Malá obec Ležnice těsně sousedící s Horním Slavkovem leží necelých dvacet kilometrů od Karlových Varů. Postupně se vrývá do povědomí veřejnosti jako pravidelné místo pro konání biodožínek a masopustu. Letošního pátého ročníku dožínek na rodinné ekologické farmě se zúčastnil také ministr zemědělství. S myšlenkou dožínek přišel zakladatel farmy a ležnický patriot František Bartoň.
Historie farmaření rodiny Bartoňových a jejich potomků - rodiny Chlupáčkových – začala roku 1995, kdy získali od pozemkového fondu do nájmu 130 ha půdy. „Na stav tehdejších pozemků však neradi vzpomínáme, všude byl jen hustý plevel a rozorané plochy plné kamení,“ říkají společně všichni rodinní příslušníci. „Půdu jsme za krátký čas zkulturnili a rozhodovali se co dál. Nikdo z nás v zemědělství nepracoval, takže veškeré poznatky o zemědělství jsme získávali jemně řečeno za pochodu.“
Sázka na masný skot
„Uvědomovali jsme si, že v nadmořské výšce mezi 650 až 700 m se toho příliš pěstovat nedá, proto jsme vsadili na pastevní chov skotu. Na jaře roku 1997 jsme pořídili 19 březích krav plemene české strakaté, které byly zapuštěny plemenem masný simentál. Dobytek se začal pást v okolí našeho stavení a začalo skutečné hospodaření. Ke kravám přibylo ještě malé stádečko bílých koz, králíci a drůbež, prostě všechno zvířectvo, co k venkovu patří,“ vypravuje dcera Františka Bartoně Hana Chlupáčková.
Chlupáčkovi začali také provozovat agroturistiku. Zahraničních turistů ale i českých občanů se sjíždí na farmu do malebné krajiny Slavkovkého lesa desítky. Louky nad chalupou jsou každoročně místem, kde agroturisté staví stany či obytné karavany.
K myšlence ekologického zemědělství se místní farma hlásí od samého počátku hospodaření, oficiálně však od roku 1999, kdy získala certifikát ekologické farmy. V současnosti k farmě náleží 156 pronajatých hektarů pastvin, které spásá 154 kusů hovězího dobytka plemene masný simentál. Někteří jedinci jsou ještě s malým podílem krve českého strakatého plemene. V chovu se využívá v souladu s pravidly ekologického zemědělství převážně přirozená plemenitba (dva simentálští plemenní býci), částečně také inseminace.
Nápad se ujal
Myšlenka Františka Bartoně zviditelnit ekologické hospodaření a malou obec Ležnici uspořádáním biodožínek se ujala velice rychle. Rok od roku přijíždí do Ležnice stále více návštěvníků z řad zemědělců, odborníků i laiků, kteří čerpají inspiraci, diskutují, navážou nové kontakty a v neposlední řadě se skvěle pobaví.
Na programu letošních v pořadí pátých biodožínek, které poprvé měly celostátní punc, byly ukázky dojení koz, stloukání másla, jízdy na koních či kování koně. Soutěživé typy se mohly přihlásit do klání o nejlepšího sekáče s kosou nebo válet kulaté balíky na čas. Celý den byl pro návštěvníky otevřen staročeský jarmark, kde se nabízely hlavně produkty a kulinářské speciality biofarem. Po dopolední mši v místní kapli sv. Jana Nepomuckého všichni netrpělivě očekávali příjezd ministra zemědělství Petra Zgarby.
Zgarba chválil a slíbil
Petr Zgarba pochválil myšlenku konání podobných akcí a ekologickou farmu, rozmlouval s místním veterinářem a zemědělci o jejich problémech. Místní hospodáři dali najevo nespokojenost s prací SZIF, kdy na řadě míst sedí nekompetentní osoby a řešení i drobného problému se neúměrně prodlužuje. Na to ministr reagoval příslibem, že zřídí ke každému dotačnímu titulu funkci jednoho konzultanta, který bude k dispozici zemědělské veřejnosti.
Veřejnost projevila nesouhlas s vývozem masného skotu do zahraniční a neuspokojivé zooveterinární podmínky pro zvířata při transportu. Ministr odpověděl, že podmínky jsou věcí veterinářů a bránit vývozu na společný trh unie by bylo proti jeho základním principům. Svou roli hraje samozřejmě cena. Konkrétně místní farmáři začali s vývozem zástavového skotu, protože před několika lety nenacházeli v Čechách odbyt. Dnes mají dobré kontakty a realizují zástav kříženců masného simentála za 60 až 70 Kč/kg.
Jak řekl ministr, má v plánu co nejdříve dokončit restituční nároky. Vyrovnání by mělo být hlavně finanční, což by mělo zabránit spekulacím. Půda bude přidělena pouze zemědělcům, kteří na ní chtějí hospodařit.
Po besedě si Petr Zgarba zaznamenal několik identifikačních čísel zemědělců, kteří si stěžovali, že ještě nedostali dotace agroenvi a slíbil, že tyto jednotlivé případy bude řešit.
Lukáš Rytina
