Na trhu v České republice vedle sebe existují různě velcí výrobci krmných směsí, od nejmenších, vyrábějících pro vlastní potřebu, po podniky s produkcí kolem 100 000 tun krmných směsí ročně. Celkový objem výroby krmných směsí zůstává během několika posledních let na stejné úrovni (v roce 1999 to bylo 3,302 mil. tun, v roce 2000 celkem 3,361 mil. tun), určité změny se objevují ve struktuře výroby: na velké výrobce krmných směsí (členy ČMSO ZZN) připadala v roce 2000 výroba 2,309 mil. tun, ostatní registrovaní výrobci vyrobili loni 666 755 tun směsí, tj. zhruba o 115 tis. tun více než v roce1999, a výroba meziročně stoupla i u těch nejmenších výrobců, neregistrovaných, ze 330 465 tun na 385 409 tun, tj. zhruba o 55 tis. tun.
Legislativní pravidla
Dnem 1. ledna 2001 vstoupil v platnost nový krmivářský zákon č. 244/2000 Sb., který podstatně mění pravidla hry na trhu. Odráží nové předpisy pro oblast krmivářství přijaté v EU a podle názoru některých výrobců je ještě přísnější. Novela zákona podstatným, zásadním a radikálním způsobem mění formu postupu a definic, rozšiřuje oblast zodpovědnosti za jednotlivé stupně výroby, skladováním surovin počínaje a výstupní kontrolou finálního produktu konče. Očekávalo se, že určitým způsobem ovlivní výrobu krmiv především u malých výrobců krmiv. Podobně se předpokládalo, že zasáhne produkci krmiv pojízdnými míchárnami krmných směsí – tento předpoklad však nevyšel a došlo dokonce k nárůstu počtu těchto zařízení, která provozují už i subjekty velkých mícháren. Odpověď, proč se u zemědělců tato služba těší oblibě, jsme hledali v reportáži, uvedené v další části dnešního Tématu týdne.
Typ výroby
Pro potřebu zákona o krmivech jsou výrobci krmných směsí rozděleni do několika skupin. Tak je k nim také přistupováno z pohledu kontroly.
Jde o výrobce krmných směsí s použitím premixů, a to buď premixů s obsahem stimulátorů růstu, antikokcidik a chemoterapeutik, vitaminu A, vitaminu D, mědi nebo selenu, nebo premixů bez těchto vyjmenovaných doplňkových látek . Nejjednodušším typem výroby je produkce krmiv s použitím doplňkových krmiv s nižším obsahem premixu než 20 %.
Podle §. 2 zákona se rozumí
c) krmnými směsmi směsi krmných surovin s přídavkem nebo bez přídavku doplňkových látek, které jsou určeny jako kompletní nebo doplňková krmiva ke krmení zvířat,
e) doplňkovými krmivy krmné směsi s vysokým obsahem určitých živin, které po doplnění do jiných krmiv pokrývají potřebu denní krmné dávky,
g) doplňkovými látkami látky používané ve výživě zvířat za účelem příznivého ovlivnění vlastností krmiv nebo živočišných produktů, uspokojení požadavků výživy zvířat, zlepšení živočišné produkce zejména ovlivněním stravitelnosti krmiv, doplnění potřeby živin zvířat v určitém období a zmírnění škodlivých vlivů způsobených výkaly zvířat nebo ovlivňující životní prostředí zvířat,
h) premixy směsi doplňkových látak bez nosičů nebo směsi jedné či více doplňkových látek s nosiči, popřípadě s přidáním aminokyselin, které jsou určené k výrobě krmiv.
Jak říká ředitel odboru krmiv ÚKZÚZ Ing. Jiří Zedník, Csc, v rozhovoru pro měsíčník Náš chov: „V zásadě krmivářské právo nerozlišuje, jestli se vyrábí pro vlastní potřebu, nebo uvádí do oběhu, ale rozlišuje, s jakými látkami výrobna pracuje a v jaké koncentraci.“
Požadavky na výrobní zařízení
Požadavky na výrobní zařízení a provozy v zákoně upravuje paragraf 7:
(1) Ve výrobních provozech, ve kterých se vyrábějí nebo zpracovávají krmiva, doplňkové látky a premixy, musí být provozní prostory a výrobní zařízení, která umožňují nezávadnou výrobu a zaručují, že v průběhu výroby nedojde k nežádoucím změnám vlastností použitých a vyráběných krmiv, doplňkových látek a premixů.
(2) Výrobní zařízení určená pro výrobu krmiv, doplňkových látek a premixů musí zajišťovat, aby v průběhuvýroby nedošlo k záměně nebo vynechání některých částí výrobního postupu nebo ke znečištění výrobků a křížové kontaminaci jinými látkami, zejména k zanesení doplňkových látek do následně míchaného výrobku. V průběhu výroby a po jejím ukončení musí být technicky umožněn odběr vzorků, ověření jakosti a zdravotní nezávadnosti.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahuje I na výrobní provozy a zařízení vyrábějící krmné směsi s použitím doplňkových krmiv.
Povinnost registrace se vztahuje na veškeré subjekty, které uvádějí do oběhu. Připomeňme par. 2 odst. S), ve kterém je definován pojem „uvádění do oběhu“:
s) uváděním do oběhu se rozumí držení, skladování, prodej, dovoz nebo vývoz krmiv, doplnkových látek nebo premixů za účelem jejich prodeje, nabízení k prodeji a každý jiný způsob jejich převodu za úplatu nebo bez ní jiným osobám.
Pro výrobní provozy, které zpracovávají jen doplňkové látky nebo premixy těchto doplňkových látek, u nichž není stanoven nejvýše přípustný obsah v kompletním se požadavky na výrobní provozy a technologická zařízení nestanovují.
V příspěvku v časopise Krmivářství č. 5/2000 Ing. Tomáše Piláta z odboru krmiv ÚKZÚZ jsou uvedeny následující požadavky na technologická zařízení u výrobců kompletních a doplňkových krmiv, pokud používají k výrobě doplňková krmiva. Tyto požadavky jsou rovněž platné pro majitele nebo pronajímatele pojízdných výroben.
1.Váhy a váhové systémy musí vykazovat takovou přesnost navážky, která odpovídá zadaným navážkám jednotlivých krmných surovin, určitých proteinových krmiv a doplňkových krmiv.
2. Váhy a váhové systémy musí být pravidelně kontrolovány prokazatelným způsobem, pokud se nejedná o stanovená provozní měřidla, která podléhají ověření.
3. Míchací zařízení musí být vyprazdnitelné, nesmí propouštět míchané kompletní nebo doplňkové krmivo a míchací element nesmí být poškozený.
Legislativa v praxi
V rozhovoru pro Náš chov ředitel odboru krmiv ÚKZÚZ uvedl, že předpisy si nedaly za cíl likvidovat výrobu u zemědělce. Cílem je nastartovat systém výroby bezpečných krmiv pro zvířata, pro potravinový řetězec a pro životní prostředí. Zároveň vyjádřil přesvědčení, že tzv. home mixing podobně jako v ostatních evropských zemích, má své místo také v Česku. „Každý systém výroby přináší určitou výhodu,“ uvedl doslova.
Jaké zkušenosti s uplatňováním nových legislativních předpisů mají někteří menší výrobci krmných směsí? Pokud se se zpřísněním požadavků již vyrovnali, ať již investicí do technologie, pokud již prošli ověřením míchacího zařízení, která se ověřují všechna, a jde o finančně náročnou operaci, mají další problém. Právě se totiž projednává novela vyhlášky k zákonu o krmivu, která upravuje oddělení výroby krmných směsí pro přežvýkavce a pro monogastrická zvířata.
Pro skot zvlášť
V současné době je projednáván návrh novely, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 451/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 91/19996 Sb., o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb.
Největší diskuse v připomínkovém znění vyvolal odstavec 7 této vyhlášky, kterým je reagováno na aktuální situaci ve výrobě krmných směsí v EU. Znění, které bude projednáváno v legislativní radě vlády, je následující:
„(7) Ve výrobních provozech, v nichž se vyrábějí krmné směsi pro hospodářská a domácí zvířata a dietní krmiva, do nichž se zpracovávají krmné suroviny uvedené v příloze č.11 náležející do skupiny 9. a 10. části B a B 1 přílohy a dikalciumfosfát z odtučněných kostí a do skupiny 15. a 16. části C přílohy, jejichž zkrmování přežvýkavcům je zakázáno podle § 15 odst. 6, nelze vyrábět krmné směsi pro přežvýkavce, pokud výrobní provoz není pro tento účel povolen příslušným správním úřadem. Podmínkou pro udělení povolení je úplné oddělení transportních cest a skladování krmných surovin určených pro přežvýkavce od krmných surovin zakázaných ke krmení přežvýkavců a oddělení výrobních a balících zařízení pro krmné suroviny určené pro přežvýkavce a provádění namátkové kontroly na nepřítomnost savčích tkání v krmivech pro přežvýkavce kde nejsou skladovány krmné suroviny pro výrobu krmných směsí pro přežvýkavce; musí být zamezeno křížové kontaminaci savčími tkáněmi u krmných surovin i u vyrobených krmných směsí.“.
Podle našich informací byla částečně akceptována připomínka dotýkající se nabytí účinnosti tohoto odstavce a je navrhováno od 1. 4. 2002. Tím bude dán prostor i možnému upřesnění znění podle předpisů EU, které by měly mít do konce roku konečné znění.
Podle názoru malých výrobců krmných směsí je na zvážení, zda budou vyrábět krmné směsi bez použití vyjmenovaných surovin, kterými se podle současného stupně znalostí může event. přenést BSE s rizikem snížené užitkovosti hospodářských zvířat, a za zvýšené ceny. V každém případě musí výrobci krmných směsí rychle postavit samostatnou výrobní linku s úplným oddělením dopravních cest.
