Inseminace prasat závisí na nepřetržité produkci kvalitních spermií v dostatečném množství. Dlouhodobě konzervované sperma kanců zatím nepřináší uspokojivé výsledky, a proto se ve světě ani u nás téměř nepoužívá.
Kontinuitní produkci spermií lze zabezpečit pouze chovem kanců způsobilých k odběru spermatu požadované kvality a kvantity. Přestože je kryokonzervace (zmrazování) spermií v současnosti běžnou technikou pro uchování zárodečné plazmy zvířat, u prasat je stále tato technika méně účinná než u jiných druhů hospodářských zvířat. Zmrazené kančí spermie vykazují nedostatečnou pohyblivost, porušenou akrozomovou integritu a sníženou životnost oproti čerstvým spermiím. Po inseminaci se pak zaznamenává i nižší míra prasení a početnost vrhu. Proto je téměř 99 % všech inseminací ve světě provedeno spermatem, které je skladováno ve stavu kapalném po dobu jednoho až pěti dnů.
Počet spermií
Produktivita kance závisí zejména na počtu spermií, které je schopen kanec poskytnout v nějakém časovém úseku. Ten je limitován kapacitou varlat, libidem a fyzickou způsobilostí kance, je také ovlivňován odběrem, zdravím, sezónou, věkem, výživou a řadou dalších faktorů. Denní produkce zahrnuje spermie vytvořené ve varlatech. Oproti tomu denní výtěžností se obvykle rozumí množství tzv. „odebratelných“ spermií. Odhad denní produkce u kanců byl stanoven vyčerpávajícím testem zhruba na 15 miliard spermií. Odčerpané množství spermií se doplní na původní úroveň zhruba v intervalu osmi až deseti dnů. Vyčerpávajícím testem lze získat zhruba 60 % z celkové zásoby spermií a 40 % tvoří (zatím) neejakulovatelný podíl uložený v prostorách nadvarlat.
Při současné organizaci inseminace prasat lze za jeden z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících produkci spermatu kanců považovat intenzitu pohlavního využívání (frekvenci odběrů). Často opakovaná ejakulace způsobuje zpočátku prudké snížení celkové produkce spermií. Obecně platí, že pohlavní přetěžování kanců vede ke snížení sexuálního libida. Mohou se však vyskytnout i případy, kdy kanci sice libido neztrácejí, ale jejich zásoba spermií je již značně vyčerpaná.
Frekvence odběrů má také významnou roli při dlouhověkosti kanců. Lze s vysokou pravděpodobností předpokládat, že čím intenzivněji bude kanec pohlavně využíván, tím kratší dobu bude působit v inseminaci. Z ekonomického hlediska je však jakékoliv prodlužování pohlavní pauzy neopodstatněné, protože má za následek nejen pokles produkovaných inseminačních dávek za rok, ale i za celý život kance. Stejně tak vysoce intenzívní odebírání (každý den) není ideální. Následně totiž dochází k prudkému snížení kvality spermatu, vymizení sexuálního libida a k vyřazení kance z inseminace. Na základě těchto skutečností lze za optimální využívání kanců v inseminaci považovat frekvenci odběrů tři až čtyři dny.
Kvalitní spermie
Komerčně důležité kvalitativní vlastnosti spermatu (pohyblivost a morfologie spermií, jejich dlouhověkost v ředidle a oplozovací schopnost) jsou ovlivňovány zráním v samčím pohlavním traktu, odběrem a zpracováním a také samotnou plemenicí.
Progresivní pohyb spermií je indikátorem neporušeného buněčného metabolismu a membrán. Odhad pohyblivosti spermií má proto základní význam v kontrole jakosti spermatu. Podíl pohyblivých spermií je také důležitý pro stanovení požadovaného stupně ředění s určitým počtem neporušených spermií v inseminační dávce. Doporučuje se odhadovat rozdílné formy pohyblivosti a nejen podíl progresivních spermií, tj. těch, které se pohybují přímočaře - tzv. aktivita spermií (kančí spermie vykazují vyšší procento cyklického pohybu než jiné druhy). Uskladněný ejakulát by měl být hodnocen každý den, za přijatelný se považuje podíl pohyblivých spermií kolem 60 %.
