Luskoviny patří k tradičním plodinám pěstovaným v ČR. Jsou zdrojem kvalitního proteinu ve výživě lidí a zvířat. Jejich pěstování má celou řadu výhod, které převažují nad možnými riziky. Především jsou to zúrodňující plodiny, vážou volný dusík a tím přispívají k úspoře průmyslových dusíkatých hnojiv.
Luskoviny mají bohatý kořenový systém, zlepšují půdní strukturu a jsou výbornou předplodinou, mají pozitivní vliv na zadržení vláhy v půdě. Jejich pěstování přispívá ke snížení deficitu v proteinové soběstačnosti ve výživě zvířat. Snižuje se obsah organické hmoty v půdě, na čemž má rozhodující vliv snížení stavů hospodářských zvířat, zejména skotu. Tato skutečnost způsobila omezení ploch víceletých pícnin. Snížila se plocha okopanin, zejména cukrovky a brambor. Jak je zřejmé z následující tabulky, obiloviny se pěstují na 54,4 % orné půdy, zatímco luskoviny jen na 1,4 %, okopaniny jen na 3,6 % a víceleté pícniny na 7,9 %. Není výjimkou, že zemědělci, kteří hospodaří bez živočišné výroby, pěstují obiloviny na více než 65%. Tento stav se podepisuje na klesajícím podílu organické hmoty v půdě a na její klesající úrodnosti. Současným velkým problémem je vláhový deficit. Připravuje se celá řada opatření na celostátní úrovni, avšak málo kdo se zamýšlí nad tím, že se na něm podílí nejenom nebývalý pokles dešťových srážek, ale také zhoršující se půdní struktura, používání těžké mechanizace a rozorání mezí. Půdy jsou tzv. utažené, dešťové srážky se málo vsakují a většinou bez užitku odtékají. Zodpovědným zemědělcům nemůže být lhostejné, v jakém stavu se bude nacházet půda za 10 a více let. Investice do půdní úrodnosti je investicí do budoucnosti. Jednou z efektivních investicí je zvýšení zastoupení ploch luskovin pěstovaných na orné půdě. Nelze se řídit jen momentální ekonomickou efektivností pěstování jednotlivých plodin. Zatímco rozšíření pěstování víceletých pícnin je možné jen za předpokladu zvýšení stavu skotu, což nelze nejbližší době předpokládat, tak rozšíření ploch luskovin je možné realizovat v relativně krátkém období.
Ing. Jiří Zedník, CSc.
Odborný poradce pro výživu
zvířat a výrobu krmiv
kontakt: jized@email.cz
Celý článek najdete v Krmivářství 6
