Koncem loňského roku proběhla kolaudace nové stáje, porodny prasnic a odchovu selat v zemědělském podniku Agrospol, Malý Bor, a. s vznikla stáj pro dvě stovky prasnic s roční produkcí čtyř tisíc selat, která se budou v hmotnosti kolem pětadvaceti kilogramů prodávat.
V prosinci loňského roku měla zemědělská veřejnost možnost si prohlédnout další rekonstruovanou stáj pro prasnice, tentokráte investora Agrospolu, Malý Bor, a. s. Na místě původní stavby vyrostla na původních základech moderní stáj. Generálním dodavatelem byla stavební společnost, vnitřní vybavení však projektovala, dodala a instalovala třeboňská firma Agrico, s. r. o., český specialista na stavby pro prasata.
Pilíře hospodaření
„Akciová společnost Agrospol vznikla přeměnou z bývalého zemědělského družstva s tím, že převzala jeho veškeré závazky včetně majetkových podílů oprávněných osob, které se postupně snažíme vypořádat,“ vysvětlil příchozím Ing. Zdeněk Částka, člen představenstva a ředitel společnosti.
Maloborští hospodaří na 2400 ha, z nichž 440 představují trvalé travní porosty. V rostlinné výrobě se zaměřili na obilí a přestože se nacházejí v nadmořské výšce nad čtyři sta metrů, dosahují výborných výsledků: průměrný hektarový výnos obilovin nad pět tun a řepky 3,4 až 3,7 tuny.
Hlavním pilířem hospodaření je produkce mléka, které od vstupu Česka do Evropské unie dodávají do německého Chamu prostřednictvím odbytového družstva Jih. Současná cena se pohybuje na úrovni 8,30 až 8,40 Kč/kg. Zpočátku byla vyšší, ale pokles způsobil nižší kurs eura vůči koruně.„Na druhé straně mlékařské družstvo stabilizovalo kurs na úrovni 29,46 Kč za euro, ten je fixní na čtyři roky. Trochu jsme se obávali obsahu složek mléka – tuku a bílkovin, ale dostali jsme se na úroveň, která stabilizuje docela dobrou cenu,“ vysvětlil ředitel. Pochvaluje si i čtrnáctidenní splatnost faktur od německého odběratele.
V Agrospolu chovají 420 dojnic s průměrnou roční produkcí přes osm tisíc kilogramů mléka, obsah bílkovin se pohybuje mírně nad požadavkem německé mlékárny 3,4 %, u tuku kolem 4 procent. Podnik vsadil již před lety na převodné křížení s red holštýnem a zemědělské veřejnosti je známý i díky dosaženým výsledkům na chovatelských výstavách v Praze Letňanech nebo v Mrákově.
Kromě dojeného stáda chovají i krávy bez tržní produkce mléka a k připouštění 135 plemenic využívají třech býků plemene charolais. Odbyt vykrmených kříženců zajišťují jak na německých jatkách, tak v Česku, podle Ing. Částky však již skončila doba, kdy bylo jednoznačně výhodnější porážet v Německu a je opět nutné prakticky před každou dodávkou porovnávat ceny. Jednoznačně však ekonomicky stabilizující komoditou je mléko.
Banka ocenila zdraví
V Malém Boru původně chovali prasata až po výkrm. Dostali se však před rozhodnutí, zda s chovem prasat skončit, nebo pokračovat, což znamenalo investovat do rekonstrukce vhodného objektu. Nakonec zvítězila druhá varianta a po mnoha peripetiích se získáváním stavebního povolení v Břežanech nakonec padlo rozhodnutí pro výstavbu v Malém Boru a postupné uzavření ostatních provozů.
Nejpřijatelnější řešení bylo stavět na původních základech. Stavbu společnost financovala z 90 % z úvěrů od Komerční banky, která pozitivně ohodnotila finanční zdraví podniku. Společnost akci realizovala jako souběh dvou projektů – stavební úpravy stáje prasat a nádrže pro skladování kejdy. U obou bylo požádáno o poskytnutí finanční pomoci z operačního programu Zemědělství. Projekty byly schváleny a společnost je v současné době ve fázi před předložením žádosti o proplacení výdajů projektů.
Přísně turnusově
„Je to svým způsobem novostavba, i když omezená tím, že je stavěna na původních základech. Nebylo možné stavbu rozšiřovat, proto jsou některé prvky tomu přizpůsobeny,“ popisuje projekt Ing. Michal Karmazín z Agrica. Znamenalo to, že se Agrospol prozatím vzdal kategorie výkrmu a selata ve hmotnosti kolem 25 kilogramů prodává. „Velkou výhodou investora při rozhodování bylo, že produkce má zajištěný odbyt,“ ocenil Karmazín. Tím je smlouva na odběr s Lubskou zemědělskou, a. s. Stavbu využili na maximální zatížení – zhruba 200 prasnic základního stáda. Pro ty je určeno šest porodních oddělení a v každém je osm porodních míst se systémem Agrivan, specialitou Agrica. Kejda zůstává po celou dobu ve vaně pod kotcem a vypouští se vždycky na konci turnusu. Kotec je roštový, pro prasnici jsou rošty litinové a pro selata plastové. Vše provedení plast, zinek, nerez. Každý kotec má vyhřívané doupě pro selata. Vytápění je teplovodní centrálním plynovým kotlem.
Po odstavu ve 28 dnech jsou selata přemístěna do sekce odchovu, přísně turnusově i po jednotlivých vrzích - co porodní kotec, to odchovný kotec. „Tomu přikládáme z pohledu udržení zdravotního stavu velkou důležitost,“ zdůraznil Karmazín..
Prasnice po odstavu jsou přemístěny do skupinového kotce do projevů říje. V jeho sousedství jsou individuální kotce, kde jsou inseminovány, reinseminovány a umístěny čtyři týdny až do časné diagnostiky březosti. Zjištěné březí jdou do skupinových kotců, ve kterých individuální krmení přes transpondery zajišťují dva compidenty rakouského dodavatele firmy Schauer.Ve dvou kotcích s kapacitou v každém až sedmdesát kusů jsou až do období týden před porodem.
Ekonomika v ozdravení
První dodávka 50 prasnic kombinace PIC přijde v lednu, kompletní naskladnění plného počtu prasnic bude dokončeno v dubnu. V Malém Boru si od nového naskladnění slibují možnost ozdravení chovu. Ta by se podle ředitele podniku měla odrazit v počtu odchovaných selat na prasnici. „V původním provozu se pohyboval na úrovní 21,75 selete za rok a přestože jde o velmi dobrý výsledek, očekává ředitel další mírné zlepšení vedle výrazné úspory mzdových nákladů. Vzhledem k moderním technologiím chovu a vytápění dále očekává další úspory v oblasti nákladů na energii a krmiva. Návratnost investice odhaduje na dobu do pěti let.
