Vysokou prioritu ve stádech dojeného skotu musí mít bezproblémový odchov zdravých jaloviček s adekvátním vývinem a intenzitou růstu. Odchov zdravých telat dojených plemen skotu proto vyžaduje na jedné straně dosažení maximální úrovně imunity proti chorobám, na druhé straně pak co nejnižší míru vystavení telat infekčním agens.
I přes masivní nárůst poznání v oblasti managementu odchovu telat (od zásad mlezivové výživy až po výživu telat do jejich půl roku stáří), je v mnoha chovech stále vysoká jak nemocnost telat, tak i četnost jejich úhynů. V mnohých chovech se tak stále nedaří odchovat dostatečné množství jaloviček, které by nahradily vyřazené jalovice a krávy základního stáda. Smith (2017) uvádí, že nahradit bez problémů vyřazené krávy za jalovice, je schopno jen přibližně 40 % stád dojeného skotu v USA.
Nemocnost a úhyny telat
Nejkritičtějším obdobím pro telata z pohledu rizika prodělání průjmového onemocnění jsou první tři týdny jejich života a v případě kokcidiózy pak období po odstavu telat. V USA podle USDA (2021) dosahovala u telat dojených plemen skotu morbidita 33,8 % a mortalita 5 %, přičemž ale podle doporučení DCHA (Dairy Calf and Heifer Association USA, 2009) by morbidita telat ve stádech dojeného měla být < 25 % a mortalita telat < 5 %.
Z těchto 33,8 % telat, která prodělala onemocnění, se jednalo v 50,9 % o onemocnění trávicího traktu a v 29,1 % o respiratorní onemocnění. Z pohledu strategie léčby onemocnění trávicího aparátu byla v 73,8 % případech použita antibiotika, ve 40,5 % rehydratační terapie (perorální preparáty, infuzní terapie), ve 27,6 % nesteroidní antiflogistika a v 8 % případů byla jako součást léčby provedena rovněž úprava mléčné diety. Závažným a dnes již dobře známým faktem je, že prodělání onemocnění ovlivňuje např. u jaloviček nejen intenzitu růstu a vývin, ale má také celoživotní dopady na jejich intenzitu růstu, reprodukci a produkci mléka. V tuzemských chovech (Staněk, 2014) nejvíce chovatele dojeného skotu trápila u telat průjmová onemocnění (46,7 %), respiratorní onemocnění (29,4 %), záněty pupku (7,4 %) a špatný sací reflex (5 %).
Článek byl uveřejněn za podpory Ministerstva zemědělství při České technologické platformě pro zemědělství.
Ing. Stanislav Staněk, Ph.D.,
produktový manažer, specialista na odchov telat, jehňat a kůzlat,
Mikrop Čebín, a. s.
Více najdete v Našem chovu 12/2021.
