Chov skotu je postaven na výrobě objemných krmiv jak z pícnin, které dodávají do krmných dávek dusíkaté látky, tak i strukturální vlákninu. Energie z objemu je pak zajištěna z kukuřičných siláží. Vývoj klimatu v roce 2018 je obdobný jako v roce 2015 a to extrémními teplotami a suchem. V roce 2015 byl postižen především jih republiky a v letošním roce extrémní sucha zasáhla především sever republiky. Zásadní rozdíl v kvalitě objemných krmiv mezi roky 2015 a 2018 je hlavně ve stravitelnosti bílkovinných siláží, kde klesla stravitelnost vlákniny díky sníženému obsahu hemicelulózy. Hodnocení vychází z omezeného množství rozborů a rozdíly v kvalitě siláží jsou značné. Záleží vždy na dané lokalitě, jestli přišly srážky ve správném období či ne.
Snížená produkční účinnost krmiv
První seče pícnin byly v normálu se standardním výnosem. Siláže z vojtěšky vykazují průměrnou sušinu 37,5 %, obsah dusíkatých látek je výborný 21,6 %, také vláknina se jeví dobře. Pokud však porovnáme ADF a NDF a propočteme % hemicelulózy z NDF, zjistíme, že průměrná hodnota je pouze 15,79 %. V roce 2015 však byla 21,6 %, v roce 2016 byla 16,3 % a v roce 2017 byla 17,7 %. Z toho lze usuzovat na zhoršenou stravitelnost vlákniny a tudíž na sníženou produkční účinnost krmiva.
Siláže z jetelu vykázaly průměrnou kvalitu. Sušina je 36,6 %, NL 17,49 %, vláknina 23,19 %, hemicelulóza se pohybuje na hodnotě 23,3 % z NDF. V roce 2015 byla hemicelulóza na úrovni 25,19 %, v roce 2016 byla 23,3 % a v roce 2017 klesla na 20,8 %. Z těchto hodnot lze předpokládat, že produkční účinnost by mohla být průměrná. Vlivem sucha výnosy z druhé a další seče byly minimální. Jeden z problémů, které se vyskytly u nově založených porostů jetelů je, že v suchu živořily a navíc byly plošně napadeny padlím a to může mít negativní dopad na jejich přezimování.
Ing. František Mikyska
AgroKonzulta Žamberk spol. s r. o.
Kontakt: mikyska@agrokonzulta.cz
Kompletní článek najdete v Krmivářství 6/2018
