Objemná krmiva podávaná v různých formách hrají ve výživě zvířat nezastupitelnou roli. Jedním z nejrozšířenějších způsobů konzervace pícnin je proces silážování, přičemž kvalitu výsledného produktu může negativně ovlivnit celá řada faktorů. Nekvalitní fermentovaná hmota, podcenění technického zabezpečení silážního procesu, nevhodná aplikace silážních přípravků a vstup reziduálních toxických látek lze zařadit mezi ty nejpodstatnější.
Zajištění optimálního průběhu procesu silážování s důrazem na vysokou kvalitu konzervovaného produktu tvořilo hlavní náplň odborného semináře Využití tradičních a netradičních pícnin ve výživě zvířat pořádaného firmami Schaumann ČR a Saaten Union, který se konal v polovině února v Hrádku poblíž Ústí nad Orlicí. V průběhu semináře zazněla spousta zajímavých informací nejen o nových odrůdách hrachu a kukuřice či silážování, ale i o nových ukazatelích hodnocení využitelnosti krmiv a prevenci vstupu mykotoxinů do potravního řetězce.
Ravenna pozastaví nárůst sušiny v čase
Aktuální portfolio hrachu setého v nabídce Saaten Union pro jaro 2006 zahrnuje žlutosemenné odrůdy Madonna, Baryton a Concorde. Vynikajících výnosových parametrů dosahuje středně raná odrůda Madonna nabízející velmi vysokou HTZ 258 g, vysoký obsah a využitelnost dusíkatých látek a nejnižší obsah Trypsin-inhibitoru. Naproti tomu disponuje pouze průměrným zdravotním stavem, a není tak vhodná pro patogenní oblasti. „Hrách obsahuje v porovnání se sójou přibližně polovinu dusíkatých látek, ale i nižší podíl antinutričních složek, přičemž tržní cena je hrachu je taktéž poloviční – takže opusťte sóju a pomozte svému agronomovi,“ pobízel Ing. Novotný k většímu zastoupení hrachu v rámci osevních ploch.
V sortimentu univerzální kukuřice dále vyzdvihl hybrid Ravenna vhodný na siláž i na zrno. Ravenna dosahuje excelentního obsahu škrobu a vysoké stravitelnosti, drobnou vadu na kráse představuje střední výnos celkové suché hmoty. Naproti tomu výbornou vlastností Ravenny je schopnost pozastavení nárůstu sušiny v čase v rozmezí 2–3 týdnů, což umožňuje homogenizovat pole v podhorských oblastech a sklízet při optimálním podílu sušiny v rostlině.
Stimulace silážního procesu
Hlavní cíl konzervace píce spočívá v minimalizaci ztrát energie či živin při přeměně a transportu sklizené hmoty na krmný stůl nebo na krmný žlab. Ing. Dušan Kořínek z firmy Schaumann ČR, s.r.o. definoval kritické body již v průběhu sklizně. Ztráty energie či živin mohou být způsobeny nevhodnou technikou sečení, obracení nebo sbírání. Výživnou a energetickou hodnotu siláže může dále negativně ovlivnit konzervační proces, provzdušnění hmoty odebíráním nerovnou stěnou, zahřívání nestabilního otevřeného sila a chyby při míchání a dávkování krmiv. V nejhorších případech ztráty dosahují 28–30 %, což přepočteno na peníze představuje dostatečný impuls k tomu, aby se procesu konzervace píce věnovala náležitá pozornost.
Kvalitu krmiva prokazuje v prvé řadě užitkovost zvířete. Zásadní vliv v případě siláže sehrává samotná silážní hmota, inokulant usměrňující silážní proces, silážní technika, doba kvašení a mikroflóra přítomná na sklízené rostlině. Mezi nežádoucí mikroorganismy náleží především klostridie, kvasinky a bakterie máselného kvašení. Přibližně 1 % mikroflóry přítomné na rostlině tvoří bakterie mléčného kvašení, z čehož jenom 0,5 % připadá na bakterie schopné vytvářet pouze žádanou kyselinu mléčnou, což vyžaduje aplikaci vhodných silážních prostředků.
Z výběru stimulátorů Ing. Kořínek nedoporučil fermentační substráty, protože kromě bakterií mléčného kvašení podporují i nežádoucí mikroorganismy. Účinky enzymů a jejich načasování zase příliš závisí na konkrétní teplotě a pH siláže. Naproti tomu inokulanty, tedy bakterie mléčného či propionového kvašení jsou schopny posunout silážní proces žádaným směrem.
Zásadní vlastností bakterií mléčného kvašení je schopnost rozmnožování. „Údaje o počtu mikroorganismů v gramu silážního prostředku nejsou příliš důležité,“ rozlišil Ing. Kořínek klíčové parametry stimulátorů ovlivňující efektivitu usměrňování průběhu fermentace. V této souvislosti zmínil přípravky Bonsilage obsahující bakterie schopné rozmnožit se jedenkrát za jednu hodinu, přičemž z celé škály mikroorganizmů v přípravku jsou pouze dva kmeny bakterií pomalejší a dělí se jedenkrát za hodinu a čtvrt.
„Pro silážování travní hmoty s vysokým obsahem sušiny jsme vytvořili nový přípravek Forte,“ upozornil Ing. Kořínek na nejmladší přírůstek v rodině Bonsilage, který zajišťuje optimální kvašení a využití celého spektra sacharidů i ve vlhkých silážích.
Nařízení pro hygienu krmiv
Český zemědělec stejně jako jeho kolegové z evropské pětadvacítky musí k dnešnímu dni dodržovat 16 směrnic a nařízení Evropského parlamentu (EP) a Rady. Od 1.1. 2007 se legislativní balíček rozšíří o další tři směrnice spojené se zajištěním welfare zvířat. V minulém roce vstoupilo v platnost Nařízení EP a Rady č. 183/2005, kterým se stanovují pravidla pro hygienu krmiv. Zmíněné nařízení se významně dotýká českého zemědělství a vztahuje se krmivářské podniky od prvovýroby až po uvádění krmiv na trh, na krmení zvířat určených k produkci potravin a na dovoz a vývoz krmiv do třetích zemí. Naopak domácí privátní produkce krmiv určených pro zvířata chovaná pro soukromou domácí spotřebu, pro zvířata chovaná pro jiné účely než produkce potravin a na maloobchodní prodej krmiv pro zvířata v zájmovém chovu se zmíněné nařízené nevztahuje.
Oznámení provozní činnosti dle Nařízení č. 183/2005 se provádí na Odboru krmiv ÚKZÚZ nebo prostřednictvím regionálních oddělení odboru krmiv. „V polovině února 2006 jsme registrovali na 60 % očekávaných přihlášek.“ „Jsme však, stejně jako Ministerstvo zemědělství, tolerantní a opozdilce stále přijímáme,“ povzbudil Ing. Zdeněk Magda, vedoucí regionálního oddělení odboru krmiv Havlíčkův Brod zbylých 40 % zapomnětlivců a upozornil, že přihlášky jsou k dispozici i on-line na webu ÚKZÚZ. Registrace probíhá bez poplatku a nevyžaduje dokumenty potvrzené od notáře.
Podle Ing. Magdy Nařízení č. 183/2005 nepřináší nic zásadně nového, všechna ustanovení český zemědělec zná a v naprosté většině případů již drahnou řádku let dodržuje. Nařízení stanovující pravidla pro hygienu krmiv představuje akt bruselské administrativy chránící zdraví koncového spotřebitele v procesu výroby potravin od vidlí až po vidličku, neboli od žlabu až na stůl.
Hlavní cíl Nařízení č. 183/2005 spočívá v zajištění dohledatelnosti krmiv na všech úrovních jejich produkce od výrobce až ke konečnému uživateli, což má zabezpečit účinnost případného zásahu při vzniku rizika pro potravní řetězec nebo zdraví zvířat. Sleduje se tím i stanovení rovných podmínek pro všechny krmivářské prvovýrobce, zpracovatelské podniky a výrobce i dodavatele krmiv.
Ukazatele využitelnosti krmiv
Mezi nové ukazatele hodnocení využitelnosti krmiv ve výživě zvířat sledované odborníky ve Spojených státech zařadil MVDr. Ing. Jan Dvořáček z firmy S.O.S. Skalice nad Svitavou obsah rozpustné vlákniny, která se v bachoru uvolní do čtrnácti hodin po nakrmení. V našich podmínkách většinou dostatečné množství rozpustné vlákniny v krmných dávkách chybí, nápravu lze zajistit vyšším podílem hrachové senáže, která obsahuje až 40% podíl rozpustné vlákniny z celkového objemu vlákniny v rostlině.
Jelikož kráva přežvykováním naruší pouze 40–45% buněk, dalším nově sledovaným ukazatelem je stravitelnost buněčných stěn, čili schopnost trávicích fermentů zpracovat škrob, cukry a ostatní živiny v nenarušené rostlinné buňce. Mezi plodiny s vysokou stravitelností buněčných stěn lze zařadit hrách a mladé kulturní trávy, zatímco vojtěška, nekulturní trávy a sláma v tomto ohledu značně zaostávají.
Pozor na mykotoxiny
Nesporným degradujícím prvkem kvality objemných krmiv může být nežádoucí obsah mykotoxinů – chemických látek představujících sekundární metabolity mnohých patogenů. Mykotoxiny představují primární biologickou zbraň konkrétního houbového organismu proti jinému houbovému organismu v boji o výživovou niku. Jsou to látky nesmírně toxické pro všechny teplokrevné živočichy včetně člověka, což přináší závažné problémy z hlediska kvality surovin a potravin.
V podmínkách domácí zemědělské prvovýroby patogeny napadají plodiny rostoucí na poli nebo v pozdější fázi zpracování kontaminují nevhodně uskladněné suroviny. Zatímco plísně polní zahrnují houby rodu Alternaria a Fusarium, do kategorie plísně skladištní lze zařadit houby rody Aspergillus a Penicillium. Zmíněné patogeny produkují široké spektrum mykotoxinů, například aflatoxiny, trichothecény, zearalenony a ochratoxiny, zároveň ale neplatí přímá úměra mezi viditelnou přítomností houbového organismu a obsahem jeho sekundárního metabolitu. Nejen zaplísněné materiály mohou být kontaminovány mykotoxiny, přičemž platí, že chronické vstupování do organizmu působí významnější škody než akutní intoxikace.
Negativní vliv mykotoxinů na zvířata se podle RNDr. Jana Nedělníka, PhD. z Výzkumného ústavu pícninářského v Troubsku projevuje různými symptomy, např. imunosupresí, alergiemi, poruchami reprodukce, dýchacího, trávicího a močového ústrojí, což snižuje konverzi krmiv a ve výsledku přináší pokles užitkovosti i tržní jakosti produktů.
Mykotoxiny vstupují do potravního řetězce buď primární kontaminací poškozenými rostlinnými pletivy nebo sekundární kontaminací v průběhu skladování, přičemž toxické látky v mase, vejcích a mléčných výrobcích putují až ke konečnému spotřebiteli. Základní prevence lze dosáhnout aplikací systému HACCP a uplatněním zásad správné zemědělské praxe, ale nezastupitelnou roli hraje cílená ochrana rostlin.
Pokud dojde k zanedbání prevence a ke kontaminaci krmiv, patogen lze zahubit použitím protiplísňového přípravku, zatímco toxické chemické látky je možné částečně odstranit vyvazovači – absorbenty mykotoxinů. Dokonalý způsob likvidace reziduálních toxických látek představuje spalování zaplísněného obilí v kotli na biomasu, zatímco fusaria v siláži lze likvidovat technologií bioplynové fermentace.
