Seminář o klasifikaci jatečně upravených těl jatečných zvířat podle nové legislativy a její uzákoněné kontrole jen dokázal, že slovo „nedokonalost“ k této zásadní záležitosti zatím neoddělitelně patří. Účastníci akce, která se odehrála nejdříve v Českých Budějovicích a potom v Praze, si udělali názor na momentální podobu zmíněného procesu v podmínkách České republiky jistě sami. V příspěvcích přednášejících se totiž velmi často hovořilo jak o používání neschválených přístrojů, tak nepovolených úpravách jatečně upravených těl, neoprávněné klasifikaci a chybně vyplňovaných protokolech.
Lesk a bída české klasifikace
Seminář o klasifikaci jatečně upravených těl jatečných zvířat podle nové legislativy a její uzákoněné kontrole jen dokázal, že slovo „nedokonalost“ k této zásadní záležitosti zatím neoddělitelně patří. Účastníci akce, která se odehrála nejdříve v Českých Budějovicích a potom v Praze, si udělali názor na momentální podobu zmíněného procesu v podmínkách České republiky jistě sami. V příspěvcích přednášejících se totiž velmi často hovořilo jak o používání neschválených přístrojů, tak nepovolených úpravách jatečně upravených těl, neoprávněné klasifikaci a chybně vyplňovaných protokolech.
Týdeník Zemědělec se aktuálním problémům klasifikace věnoval během krátké doby hned v několika příspěvcích. Dosud prezentované základní informace přispěly k jisté orientaci především producentů, kterých se ohodnocení jejich zvířat na jatkách životně (ekonomicky) týká. Odbor živočišné výroby Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) navíc v dohledné době vydá rukojeť, určenou nejen klasifikátorům. Bude v ní obecně řečeno vše, co je potřeba vědět.
Na druhé straně je třeba opětovně konstatovat, že proces české klasifikace má do dokonalosti ještě hodně daleko a bude proto nezbytné se mu nadále věnovat, a to nejen v médiích. Ani ty nejkompletnější informace samy o sobě optimální stav na dodavatelsko – zpracovatelské frontě totiž nezařídí.
Přimhouřené oči
„Je samozřejmě nepřípustné, aby měl příslušné osvědčení o odborné způsobilosti v provozu jeden člověk a klasifikaci za něj prováděli jiní, nekompetentní zaměstnanci jatek,“ uvedla pracovnice odboru potravinářské výroby ministerstva zemědělství Ing. Zdeňka Večeřová. Ředitel odboru živočišné výroby ÚKZÚZ Ing. Emil Mareček s ní logicky souhlasí: „V tomto případě jde o neoprávněnou klasifikaci, jinými slovy protizákonný stav“.
V čem se ale oba přednášející shodnout nemohli, je používání oficiálně neschválených přístrojů na jatkách. Konkrétně se jedná o výrobky firmy DOT z Kunovic. Stanoví se jimi co nepřesnější odhad podílu svaloviny poražených prasat, stejně jako povolenými a praxí prověřenými aparáty dánské SFK Technology (FOM a UFOM – 300) či novozélandským Hennessy Grading Probe.
Večeřová sdělila, že přístroje DOT sice nejsou uvedeny v příslušné vyhlášce č. 194/2004 Sb., o způsobu provádění klasifikace jatečně upravených těl (JUT), protože je „Výzkumný ústav živočišné výroby Praha – Uhříněves (VÚŽV) neotestoval a nebyly tedy stanoveny ani příslušné regresní rovnice“. Přesto by je měl státní dozor prozatím „tolerovat“.
Mareček to rozhodně odmítá a nechce slyšet nic ani o určitém období tohoto roku, kdy by měli jeho inspektoři přimhouřit oči.
Co na to VÚŽV
Chovatelé prasat mají jasno, přístroje rozhodující pro realizaci obchodu musí mít úřední cejch. To je fakt, o kterém nehodlají diskutovat. Paragraf 8 uvedené vyhlášky číslo 194 mimo jiné jasně říká: Zájemce o získání osvědčení o odborné způsobilosti přiloží k žádosti potvrzení, že má k dispozici klasifikační přístroj vyhovující metodě klasifikace (pro kterou složil zkoušku) a má i jeho typové osvědčení a cejchování. Další jednání mezi MZe a Českým metrologickým institutem v Brně, avizovaná Z. Večeřovou, by prý mohla přispět k nějakému pokroku na tomto vysoce problémovém úseku.
V zákulisí lze ovšem často slyšet poznámky o tom, že VÚŽV měl na zpracování podkladů o českých přístrojích nejen dost a dost času, ale také finančních prostředků nutných pro splnění zadaného úkolu. Teď je tedy na ústavu, aby se k výše uvedené kritice vyjádřil. Na dotaz redakce VÚŽV jen konstatoval, že „není zákonnou autoritou stanovující podmínky ke schvalování nových přístrojů“. To pochopitelně není odpověď na položenou otázku.
Ochranná lhůta
a protokoly hrůzy
Večeřová a Mareček se zcela rozcházejí i v názoru na okamžité úpravy JUT po aparativní klasifikaci. Naparování, stejně jako kruponování vylučuje podle ředitele z ÚKZÚZ možnost kontroly provedené klasifikace: „Byli jsme na exkurzi v Bavorsku a tam nám lidé z jejich ministerstva na rovinu řekli – abyste mohli něco objektivně zkontrolovat, pak musíte především stopnout úpravy těla poraženého zvířete“.
Česká ministerská úřednice naopak prohlásila, že „ochranná lhůta bránící úpravám JUT během určité doby by znamenala velký zásah do technologického způsobu zpracování.“ Ing. Jan Stibal ze Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě se jí nato vzápětí zeptal, proč máme být doma benevolentní k odřezávání hřbetního sádla ihned po oklasifikování JUT, když v ostatních zemích EU existuje ochranná lhůta trvající šest hodin.
Výčet hlavních zádrhelů klasifikace tím zdaleka není vyčerpán. Provozovatel jatek zasílá protokoly o klasifikaci jatečných prasat a jatečného skotu osobě pověřené vést ústřední evidenci hospodářských zvířat. První zprávy ze sídla Českomoravské společnosti chovatelů v Hradištku pod Medníkem nejsou ani trochu optimistické – drtivá většina doručených dokumentů byla vyplněna špatně.
Až se jednou na jednom místě konečně sejdou statistické podklady od chovatelů, zpracovatelů, veterinářů, ÚKZÚZ či SZIF (a údaje v nich se budou podstatně lišit), nebude lidem zpracovávajících hlášení pro EU právě dobře.
