Vliv podmínek ustájení a pohlaví na hmotnost mozku, tělesnou teplotu, parametry krve a kvalitu kostí kachen pižmových:
Volný přístup k vodní ploše s možností plavání má v intenzivních chovech kachen velký potenciál a je dobrou alternativou k ustájení v halách na podestýlce během letní sezóny. V této studii byl zjišťován právě vliv systému ustájení a také pohlaví na prvky zdraví a welfare intenzivně chovaných kachen. Vyhodnocena byla hmotnost mozku, tělesná teplota, vybrané parametry krve a kvalita kostí pižmových kachen. Ptáci, kteří měli neomezený přístup k vodní ploše byli porovnáni s těmi, kteří byli ustájeni pouze na podestýlce. Systém ustájení pak ovlivnil všechny studované parametry s výjimkou parametrů kvality kostí. Faktor pohlaví byl také statisticky významný. Kačeři měli vyšší hmotnost mozku, nižší tělesnou teplotu a vyšší pevnost kostí než kachny.
Studie se uskutečnila v letní sezóně roku 2020. Do sledování bylo vybráno 264 sexovaných kachňat komerčních hybridů (Barbaria) pižmovek, která vynikají rychlým růstem. Do věku 5 týdnů byla všechna kachňata ustájena na podestýlce v odchovnách, kde byla kontrolována teplota a vlhkost, které jsou pro daný věk kachňat optimální. Po 5 týdnech byla odrostlá kachňata rozřazena do 2 systémů ustájení. Byla zvolena hustota osídlení jednotlivých ustájení 4 zvířata / m2, což jsou parametry, které se mají přiblížit reálným podmínkám v intenzivním výkrmu kachen. Zvířata byla ustájena, pod působením přirozeného střídání světla a tmy a zároveň působení aktuální teploty, pod dřevěnými přístřešky, kde probíhal výkrm. Jeden typ tohoto ustájení byl na hluboké podestýlce a ve druhém mohly kachny dle libosti využívat menších vodních ploch. Kachnám byla měřena teplota každý týden, aby bylo možné zjistit, jak působení okolní teploty ovlivňuje jejich teplotu tělesnou. Dělo se tak prostřednictvím digitálního teploměru s jeho aplikací do tělní dutiny. Výkrm trval do 14 týdnů věku a na jeho konci byly kachny poraženy. Během porážky byla kachnám odebrána krev, která byla následně podrobena sérii laboratorních analýz, na jejichž konci jsme získali krevní profil sledovaných zvířat. Součástí tohoto krevního profilu byl například hematokrit, hemoglobin, červené krvinky, bílé krvinky, lymfocyty nebo heterofily. Po porážce byly kachnám vyjmuty z lebeční dutiny mozky, které byly následně zváženy. Dále byly odebrány kost holenní a stehenní pro stanovení jejich délky, šířky, hmotnosti a pevnosti. Kosti byly zamraženy do dalších analýz, poté rozmraženy, povařeny a bylo z nich odstraněno zbylé maso. Poté byly zváženy a byla změřena jejich délka, šířka a zjištěna pevnost. Všechna naměřená data byla podrobena statistickému vyhodnocení (MIXED model) a následně interpretována.
Literatura je k dispozici u autorů.
Ing. Ondřej Krunt, a
Doc. Ing. Lukáš Zita, Ph.D. a
Doc. Ing. Eva Chmelíková, Ph.D. b
aKatedra chovu hospodářských zvířat
bKatedra veterinárních disciplín
Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů
Česká zemědělská univerzita v Praze
Kontakt: zita@af.czu.cz
Celý odborný článek autorů najdete v Našem chovu 2/2022.*
