Není problém vyrobit, ale prodat. Tato pravda trápí mnoho našich prvovýrobců již mnoho let. A s nástupem velkoobchodních řetězců se situace zemědělců ještě zhoršuje. Navštívili jsme výrobce, který se rozhodl „porvat“ se o své místo na slunci. Chovatel se rozhodl nepodporovat dominantního odběratele tím, že mu svou produkci přenechá bez zisku, ale sám se snaží o prodej svých výrobků.
Akciová společnost Holas vznikla v roce 1996 transformací z bývalého ZD Holice. Zabývá se kromě tradičních zemědělských výrob i výkrmem krůt, které Holas vykrmuje již od roku 1994. Tenkrát vedení společnosti nechtělo nechat spadnout kravín K 96, který zbyl po ústupu skotu ze střediska v Rovenisku. Holičtí se rozhodovali mezi kuřecími a krůtími brojlery, nakonec zvítězili krůty. Zpeněžování produkce neprobíhalo bez problémů, proto vedení družstva rozhodlo o investici do zpracovatelské kapacity a v roce 1999 vybudovalo jatka s denní kapacitou 200 krůt.
Prováděcí vyhláška veterinárního zákona z roku 2000 je velmi přísná, a její zvládnutí náročné, proto zemědělské družstvo založilo firmu Morák s.r.o., které jatecký provoz pronajalo. Morák s.r.o. se nyní zabývá porážkou, zpracováním a následným prodejem jatečných krůt které Holas vyprodukuje.
Výkrm krůt
Výkrm v Holicích neprobíhá od malých krůťat, ale až od stáří šesti týdnů. Protože jsou zvířata ustájena ve starších, adaptovaných objektech, byl by chov mladších zvířat příliš riskantní. Chovatel se tak snaží eliminovat riziko ztrát, které jsou u mladších kategorií vysoké.
Během roku se tak ve stáji mohou vystřídat tři turnusy, kapacita jedné stáje je dva tisíce kusů, což představuje roční produkci 6000 za rok.
Výkrm obou pohlaví probíhá sice odděleně, ale protože stáj je rozdělena kolmo k delší straně, probíhají krmné linky celou délkou a obě pohlaví dostávají stejnou krmnou směs, tj. KR 2 až KR 5. Krůtičky se vykrmují do stáří 14 až 15 týdnů při průměrné vyskladňovací hmotnosti 10 až 12 kg. Po vyskladnění krůt odstraní chovatel středovou zábranu a krocani se mohou na zbytek výkrmu rozběhnout po celé stáji. Jsou zde až do stáří 18 až 20 týdnů, kdy mívají 18 až 20 kg. Dříve chovatel používal hybrida large white, avšak se změnou dodavatele změnil i genetický materiál a nyní používá kanadského hybrida Big 6 a Big 9. Konverze u krůt dosahuje 2,85 až 2,90 kg na kg KS při průměrné ceně směsi 680 Kč. Krocani mají sice vyšší konverzi 2,95, ale jejich rentabilita je vyšší než u krůt z důvodů vyšší výtěžnosti, hmotnosti a ředění fixních nákladů. Výtěžnost u krocanů bývá často přes 80 %, u krůtiček maximálně 76 až 78 %.
Drůbeží miniporážka
Místo mléčnice, přípravny krmiv a sociálního zařízení v další opuštěné stáji vznikla miniporážka s denní kapacitou 200 kusů. Zbytek stáje pojal další dva tisíce krůt, takže celkem je nyní roční produkce Holasu 12 000 kusů krůt. Během tří letních měsíců roku 1999 byly provedeny stavební práce. Nyní provoz funguje zhruba rok a majitel může dělat první závěry.
Na jatkách panuje přísný režim daný veterinárním zákonem. Dvě hodiny denně stráví obsluha čištěním zařízení, úklidem a dezinfekcí. Je také třeba řídit se pokyny místní OVS.
150 kusů krůt denně jsou schopni porazit dva lidé, jeden v čisté a druhý v nečisté části provozu. Na jatka navazuje bourárna, kde pracuje 1 zaměstnanec a před špičkami (vánoce a velikonoce) mu pomáhají další dva řezníci. Ti potom za směnu rozbourají 60 až 80 kusů. Vlastní bourárna je pro vysoký podíl ruční práce ztrátová, ztráty jsou sanovány prodejem celých chlazených krůt a krůt v peří.
Protože Morák je regionálního producent, zodbytovat produkci není jednoduché a musí vhodně oslovovat zákazníky, například pomocí plakátů, místního rozhlasu apod. Rozvoz produktů probíhá chladicím vozem až k zákazníkům, kterými jsou obchody, stravovací zařízení a řezníci v okresech Hradec Králové a Pardubice.
Výhody a nevýhody
O výhodách a nevýhodách tohoto provozu jsme hovořili s ing. Jiřím Beranem, CSc., předsedou představenstva Holas a.s. Mezi pozitiva podle něho patří například to, že lze krůty zpracovat v ideální (pro chavatele) váze. Lze provádět negativní selekci, konce výkrmu se dožijí jen rychle rostoucí a tudíž „ekonomické“ kusy. Snižují se tím ztráty ve výkrmu na cca 2 %. Krůtičky lze zabíjet už v nižší hmotnosti. Nevýhodou je, že probírka ruší ostatní zvířata. Vlastní finalizace je sice organizačně náročnější, ale pokud se povede prodat, je z krůt lepší zisk.
Celá ekonomika je postavena na sledování pohybu cen krmných směsí a farmářských cen jatečných zvířat. Ceny krmiv jsou prvním a určujícím nákladem. Jaké bude východisko z aféry s masokostní moučkou není jisto. Zatím cena sojového šrotu letí nahoru.
Agrokrocan
V důsledku odbytových potíží se nedávno několik producentů spojilo a vytvořili odbytové družstvo s názvem Agrokrocan. Podle tvrzení vedení odbytového družstva ovládá nyní zhruba 40 % objemu této komodity v ČR. Téměř ihned začala jednání s dvěma největšími odběrateli Adex v Lomu u Tachova a Krůta Hodonín.
Do září vykupoval Adex krůtičky při hmotnosti 7,80 kg za 31 Kč v živém. Po jednání s Agrokrocanem sice přidal 1 Kč, ale zvýšil výkupní hmotnost na 8,70 kg.
Ing. Beran je toho názoru, že Agrokrocan měl trvat na nižší hmotnosti, korunový ústupek pravděpodobně většině výkrmců nenahradí náklady, které vznikají výkrmem do vyšší hmotnosti a v podstatě se tak prokrmuje.
„Odběratel oponuje při jednáních s Agrokrocanem tím, že cíleným požadavkem určité ceny porušuje odbytové družstvo zákon o hospodářské soutěži,“ pokračuje Beran. „Naštěstí existuje i zákon o cenách, který praví, že by se nemělo prodávat za cenu pod výrobními náklady. V tomto ohledu jsme tedy kryti, protože cenová situace s krůtami je neúnosná a myslím si, že nás brzy čeká doba, kdy bude různá pořizovací cena krůtiček a krocánků. Bude muset probíhat diferencovaný výkrm obou pohlaví a tato diferenciace bude muset začít už v líhních. Myslím, že odběratelé chovatele odírají, protože mají téměř absolutní monopol. Nezbývá než si vynutit zvýšení ceny a nebo jít jinou cestou, např. jako my,“ zakončil Beran.
Text a foto František Meixner
