Význam kukuřice v krmné dávce dojnic není třeba zdůrazňovat. Chovatelé spolu s výživáři hledají její nejsprávnější využití v krmné dávce. Dívají se také na kvalitu pícniny, tedy výběr hybridu, dobu sklizně, délku řezanky a způsob uskladnění. To je však málo efektivní postup. Je to snaha ovlivnit příběh, který již skončil. Kvalitu sklízené pícniny nejvíce ovlivní pochopení a aplikace principů její fyziologie. Je to několik agronomických faktorů, které ovlivňuji růst a vývoj rostliny. To je pak pevný základ, který pak určuje, jak bude vypadat sklízená pícnina. Zde právě nacházíme obrovskou rezervu, agronomie, entomologie a mikrobiologie půdy nejsou silné stránky většiny farmářů a jejich výživářů.
Výzkumy, které proběhly ve Wisconsinu, se zaměřily na polní faktory ovlivňující kvalitu sklízené pícniny.
Byly nalezeny tři klíčové principy, které bude třeba ještě blíže zkoumat. Tyto faktory přinášejí příslib pozitivního vlivu na obsah škrobu a stravitelnost vlákniny silážní kukuřice na siláž.
Klíčení rostliny
Ve studii, která proběhla v letech 2016 a 2017 mělo 19 % rostlin zpožděné klíčení až o 72 hodin. Analýza dospělých jedinců ukázala, že pak došlo ke snížení obsahu škrobu o 50 %.
Stravitelnost NDF klesla o 20 %. Pozdně klíčící rostliny jsou vlastně skrytí zloději potenciální kvality kukuřičné siláže. Vzpomeňme na osmdesátá léta, kdy byly dojnice přivázané u žlabu.
Ing. Jiří Kadečka,
spolupracovník redakce
Kontakt: kadecka@seznam.cz
Kompletní příspěvek najdete v Krmivářství 6/2018.
