Být úspěšný v chovu kteréhokoli hospodářského zvířete není rozhodně jednoduchou záležitostí. Nejinak je tomu i u brojlerů, kde kromě tradičních podmínek prostředí velmi záleží i na mikroklimatu stáje. Na farmu, kde pro dodržování životních podmínek kuřat udělali maximum, jsme se zajeli podívat do Sudoměřic u Bechyně.
Farma U lesa je podle jejího majitele Jiřího Šonky v provozu již od roku 1992. Začátky byly spojené s odchovem nosných kuřic, kachňat a housat a výkrmem brojlerových kuřat a krůťat. Stávající prostory však brzo přestaly stačit, a tak se chovatel rozhodl požádat o úvěr a vybudovat nové.
Prvotní kapacita dvou nových montovaných hal Bios pro výkrm kuřat, do nichž se instalovala moderní technologie řízená počítačem, byla 50 000 kusů. Tato technologie zahrnuje krmení, kapátkové napájení, ventilaci a topení na vysoké úrovni. Protože měl chovatel se svým podnikem vynikající zkušenosti, mohl si dovolit v roce 1996 přistavět další dvě haly a navýšit tak kapacitu na 110 000 vykrmovaných brojlerů.
Mlžení v halách i jejich ochlazování
Výkrm v halách je turnusový s průměrnou délkou 36 až 37 dní, naskladňují se jednodenní kuřata. Krmná dávka je postavena na směsích BR1 (do desátého dne), BR2 (do 27. dne) a BR3 (do konce výkrmu). I za tuto poměrně krátkou dobu výkrmu dosahují brojleři porážkové hmotnosti 1,90 kilogramů při konverzi krmiva na úrovni 1,85 kg na kg přírůstku. Běžný úhyn se pohybuje okolo tří procent.
Zhoršující se stav středoevropského klimatu přinutil chovatele k přemýšlení, jak zlepšit mikroklima ve výkrmových halách. V letních výrazně teplejších dnech totiž nastávaly potíže, převážně na konci výkrmového turnusu. Kuřata hynula následkem vysokých teplot a nízké vlhkosti vzduchu. Farmář k tomu podotýká: „Když jsme byli nuceni platit drahou pojistku proti takovýmto katastrofám, rozhodli jsme se věc řešit jinak. Oslovili jsme firmu AKP Brno, která nám nabídla rychlé a finančně přijatelné řešení pomocí technologie mlžení a ochlazování vnitřních prostor výkrmových hal pro drůbež. V roce 2001 jsme tuto technologii umístili do tří hal a v brzké době počítáme i s instalací do té čtvrté.“
Usnadní se také nakládka
Technologie mlžení a ochlazování způsobuje ve vnitřním prostoru snížení teploty o dva až šest stupňů Celsia a zvýšení vlhkosti na požadovanou hodnotu vzhledem k fázi výkrmu. Podle chovatele je tento efekt přínosem zvláště v době, kdy jsou nuceni vyskladňovat halu v parném dnu. Díky mlžení může ventilace fungovat na minimum, neotvírají se klapky a tím se zajistí potřebné šero pro manipulaci s brojlery. Nákladka je potom výrazně méně problémová než za standardních podmínek. Další výhodou je zapínání technologie podle potřeby, její pulzaci však už řídí procesor.
V přípravně je umístěno čerpadlo s ručním regulátorem tlaku a manometrem, které vhání přefiltrovanou vodu pod vysokým tlakem do hadic umístěných v halách pro výkrm. Po určité vzdálenosti je na hadici instalována tryska s protiúkapovým ventilem, vždy tak, aby obsáhla prostor 12 až 15 m² (v případě farmy U lesa je vzdálenost mezi tryskami 2,5 metru). Rozvody hadic se nastavují tak, aby trysky mlžily vždy na stranách přívodu čerstvého vzduchu. Do trysek je pod tlakem 50 až 90 barů vháněna voda, která se jemně rozpráší až na mlhovinu. Odparem této kapaliny dochází ke zlepšování mikroklimatu v hale.
Přínosem je nejen zabránění úhynu v kritickém období extrémních teplot, ale také zvýšení přírůstků v ochlazovaných halách oproti halám, kde není možné zlepšit tepelnou pohodu.
