Pracovníci výzkumného ústavu v Moredunu (Velké Británie) předpokládají, že během pěti let bude vyvinutá vakcína proti svrabu ovcí. Svrab je závažným problémem jak z hlediska welfare zvířat, tak i z hlediska ekonomických ztrát. Onemocněním se snižuje kvalita rouna a kůže a napadené ovce mohou vykazovat až 30% ztrátu hmotnosti. Snižuje se i procento oplození při užití infikovaných beranů s poškozením šourku.
Svrab ovcí způsobuje roztoč Psoroptes ovis, který vyvolává u infikovaných ovcí alergické kožní reakce. Dospělí roztoči se líhnou z vajíček během 14 dní. Samička roztoče může žít na ovci až 50 dnů a během této doby naklade asi 90 vajíček. Infekce se šíří kontaktem mezi ovcemi a nepřímo z rouna nebo z místa střihání.
Chemické látky užívané pro dezinfekční koupele byly, vzhledem k vysoké toxicitě a riziku pro lidi a zvyšující se obavy konzumentů z reziduí v živočišných produktech, staženy z trhu. Navíc byla ve Velké Británii vůči některým užívaným dezinfekčním prostředkům zjištěna rezistence.
Toxicita a stoupající rezistence vůči užívaným chemickým látkám vede odborníky ve světě ke hledání alternativních postupů. Zkoušela se aplikace hub, geneticky modifikovaných bakterií toxických pro roztoče, šlechtění zvířat na rezistenci vůči infekci a aplikace vakcín. Jako perspektivní se ukazují vakcíny.
Farmers Weekly, 132, 2000, č. 28
Rezistence vůči antihelmintikům
Poslední průzkum ve skotských stádech potvrdil stoupající rezistenci ovcí vůči antihelmintiku benzimidazolu; 65 % ovcí je rezistentních, zatímco na počátku 90. let to bylo 24 %.
Se stoupající rezistencí stoupá i zájem a obava veřejnosti z užití chemických látek v živočišné výrobě. Situace vede ke hledání alternativních postupů pro likvidaci hlístovců, kteří u napadených ovcí snižují příjem krmiva a jeho využití až o 40 %.
Jako alternativní se zkoušejí následující postupy:
- Aplikace houbových predátorů do krmných dávek založených na ječmeni; ve výkalech takto krmených ovcí se vyskytují mrtvé larvy červů a kontaminace pastvin je nižší (informace z Austrálie a Dánska).
- Vakcinace. Podle zkušeností z ústavu v Moredunu vylučují jehňata vakcinovaná proti Haemonchus contortus o 95 % méně vajíček než nevakcinovaná jehňata. Před tím, než bude možná plošná vakcinace ovcí proti hlístovcům, je potřeba nalézt způsob výroby vakcinační látky v dostatečném množství na komerční bázi a zohlednit skutečnost, že na každý druh červů bude potřebná zvláštní vakcína.
- Šlechtění zvířat na rezistenci vůči hlístovcům. Ukázalo se, že aplikace selekčních programů zaměřených na rezistenci zvířat vůči červům přinesla po selekci prováděné v 5 generacích snížení infekce o 35 %. Zatím i při užití selekce zůstává mnoho nevyřešených otázek. Například v Austrálii zjistili u rezistentnějších zvířat větší rychlost růstu a na Novém Zélandě u ovcí šlechtěných na rezistenci tendenci k průjmům, ke zhoršené kondici a poškození rouna.
Farmers Weekly, 132, 2000, č. 28
Gen Bettergenmuscle+
Podle belgické společnosti Seghersgenetics má být od září 2000 k dispozici sperma kanců s nově identifikovaným genem, označeným jako Bettergenmuscle+. Zahrnutí tohoto genu do genomu prasat by mohlo snížit výšku hřbetního špeku o 2,4 mm, zvýšit podíl šunky o 0,6 %, plochu m.l.d. o 1 % a podíl libového masa v jatečném těle o 0,8 %. U potomstva má účinnost gen zděděný po kanci. Bettergenmuscle+ ovlivňuje zmasilost prasat podobně jako gen pro stres, ale nemá nepříznivý vliv na rychlost růstu nebo kvalitu masa.
Farmers Weekly, 132, 2000, č. 29
Nová nemoc prasat ve Velké Británii
V anglických chovech prasat se objevily dvě nové záhadné nemoci, z nichž jedna se označuje jako PMWS. Příčina onemocnění ani jeho léčba nejsou zatím známy.
Nemoc se projevuje vysokými teplotami, průjmy a skvrnitostí kůže prasat. Způsobuje velké ztráty hmotnosti a mortalitu v důsledku selhání ledvin.Úhyny se sledují přibližně tři týdny po začátku infekce a mortalita může dosahovat více než 30 %. Infekce vzniká většinou u selat před odstavem.
Detailní strategii boje s touto nemocí navrhla plemenářská společnost Newsham. Odborníci společnosti uvádějí, že nemoc se šíří prostřednictvím infikovaných zvířat a kontaminovaných mechanických prostředků (vozidel) a doporučují nakupovat prasata pro obnovu stáda od společností, které realizují Program pro zajištění dobrého zdraví a pro kontrolu kvality, v jejichž chovech se nevyskytuje PMWS a další klinická onemocnění. Zdůrazňují význam aklimatizace prasniček a mladých kanců před připouštěním a jako preventivní opatření uvádějí:
- minimalizaci návštěv při dodávce a rozvážení krmiv,
- vychytání ptáků,
- zajištění van na koupání nohou,
- dezinfekci všech přepravních zařízení pro selata po každém turnusu,
- oddělení „čistého“ a „špinavého“ personálu a vybavení,
- sprchování při každé změně oblečení,
- likvidaci hlodavců,.
Za důležité považují snižování stresů z prostředí a nemíchat zvířata pocházejících od různých prasnic a z různých zdrojů, různého věku a z různých skupin. Doporučují věnovat pozornost ventilaci a průběžně kontrolovat ventilační systém a aplikovat odstav ve 24 až 28 dnech.
Jako hlavní opatření uvádějí minimální přesun potenciálně infikovaných prasat z oblasti, kde se nemoc běžně vyskytuje (východní Anglie) a minimální převážení selat mezi oblastmi.
Pig Farming, 48, 2000, č. 8
Podle zahraničních materiálu zpracovala Ing. Pavla Schneiderová, ÚZPI, Praha
