Způsob tohoto jara zdá se být poněkud horkým…. Tak by mohla znít slova klasika v roce 2003. Lidé reagují na vedra různě, někdo se s radostí vystavuje slunečním paprskům, někdo spěchá do stínu. A chovatelé skotu? Většina z nich přemýšlí, jak vyrobit kvalitní objemná krmiva, aby zajistili užitkovost dojených krav i v tomto náročném období.
Načerpat nové a utřídit si dosavadní vědomosti o konzervaci krmiv mohli chovatelé i na semináři Additive forum 2003, který se konal v budově VÚVZ v Pohořelicích.
Konzervanty na českém trhu
Na úvod vystoupila Ing. Yvona Tyrolová (VÚŽV Praha-Uhříněves) s přehledem konzervantů na českém trhu. Silážování jako proces zachování hmoty v anaerobním kyselém prostředí je závislé na vytvoření vhodných podmínek pro rozvoj bakterií mléčného kvašení. Zabezpečit tyto podmínky a urychlit probíhající procesy pomáhají i biologické nebo chemické přípravky. Biologické konzervanty se v zásadě dělí na homofermentativní, které vytvářejí více než 85 % kyseliny mléčné, a heterofermentativní, vytvářející méně laktátu a více kyseliny octové. Ne příliš známou kategorií na českém trhu jsou bakteriálně-enzymatické a tzv. live přípravky.
Výčet doplňují chemické a biologicko-chemické konzervanty. Neméně důležitá je podle přednášející i forma přípravku, výhodou tekuté je stejnoměrnější rozptýlení v silážované hmotě, zatímco granulovaná forma si připisuje body za jednoduchost aplikace a většinou i nižší cenu.
Zákony a vyhlášky
S legislativou v této oblasti seznámil účastníky Ing. Emil Mareček z odboru krmiv v ÚKZUZ Praha. Tento obor je upraven zákonem o krmivech 91/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Ing. Mareček zvláště upozornil na vyhlášku č. 451/2000 a její novelu 544 z loňského roku. Od 1. 1. 2003 totiž platí mimo jiné závazná opatření týkající se konzervantů krmiv. Předpokládá se, že i v další novelizaci bude zachován současný systém.
Do počátku letošního roku panoval v oblasti konzervačních přípravků zmatek. Pouze vyjmenování mikroorganismů a enzymů bez uvedení přípravků podmiňovalo špatnou orientaci v uvedené vyhlášce. V poslední novele je již registrace přípravku zahrnuta v jeho obchodním názvu, čímž je zaručena přesná deklarace, vysoká bezpečnost a dobrá účinnost výrobku. Ne všechny přípravky na českém trhu byly do registrace zařazeny po provedeném ověření formou konzervační zkoušky, některé pouze na základě předložené dokumentace, ale systém státní kontroly umožňuje objektivitu deklarace ověřit zpětným zkoušením u některých z nich. U nově registrovaných přípravků je ověření podle vyhlášky samozřejmostí.
Mezi možnosti testování patří například systém ověření účinnosti z hlediska sledování vlivu na fermentační proces, ověření vlivu na stravitelnost in vivo nebo pomocí testace bilanční stravitelnosti.
Specifickým okruhem je zkoušení konzervační účinnosti. Jde vlastně o sledování fermentačního procesu, kdy se nesmí podcenit správné založení pokusu. Aplikace a délka pokusu probíhá podle deklarace žadatele.
Na závěr ing. Mareček zhodnotil současný stav v rámci EU. V České republice již začala příprava jednotné legislativy v této oblasti, ale z důvodu možných změn při harmonizaci se platnost všech přípravků datuje pouze do 31. 12. 2003. „Vzhledem k tomu, že oblast konzervantů není v rámci unie obecně řešena platnou legislativou, musí se naše republika připravit na všechny eventuality“, uzavřel ing. Mareček.
