Legislativa v oblasti životního prostředí v Nizozemsku vyžaduje, aby všechny farmy měly licenci na držení zvířat a současně stanovuje maximální množství hnoje aplikovatelné na hektar.
Téměř polovina hnoje a kejdy vyprodukovaných v Nizozemí je transportovaná na ornou půdu nebo spalovaná. V současnosti existuje půda, která se na základě smluv používá pro likvidaci nadbytečného hnoje a je k tomuto účelu prodávaná. Pro minimalizaci přepravních nákladů mnoho chovatelů separuje vodu a pevnou část hnoje. Vodu aplikují na přilehlou půdu a pevnou část přepravují na půdu najatou pro aplikaci hnoje. Pokutuje se překročení kvót na množství vylučovaného dusíku a fosforu. Poplatky za nadprodukci fosforu činí okolo 1,33 liber/kg navíc na ha. Hlavní strategie přijatá pro minimalizaci nadbytečné produkce spočívá v sestavování krmných dávek, které přesně uspokojí požadavky zvířat. Příkladem je nový holandský model pro předpověď požadavků krav na fosfor, který umožňuje 10 až 15% pokles v množství vylučovaného fosforu ve hnoji. U prasat se realizací fázového krmení (změna potřeby živin podle různých růstových stadií) sníží množství vylučovaného dusíku a fosforu o 3 a 9 %. Snižují se i náklady na krmení zvířat.
Fmrs Wkly, 136, 2002, č. 2
-psch-
