VESA Česká Bělá, a. s., je známá především mezi bramboráři, její sadba velhartických odrůd brambor a konzumní keřkovské rohlíčky jsou stále vyhledávanou komoditou. Pěstování brambor doplňuje klasická rostlinná výroba a tolik potřebný chov skotu. Brambory bez hnoje jsou jako ryba bez vody, minerální hnojiva nemohou organickou hmotu trvale nahradit. Hnůj je však pouze vedlejším produktem chovu skotu, mnohem důležitější jsou dosažené výsledky ve stáji. A hned na začátku je třeba dodat, že i tady to bramboráři z České Bělé umí.
„Když jsme v roce 2008 v rámci fúze s vedlejším zemědělským podnikem převzali nový kravín v Kojetíně, stádo červenostrakatých krav mělo velké problémy s reprodukcí a zdravotním stavem, nemluvě o užitkovosti,“ vrátil se na začátek chovu skotu ředitel společnosti VESA Česká Bělá Tomáš Krejčík, DiS. „Dojnice byly z vazných stájích velice vyhublé, často se u nich objevovaly acidózy, záněty a kulhání. Proto jsem do podniku přivedl svého spolužáka ze střední školy Ing. Luďka Petruse, který měl dát celý chov skotu do kupy. Dnes mohu říci, že přijmout Ing. Petruse byl můj největší zootechnický majstrštych a jsem na to pyšný.“
„Při mém nástupu do České Bělé bylo v novém kravíně v Kojetíně pro 314 krav ustájeno 195 dojnic ve špatném stavu, jejich průměrná užitkovost byla na úrovni 5000 litrů mléka a úhyn telat dosahoval téměř třiceti procent,“ vzpomíná zootechnik Ing. Luděk Petrus. „Můj úkol zněl jasně: zlepšit zdravotní stav zvířat, jejich kondici a postupně navýšit stavy, abychom obsadili celou stáj. A teprve pak se věnovat užitkovosti. Dovolím si tvrdit, že jsme tento požadavek s mými spolupracovníky splnili. Po pěti letech máme v chovu skotu 297 krav, aniž bychom jedinou koupili, 75 vysokobřezích jalovic a další kategorie včetně asi180 býků ve výkrmu, celkem tedy 880 kusů skotu. Přitom průměrná užitkovost dojnic se dostala k hranici 6700 litrů mléka, denní přírůstky býků pak neklesnou pod 1,2 kilogramu. Bez výrazného zlepšení reprodukčních ukazatelů by to ale nebylo možné. V současnosti se inseminační interval u dojnic v Kojetíně pohybuje na úrovni 63 dnů, servis perioda nepřekročí 82 dny a mezidobí trvá 386 dnů. Od 290 krav jsem získali v letošním roce 350 telat při úhynu 2,55 procenta."*
O zaručeném receptu na úspěch se můžete dočíst v Zemědělci č. 51.
