodobě klimatickým vlivům a krátkodobě pak zejména výkyvům počasí, mohou její zdárný průběh nepříjemně komplikovat i velmi nahodilé a nepředvídatelné jevy. V případě prvovýroby mléka může jít o zhoršení krmivové základny, zejména zásob a kvality objemových krmiv. Uvedené se může projevit v nedostatečné výživě dojnic především v zimním krmném období a následně ve zhoršení rentability chovu v důsledku poklesu dojivosti i kvality mléka.
Cílem sledování bylo provést analýzu možností řešení problémové situace definované restriktivní výživou krav za účelem zlepšení rentability chovu. Zmíněné pak realizovat na základě posouzení složení a vlastností mléka. Tak lze ověřit jednu z reálných cest vývoje rutinních poradenských postupů.
Vícekrát bylo doloženo, že je možné na základě vyhodnocení složení a vlastností individuálních vzorků mléka (například při kontrole mléčné užitkovosti), na principu zpětné vazby mezi úrovní výživy a skladbou mléka, přistupovat ke korekturám ve výživě dojení (kontrolní mastitidní program) a technologii chovu vůbec. V praxi to znamená vedle monitoringu a screeningu zejména aktuálně-kontinuální usměrňování aplikovaných preventivních opatření. Uvedené je významné realizovat za účelem zlepšení a stabilizace zdravotního stavu krav ve smyslu výskytu produkčních onemocnění.
Produkční choroby (acidózy, alkalózy, ketózy, další metabolické dysbalance, poruchy plodnosti, mastitidy, atd.) jsou přitom hlavním zdrojem ekonomických ztrát dnešního chovatele, když situace se závažnějšími infekčními chorobami je dobrá. Ztráty pramení z chyb v technologiích krmení, dojení a ustájení a snižují dojivost, plodnost a zhoršují kvalitu mléka. Často vedle klinických forem existují formy subklinické, které jsou mnohem četnější a proto ekonomicky závažnější než klinické. Produkční choroby jsou přirozeně z logiky věci stádovým problémem více než individuálním. Nezřídka nastupují pozvolna, ale jejich zvládnutí je dlouhodobou záležitostí. Také je zpravidla nelze zcela vymýtit, nýbrž pouze stabilizovat na určité ekonomicky přijatelné hladině. Jedním z důležitých důvodů pro uvedený stav je stálý ekonomický tlak na zvyšování norem obsluhy a pokles možnosti individuální péče o dojnice. Uvedený ekonomický tlak je často v rozporu s požadavky na welfare (pohodu a dobré prostředí zvířat), kde je nutné neustále hledat technologické kompromisy. Společným jmenovatelem těchto chorob je skutečnost, že prevence je ekonomicky výhodnější než léčba (obr. 1). Výše zmíněná analýza výsledků rozborů mléka je zjevně účinnější z hlediska vypovídací schopnosti na bázi individuálních (kontrola mléčné užitkovosti) než bazénových vzorků. Celý nově se rozvíjející postup je v souladu se snahou o zvyšování rentability chovu, kvality mléka a ochrany zdraví konzumentů mléčných potravin.
Příčina a důsledky restriktivní výživy
V chovu zařazeném do pozorování došlo k zaplavení žlabu čerstvě založené travní siláže povrchovým odtokem srážkové vody. Proces konzervace a zrání byl pak přirozeně natolik ovlivněn, že výsledkem bylo nekvalitní objemové „konzervované krmivo", ani ne tak z hlediska obsahu živin, jako z hlediska obsahu organických kyselin (tabulka 1). Zkrmování tohoto krmiva v rámci následné zimní krmné dávky vedlo v důsledku snížení chutnosti (vysoký obsah kyseliny máselné) ke snížení příjmu sušiny dojnicemi. Souběžně finanční problémy zemědělského podniku, které se promítly do zkrmování živinově neodpovídající jadrné směsi, vyústily v pokles užitkovosti, ale zejména v nízký obsah bílkovin a tím potažmo sušiny tukuprosté (STP) v mléce. Obsah bílkovin v problémovém období činil v bazénovém mléce průměrně 2,95 % a obsah STP kolísal od 8,41 do 8,52 % (
Hodnocení technologie chovu a výživy dojnic
Šlo o stádo holštýnských dojnic, chov měl 420 krav ve čtyřech stájích s vazným ustájením a dojením na stání. Byl lokalizován v podhorské (380 m n..m.) výrobní oblasti. Zakládání krmení probíhalo z krmné chodby krmicím vozem.
Byla provedena depistáž zdravotního stavu dojnic v problémovém období na bázi jejich tělesné kondice a skladby individuálních vzorků mléka podle předem dohodnutého klíče a tradičního systému zřejmého z tabulek (viz tabulky. 3, 5 a 6). Nahodile byly vybrány k posouzení dvě ze čtyř stájí. Také krávy ve stájích byly k odběru vzorků mléka z hlediska stadia laktace vybrány z většího počtu v podstatě nahodile. K analýze močoviny v mléce byla použita velmi spolehlivá specifická enzymatická metoda UREAKVANT. Tuto používají laboratoře kontroly mléčné užitkovosti Českomoravské společnosti chovatelů, a. s., Praha k rutinnímu vyšetřování individuálních vzorků mléka.
Zhoršená tělesná kondice většiny dojnic, snížený příjem sušiny nechutného objemného krmiva a živinově slabé jadrné krmení signalizovaly energetickou a bílkovinnou deficienci výživy. Pro zajímavost lze uvést, že na základě zkušeností byla vedle známého nízkého obsahu STP a bílkovin v mléce učiněna predikce obsahu močoviny (M) pro zmiňovanou situaci na hladině asi 15 mg/100ml. Až později byl ověřen pozoruhodný soulad zmíněného odhadu se skutečností. Analýzy individuálních vzorků mléka naznačily následující (tabulka 3):
průměrnou dojivost, nicméně nižší pro dané plemeno;
běžné PSB;
běžné obsahy tuku;
zřetelně snížené obsahy bílkovin v prvních dvou třetinách laktace;
mírně snížené obsahy laktózy ve vazbě na stadium laktace;
výrazně redukované obsahy STP v průběhu laktace (hlavní důvod problémů s rentabilitou produkce mléka);
nízké obsahy M pod fyziologickým limitem (
zvýšené obsahy acetonu (> 5 mg/l) nad běžný fyziologický limit.
Uvedené naznačilo na oligotrofní krmnou dávku v energetické i bílkovinné složce s náznakem kompenzace zvýšeným odbouráváním tělesných tukových rezerv (lipomobilizace) a sklonem dojnic k subklinickým ketózám. Byla zhoršena plodnost a zvýšeno zatížení jater dojnic. Tento stav logicky odpovídá schématu na obrázku 2, kde je možné odečítat, v jakém pořadí jsou postihovány tělesné a orgánové tkáňové soustavy organismu při nedostatečné výživě. Nejdříve obvykle pohlavní soustava. V momentě, kdy dochází na mléko, trpí již plodnost a nezřídka rovněž kondice.
Limitovaná cílená korektura výživy dojnic
Ekonomická situace bohužel neumožňovala kompletní vyřazení nekvalitního objemného krmiva z krmné dávky dojnic a pozitivní korektura výživy tak byla limitována praktickými možnostmi. Proto byly navrženy dvě varianty řešení, které byly postupně realizovány (tabulka 4). Princip spočíval v rámci omezených možností ve skutečnosti, že navýšení ceny krmné dávky (zejména jadrné směsi) bylo relativně nižší než navýšení koncentrace živin v krmné dávce:
zkrmování jiné krmné směsi se zvýšenou koncentrací energie a dusíkatých látek, která byla bezprostředně k dispozici (směs DOVP standard) s nárůstem ceny o 0,27 Kč/kg;
během druhého týdne od odběru bylo zavedeno přikrmování mláta jako zdroje cenných, v bachoru nedegradovatelných bílkovin (by-pass protein) procházejících k trávení do střeva (též stimulace dojivosti);
po dvou týdnech úprava směsi DOVP - omezení otrub ve prospěch pšenice nebo kukuřice (8 %) - nárůst ceny o 0,35 Kč/kg oproti původní směsi.
Cílené snížení rizika pro dojnice, zlepšení dojivosti a složení mléka
Tatáž zvířata byla vzorkována po patnácti dnech (tabulka 5). Před odběrem vzorků došlo k technickým nedostatkům - o 20 % nižší návoz objemných krmiv (travní a kukuřičné siláže). Uvedené bylo kompenzováno méně kvalitním senem. Přes tuto skutečnost a posun dojnic po laktační křivce (vliv efektu perzistence laktace) bylo zjištěno (tabulky 5 a 6):
všeobecné, avšak statisticky nevýznamné zvýšení dojivosti (asi o 15 %);
nevýznamný vliv na PSB;
převážně nevýznamný pokles obsahu tuku (T) v mléce, podobné lze konstatovat i o laktóze (L);
převážně statisticky významné a zřetelné nárůsty obsahů bílkovin (B), močoviny (M) a STP, většinou do žádoucích fyziologických oborů;
výrazný pokles koncentrace acetonu (A) v mléce o více než 50 %.
Docílené pozitivní efekty korektury výživy ve skladbě mléka jsou přes technické nedostatky a omezené možnosti jednoznačné, což potvrzují i výsledky následných analýz bazénových vzorků mléka při ohodnocení kvality pro účely zpeněžování (tabulka 7). Pravděpodobné rovněž je, že pokles obsahu tuku (T) v mléce by mohl naznačovat a pokles obsahu acetonu na polovinu při vzrůstu dojivosti naznačuje na pokles rizika lipomobilizace a ketóz u dojnic, jinými slovy na snížení zátěže jater. Jistý pokles acetonu ovšem může být rovněž v souvislosti s určitým poklesem podílu více ketogenních krmiv spojeným s provedenou korekturou krmné dávky krav. Infraanalýzou obsahu M v bazénovém mléce byla zachycena rovněž vyšší hodnota oproti korespondujícímu dřívějšímu údaji (9,9
.
Podpora systematického vyhodnocování analýz mléka
Význam řešení systematického zpracování a využití dat o složení individuálních vzorků podtrhuje skutečnost, že mléko od klinicky a závažně subklinicky mastitidních krav je sice převážně již ve stáji odděleno a nezatěžuje ve zvýšené míře dodávku, nicméně mléko od méně závažně subklinicky mastitidních krav a mléko od subklinicky metabolicky postižených krav zpravidla proniká do zpracovatelské technologie, kde může být příčinou problémů. Uvedené platí zejména tehdy, když uskutečněná pozorování potvrzují, že na principu této zpětné vazby mezi úrovní výživy a složení mléka dojnic lze na výsledky složení mléka účelně reagovat a pozitivně korigovat krmné dávky za účelem zlepšení dojivosti, kvality a rentability prvovýroby mléka.
Studie potvrzuje indikace a výhody rutinního prověření skladby mléka pro preventivní účely, neboť došlo ke zvýšení produkce mléka asi o 700 l v daném podniku, kdy při vzrůstu obsahu STP na standardní hodnoty (> 8,50 %) bylo mléko lépe zatříděno (7,20 Kč/l). Následkem toho došlo ke zvýšení tržeb o 11 600 Kč na den produkce. Uvedené znamenalo zlepšení rentability prvovýroby, neboť vícenáklady oproti dřívějšku byly nižší než navýšení tržeb.
Ne vždy vede minimalizace nákladů ke zvýšení efektivity výroby. Zvýšení zisku může být dosahováno podle podmínek:
snížením vstupů větším než je korespondující oceněné snížení produkce;
zvýšením vstupů nižším než oceněné zvýšení produkce.
V dokumentovaném případě šlo o druhou z uvedených cest.
Tato práce byla podporována prostředky z řešení grantového projektu NAZV, MZe-ČR, č. EP 9054.
M. Bjelka, O. Hanuš, E. Vacátko, J. Kopecký, R. Jedelská, Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o., Rapotín, J. Skyva, Agro-Služby - Morava-Slezsko, s.r.o., Olomouc,
K. Hlobil, Českomoravská společnost chovatelů, a. s., Praha,
Laboratoř rozborů mléka, Přerov
