Výrobně obchodní družstvo Kámen hospodaří na Vysočině v bramborářské oblasti. Je známé především jako velký producent brambor, ať už konzumních nebo na sadbu. Výsledky hospodaření jsou již stabilně úspěšné. Velkou měrou se na tržbách podílí právě zmiňované brambory. Ty jsou realizovány loupané a balené na lince, kterou podnik vlastní, zároveň zde produkují balenou loupanou cibuli. Konzumní brambory, jejichž cena by po sklizni dosahovala třeba jen dvou korun za kg, realizují se za 12 až 13 Kč. Část zpracovatelského zisku tak zůstává v podniku. Dalším velkým podílem na zisku jsou tržby za mléko. „Dodáváme do Jihočeských mlékáren a nejsme v žádném odbytovém družstvu,“ tvrdí manažer pro živočišnou výrobu Marian Bílý.
Členem odbytových družstev nejsou, Marian Bílý ale pracuje v šlechtitelské komisi svazu chovatelů červenostrakatého skotu a podnik aktivně vstoupil do chovatelského družstva Impuls. Celkové stavy skotu dosahují kolem 2000 kusů. Z toho je asi 900 dojnic. Kolem sta z nich je holštýnského plemene a 800 červenostrakatého. Pokud jde o plemenářskou práci sázejí u holštýnek na americké býky a ve strakatém skotu na německé fleckvieh. Dosahovaná užitkovost u obou stád je vysoká, černé na vyšších laktacích dojí v průměru kolem 9000 kg mléka a u červenostrakatého stáda se letos vyšplhá na úroveň kolem 7000 kg. Vedoucí pozici si podnik udržuje v rámci okresu pokud jde o obsah bílkovin. Ten se v průměru podniku pohybuje ne úrovni 3,64 %. „Musím nosit sestavy, aby lidi viděli, že obsah bílkovin je opravdu tak vysoký,“ popisuje M. Bílý, jak mnozí nevěří, že by mohl být tak vysoký podíl bílkovin dosahován, přitom nedošlo ani ke snížení obsahu tuku v mléce (pohybuje se kolem 4,1 až 4,2 %).
Proč vysoký obsah bílkovin v mléce?
Důvodem je zcela jistě podle vedoucího živočišné výroby genetika: „Strakaté krávy jsme nakoupili v Německu a v Evropě se na složky dbalo. Už se nám ale telí první krávy po amerických býcích a produkce bílkovin je u nich rovněž vysoká, proto si myslím, že velký vliv má kvalitní krmná dávka, založená na kvalitních silážích a senážích.“
Z objemných krmiv využívají do krmné dávky v Kámeni především kukuřičnou siláž, uplynulé dva roky rovněž konzervované zrno vlhké kukuřice CCM. Ta je ukládána do vaků. Dále je to jetelová senáž, travní a jetelotravní senáže nebo bob na GPS. „Měli jsme i vojtěšku, ale ta se nedařila,“ doplňuje Bílý.
Co je důležité, že management podniku jde cestou obnovy luk. Nové seté trávy jsou živinově perfektní, lepší než jetele,“ tvrdí zootechnik. Vychází u nich dusíkaté látky kolem 25 %.
Bez obnovy luk to nepůjde
K obnově využili v družstvu dva způsoby. První šel cestou úplné likvidace původního porostu. Druhou bylo narušení původní kultury a osetí novou směskou, v obou případech hybridních trav. Lepší výsledek přináší úplná likvidace kultury. Ještě nově založené porosty, které jsou staré kolem čtyřech let jsou kvalitní, za ideální však považují v Kámeni obnovu po pěti až šesti letech. Bez kvalitního objemného krmení nemůže být chovatel, který chce mít u svého stáda vysokou užitkovost, úspěšný. V Kámeni do produkce objemných krmiv investují, ať již cestou obnov, jak jsme uvedli výše, tak výstavbou nových silážních kapacit. „Vloni jsme na farmě Věžné postavili jámy na 600 vágónů, investicí kolem čtyřech miliónů korun,“ dodává vedoucí, ani tato kapacita však není konečná a budou se stavět další. Jak stoupá mléčná užitkovost, tak se zvyšují nároky na krmiva. „Předseda si stěžuje, že stále stavíme další jámy,“ říká s nadsázkou Marian Bílý. Za mléko jdou do podniku velké tržby a díky vysokému obsahu bílkovin je realizační cena mléka vysoká , kolem 8,20 Kč. „To přitom nedosahujeme jejich extra třídu,“ jde o požadavek na kvalitu, který zootechnik považuje za nesmyslně vysoký, kvůli dodatečnému zisku 0,20 Kč se nutné náklady nevrátí.
Krmení většinou již volně ustájených dojnic je krmnými vozy. Ty jsou však již starší a struktura zamíchaného krmiva není vyhovující. „Musíme přidávat do vozu slámu. V nejlepší stáji mají dojnice dokonce k dispozici ad libitum seno. Do míchacího krmného vozu se nejlepší skupině přidává jen maximálně 6 kg směsi na krávu. Jinak se přikrmují v krmných boxech. To je výborné na rozdojení po otelení,“ říká zootechnik.
Ošetření konzervanty
Kvalitu objemného krmiva ověřují rovněž rozbory v laboratoři. Je dosahovaná vysoká, protože je jí věnovaná pozornost. Pokud jde o organizaci, řídí tuto činnost zootechnici. Veškerá siláž a senáž je ošetřena konzervanty. Jde sice o drahou záležitost, roční objem financí, které to vyžaduje se blíží částce dva milióny. Ale zootechnici mají jasno: „Od té doby nevíme, co to je kyselina máselná. Dojnice, u nichž chceme dosáhnout užitkovosti kolem 10 000 litrů nemůžeme přece krmit kyselinu máselnou.“
Je čas se vrátit
Krmné směsi pro dojnice si v Kámeni vyrábějí ve vlastní míchárně. K doplńkovým krmivům dodaným z Čechtic přidávají už jen vlastní obilí. Pro krávy před otelením a telata však nakupují kompletní směsi z Pelhřimova a Čechtic. Navíc nakupují minerální doplňky německé provenience. V Kámeni má totiž pronajaté sklady společnost Intaler a ta družstvu poskytuje výhodné podmínky.
Velkou bolestí vlastních výrobců krmných směsí je kvalita krmného obilí, která závisí na kvalitě uskladnění. Proto jsme sena ni také zeptali: „Sila na obilí máme dobrá, i když letošní sklizeň asi nebude příliš kvalitní,“připouští zootechnik. Uvažovali sice o ošetření protiplísňovým přípravkem, ale nestihli to, tak budou využívat adsorbenty mykotoxinů.
„Vloni už zaplísnění bylo, což bylo na některých kravách znát.“ Hlavní důvod, proč míchají doma je finanční - už tu mísírna je -a určitý předsudek, že podniky výkupu nedávají do směsí dobré suroviny. Marian Bílý se však domnívá, že technologie velkých výrobců jsou už na úrovni a že se budou muset snažit zákazníky si udržet „Služby výkupu se určitě zlepšily, myslím, že nastal čas se k nim vrátit,“ uvažuje.
Zatím si však ještě budou míchat sami a sice 50 % směsi bude tvořit doplňkové krmivo nakoupené a 50 % vlastní obiloviny. Kráva, aby byla dlouhověká, nemůžete být špatně krmená a to platí už od telete. Proto nakupují kompletní směsi ČOT z Pelhřimova. „Jalovice rostou podle našich představ,“ říká vedoucí provozu, , „Nejsou tučné,“ a na vysvětlenou dodává: „Jedeme trochu jiným systémem něž ostatní. Jalovice u nás prakticky nevidí vůbec kukuřici – až před otelením, Krmíme bílkovinná krmiva. Chceme aby zvířata měla rámec a nebyla tlustá, krmíme kvalitní senáže, mladý dobytek roste dobře, není problém, aby jalovice dosáhly v roce věku hmotnosti kolem 400 kg. Přitom prvotelky dojí bez problémů 6000 kg mléka.“
O budoucím vývoji užitkovosti mají v Kámeni jasnou představu: „Chceme dělat užitkovost u holštýnek kolem 10 000 kg a u strakatých dojnic 7500 kgmléka za rozumnou cenu. Chceme se dopracovat ke stádu které by bylo užitkově vyrovnané,“ uzavírá Marian Bílý.
