Majitele výkrmu prasat zajímá kromě realizační ceny masa hlavně počet živě odchovaných selat na prasnici. Zpracovatelé na jatkách zase ocení vysokou zmasilost a nízký podíl podkožního tuku. Zitkova farma ve Vlčnově dosahuje v těchto ohledech nadprůměrných výsledků. Vděčí za to moderní technologii ustájení a pečlivé přípravě krmných směsí.
Předkové Miroslava Zitky sedlačili ve Vlčnově na Chrudimsku od sedmé dekády 17. století. Zánik samostatného hospodářství přinesl až vznik prvního JZD na okrese Chrudim v roce 1950. Po několika letech JZD zaniklo a usedlost s pozemky přešla na státní statek. Postupem času se však nemovitosti přestaly trvale využívat. Rodina byla vystěhovaná a statek skončil rozbořený a rozkradený.
Začínali s chovem prasat
„Ihned po revoluci jsem se o své nároky přihlásil a byl jsem prvním soukromým zemědělcem na Chrudimsku,“ dokládá majitel živnostenským oprávněním s evidenčním číslem 1/91. Faktické převzetí nemovitostí se neobešlo bez problémů a začátky podnikání komplikoval dezolátní stav objektů. „Od vstupních vrat bylo vše zarostlé nálety dřevin, stodola nebyla vůbec vidět a dvůr pokrývalo rumiště. Celkem jsme museli na skládku vyvézt 29 nákladních automobilů odpadu,“ vzpomínají na nedávné období Zitkovi.
Vlčnovská farma se zaměřuje na užitkový chov prasat. Základní stádo čítá 60 prasnic, výkrm se pohybuje na úrovni pěti set kusů. V rostlinné výrobě farma obhospodařuje 420 hektarů orné půdy v katastru obce Vlčnov a jejím okolí. Největší zastoupení v osevním sledu mají pšenice ozimá, řepka a řepa cukrovka. Doplňujícími plodinami jsou krmný ječmen, hrách, len olejný a poprvé v tomto roce množitelský porost travin. Farma trvale zaměstnává pět pracovníků, včetně agronoma a manažera Ing. Martina Andrýse. Mladší syn farmáře Jiří Zitko se z pozice spolumajitele věnuje zejména údržbě a nákupu mechanizace.
Krmivo dávkuje počítač
Základní stádo prasnic ve Vlčnově doplňují z plemenných chovů Zemědělské společnosti Luže, a. s. Prasnice (kříženky české bílé ušlechtilé x landrasse) se převážně inseminují (z 98 %), zbytek se připouští chovným kancem. K dobré vizitce vlčnovské farmy patří 22,4 živě odchovaných selat na prasnici, čímž přesahují republikový průměr.
Stájový objekt je rozdělen krátkou chodbou na dvě části. Vlevo se nachází porodna, odchov selat, box pro březí prasnice, prasnice připravené na připuštění a kotec s plemenným kancem. Krmení březích prasnic zajišťuje automatický krmný box (kompident) Schauer, který individuálně dávkuje směs a vodu na základě stanovené krmné dávky uložené v počítači. Každá prasnice má pro identifikaci za levým uchem nastřelený čip (to snad je samozřejmost a a hlavně povinnost – asi není nutné to psát, informoval jsem se u kolegy Rytiny, povinnost to není. Povinnost je mít ušní známky).
Pravá strana stáje se skládá ze tří oddělení výkrmu, z nichž každá slouží pro jeden vykrmovaný turnus. Míchání a rozvody tekuté směsi zajišťuje opět technologie Schauer. Nakrmení pěti set prasat ve výkrmu zabere přibližně dvacet minut včetně automatického pročištění rozvodů. Zatímco levá strana stáje využívá slamnatou podestýlku, výkrm na pravé straně objektu je celoroštový. Součástí kejdového hospodářství je nadzemní jímka, která pojme přibližně 650 metrů krychlových tekutých stájových opadů a vystačí na jedenáct měsíců plného provozu.
Druzí v republice
Krmnou technologii Schauer si nechali ve Vlčnově nainstalovat již počátkem devadesátých let a podle slov Miroslava Zitka byli druzí v republice. „V podnikání se snažíme jít neustále dopředu. Syn se s touto značkou seznámil na vysoké škole a byli jsme se podívat na provoz v Rakousku,“ komentuje okolnosti včasného pořízení. Mezi nejnovější investiční počiny patří montáž vzduchotechniky firmy Moller, která ve stáji nahradila původní méně vyhovující řešení.
Krmné směsi si Zitkova farma vyrábí ve vlastní míchárně z vlastních zrnin v potřebném spektru (ČOS 1, ČOS 2, KPK, KPB, A1, A2, A3 a KA). Dokupují pouze sóju a krmné doplňky – plnohodnotné minerální směsi, vitamíny a stopové prvky. Míchárna se nachází v nedaleké obci Orel a obsluhuje ji zaškolený pracovník, který odpovídá za kvalitu směsí. Pro jejich výrobu ve vlastní režii se rozhodli už v první polovině devadesátých let, protože s materiálem od externích dodavatelů neměli dobré zkušenosti. „Jednou byla směs příliš lehká, jindy zase těžká, neustále se měnila barva. Teď si mícháme sami pro sebe a máme celý proces pod kontrolou. Kvalita vyráběných krmných směsí se od té doby u specializovaných podniků snad zlepšila, ale nás tehdy vedly také ekonomické důvody,“ vysvětluje Miroslav Zitko pořízení vlastního zařízení.
Nízké ceny táhnou chovatele ke dnu
Pečlivá příprava směsí a moderní technologie krmení se odráží ve vysoké kvalitě porážkových zvířat. Většina jich putuje na jatka v Trutnově. Průměrná hmotnost se přitom pohybuje kolem 120 kilogramů a průměrná zmasilost na úrovni 56 procent. „Nebojíme se dávat na jatka i zvířata o hmotnosti sto třicet kilogramů, protože víme, že nebudou přetučnělá. Pracovníci jatek tvrdí, že maso od nás poznají i bez dokladů. Z poražených vepřů pro vlastní potřebu nemáme skoro žádné sádlo a dokonce ho manželka musí dokupovat,“ říká spokojeně chovatel.
Systém zpeněžování mu vyhovuje. „Ráno přijede přepravce a naloží dvacet nebo třicet prasat. Odpoledne na jatka zajedeme s manželkou a dostaneme ihned zaplaceno. Tak by to mělo fungovat,“ pochvaluje si. Naopak, rozhodně nespokojený je s výší farmářských cen a dovozy levného nekvalitního vepřového masa. Celkovou rentabilitu chovu tak popisuje slovy „nula od nuly pojde“.
To je ostatně hlavní důvod, proč ve Vlčnově rozhodně neuvažují o rozšíření živočišné výroby. „Poslední roky nevychází příznivě. Chov prasat rušit nechceme, ale snad nás to nestáhne ke dnu,“ věří Miroslav Zitko. Částečné řešení by mohl přinést prodej ze dvora, nicméně v současné době o něm neuvažují. Stejně tak nechtějí začít s venkovskou turistiku. Okolí farmy totiž vybízí spíš k usednutí za volant nadupaného traktoru než na hřbet osedlaného koně. V budoucnu by však chtěli přesunout míchárnu krmných směsí do Vlčnova a přistavit k ní silo, včetně menší linky na posklizňovou úpravu zrnin.
