L-karnitin je v České republice nové krmné aditivum, které má pozitivní stimulační účinky na užitkovost hospodářských zvířat. L-karnitin byl poprvé izolován ze svalové tkáně, díky které také dostal pojmenování (lat. carno, 2. p. carnis maso). L-karnitin je krmivářskou nomenklaturou řazen mezi vitamíny. V čisté formě je bílý prášek, který se velmi dobře rozpouští ve vodě. Tato látka je dostatečně termostabilní v technologiích krmivářského průmyslu. Karnitin se v biologických systémech vyskytuje pouze v L-formě, i když chemickou syntézou je možno jej získat i v D-formě. D-forma však inhibuje funkci biologicky aktivní formy L a je tudíž pro výživu zvířat nevhodná.
Účinek L-karnitinu v organismu spočívá ve stimulaci a upravování metabolických pochodů, které mají přímou souvislost s produkcí energie. Za prvé L-karnitin funguje jako nosič mastných kyselin přes mitochondriální membránu. Mastné kyseliny jsou energeticky bohaté produkty rozkladu tuků a díky své velikosti nemohou projít kanály v mitochondriální stěně do jejich nitra. Mitochondrie jsou nitrobuněčné organely, ve kterých se odehrávají ty nejdůležitější reakce vzniku energie ze substrátů. Druhou biochemickou funkcí L-karnitinu je neutralizace (pufrace) acetylkoenzymu A, který vzniká jako metabolit při degradaci energetických látek (cukrů, tuků, bílkovin) a v nadměrné koncentraci působí negativně na celistvost buněčných membrán. Při pufraci acetylkoenzymu A vzniká látka acetyl-karnitin, která je jedním ze zdrojů energie pro spermie při jejich cestě samičím pohlavním aparátem.
Kategorií zvířat, u které L-karnitin vykazuje zvýšení užitkovosti v převážné většině pokusů, jsou prasnice. Jde o zvířata, která musí v poslední třetině březosti a po celé období laktace čelit energetickému deficitu. Dochází při tom k štěpení zásobní tukové tkáně, ztrátě živé hmotnosti prasnic, zvyšuje se hladina ketonových látek v organismu a za celé reprodukční období je právě nyní nejintenzívněji zatížena jaterní tkáň. Protože L-karnitin zvyšuje efektivitu získávání energie z živin, má organismus v kritických fázích více energie k dispozici. To se projevuje vyšší vitalitou prasnic, vyšším počtem jejich živě narozených selat, nižšími ztrátami hmotnosti prasnic, nižším zatížením jater a celého metabolizmu a pozitivní odezvou na následujícím reprodukčním cyklu. L-karnitin dále podporuje tvorbu látky IGF (Insulin-like Growth Factor). Tento hormon v případě, že je prasnice březí, reguluje vývoj kosterní svaloviny zárodků. Čím je jeho hladina v krvi březích prasnic vyšší, tím více svalových buněk bude embryo obsahovat. To má za následek nejen vyšší porodní a odstavovou hmotnost selat takto ošetřených prasnic, ale i kratší dobu potřebnou k dosažení porážkové hmotnosti a vyšší procentuální zastoupení libové svaloviny v jatečně opracovaném těle.
Pro ilustraci jsou uvedeny výsledky pokusu s L-karnitinem u březích a kojících prasnic na velkém chovu v SRN (místo Oppelhain). Pokus byl prováděn v období září 1999 až květen 2000 u prasnic s genotypem leicoma × pietrain. Komerční krmná směs byla na bázi ječmene a sójového šrotu (KPB 12,2 MJ ME/kg; 13,5 % NL; 0,7 % lyzinu, KPK 13,4 MJ ME/kg; 17,5 % NL; 1,0 % lyzinu) a jediným rozdílem byla přítomnost aditivního L-karnitinu v pozitivní kontrole v dávce 50 g/tunu. Selata byla odstavována v 28 dnech.
Tento pokus ukázal zřetelný vliv L-karnitinu na zlepšení tělesné kondice prasnic. Ve skupině s L-karnitinem bylo průkazně více odstavených selat, rovněž jejich hmotnost byla oproti negativní kontrole vyšší. Vyšší počet svalových vláken u selat se po vykrmení a poražení zvířat projevil na jejich vyšší zmasilosti a libovosti.
V souvislosti se zákazem dovozu masokostních mouček ze zemí EU do ČR došlo k významnému poklesu zastoupení této krmné suroviny ve většině druhů krmných směsí. Kompletní krmné směsi pro prasata a drůbež obsahovaly dosud v průměru 5 až 7 % živočišných mouček. V bílkovinných koncentrátech bylo jejich zastoupení až třetinové. Živočišné moučky obsahují asi desetkrát až dvacetkrát více L-karnitinu v porovnání s rostlinnými krmivy (tabulka 5).
Při úplném vynechání živočišných mouček poklesne obsah L-karnitinu asi o 10 mg/kg krmné směsi. Toto snížení není zanedbatelné. Na základě testací je potvrzeno, že užitkovost zvířat rapidně klesá, jestliže hladina L-karnitinu poklesne pod 15 až 20 mg/kg krmiva. Z toho můžeme odvodit, že již dosavadní receptury byly po stránce L-karnitinu podhodnoceny. Ať celkové vypuštění, či jen omezení zastoupení živočišných mouček v krmivech způsobuje, že produkovaná krmiva se stávají z hlediska pokrytí potřebné hladiny L-karnitinu nepostačující.
Jak se na užitkovosti zvířat dokáže projevit nízký přívod L-karnitinu, ukázal pokus, který byl nedávno provedený v pokusných stájích jednoho velkého francouzského výrobce krmiv. Pokus byl proveden s krmivem na výhradně rostlinné bázi u odstavených selat. Hladina nativního L-karnitinu byla nižší než 5 mg/kg krmiva. Další skupina selat dostávala stejné krmivo, které však již bylo obohaceno karnitinem v dávce 30 mg/kg. Tento přídavek průkazně zlepšil denní přírůstky živé hmotnosti o 17 % a konverzi krmiva o 7 % v porovnání s negativní kontrolou.
Po příchodu nových krmných technologií pro výkrm prasat, v době stále se lepšící zdravotní situace v odchovu selat, jsou reprodukční ukazatele prasnic limitujícím faktorem vylepšení ekonomiky většiny chovů prasat v ČR. L-karnitin je aditivum, které, je-li podáváno prasnicím, přímo zvyšuje užitkovost prasnic a nepřímo urychluje růst prasat ve výkrmu.
Snížení zastoupení živočišných mouček v recepturách krmných směsí vede ke snížení přívodu nativního L-karnitinu do organismu s negativními důsledky pro užitkovost. Pro zajištění adekvátního přívodu L-karnitinu do krmných směsí je potřeba se držet doporučených dávkování výrobce.
MVDr. Libor Kacbunda, Lohmann Animal Health
